Stay alive Doctor

7.

Odešla.

Doctor a Missy zůstali ještě chvíli pod stolem. Pak vylezli. První se chopila slova Missy.

„Měla celkem na spěch."

„Co? Vždyť se tady upravovala. Nemohla mít na spěch."

„Doctore ty vůbec ženy neznáš. Dej na mě. Byla ve skluzu. Takže by si teď měla dělat starosti o své návštěvníky než o nás. A pojď už. Ty dveře jsou kousek." Doctor pokrčil ramena a následoval ji.
  Rychle prošli několika chodbami až se ocitli před velkými těžkými dveřmi.

Doctor začal automaticky štrachat po kapsách, aby našel brýle. Pak si však uvědomil, že ho u sebe nemá. Missy si povzdechla a pozorovala snažení svého přítele. Ten se zrovna snažil dveře otevřít. Silou, chytrostí, nebo čímkoli jiným.

„Tak se taky trochu  snaž" sykl na Missy Doctor. Missy znovu protočila panenkami a sundala si brož, kterou kdysi od Doctora dostala a klekla si k zámku. Stačilo jí pár tahů a opatrně pootevřela dveře.

Doctor se do nich rychle nahrnul a rozhlédl se. Venku byla tma a na obloze zářily dva měsíce. V zahradě bylo prázdno a jediné světlo, které se v ní nacházelo byla malinká lampička pomalu se vzdalující Sběratelky. Doctor si oddechl a pomalu vyšel ven. Dával si pozor na každý krok. Hned za ním se ze dveří vyhrnula Missy.

„Ticho" sykl na ni Doctor. Ona udělala naštvaný výraz a dál se plížila za ním. Doctor rychle a potichu prošel po udržované části zahrady a pak co nejrychleji vběhl do lesa. Missy vystřelila jako střela a vběhl a do lesa za ním.
  Chvíli běželi a dávali si pozor, aby neudělali moc hluku. Běželi co nejdéle a nejrychleji.

Jako první zastavil Doctor. On vlastně nezastavil, on se sesunul na zem a začal tiše nadávat a sténat. Missy se zastavila a dívala se na něj. Doctor zvedl hlavu.

„To mi ani nepomůžeš?!" zeptal se naštvaně. Missy se začala uculovat a klekla si naproti Doctorovi. Ten jí věnoval několik naštvaných pohledů.

„Víš Doctore teď mě napadlo, že bych tě mohla vzít zpátky za Sběratelkou a nakukat jí, že si chtěl utéct a že jsem tě zastavila. Ona by se potom naštvala a mučila by tě." Doctor jí věnoval jeden vražedný pohled a začal se sbírat ze země.

„Tak proč mi pomáháš?" zeptal se naštvaně. Missy pozvedla ramena.

„Nebaví mě to tu. Ji nenaštveš jako moji bývalou majitelku. Ona je pořád v klidu" odpoví mu. „A nemůžeš tu pořádat invaze na Zemi. Je tu prostě nuda"

„Jo jasně. Mám skvělý nápad. Až se odtud dostaneme pošlu tě do Bouřkové cely s maximální ostrahou." Missy protočila očima a pomohla Doctorovi vstát.

~~~

Ona pospíchala. Neměla ani čas se upravit nebo zkontrolovat Doctora a Missy. V duchu se modlila, že nic neprovedli.

Pospíchala chodbou a o chvíli zabočila do další. Ale něco ji zarazilo. Přesto pokračovala v chůzi. Velmi potiše. Po chvíli se nejasné zvuky změnily v šepot. A byl blízko. Rychle začala pátrat stojí empatickou myslí.
  Zabočila do další chodby a šepot utichl. Zato přítomnost dalších myslí značně zesílila. Trochu zpomalila, když si všimla malé nerovnosti na ubruse.

Zastavila se před zrcadlem, které bylo v chodbě pověšeno a začala se upravovat. Ve skutečnosti to byla pouze záminka, jak se trochu uklidnit a ověřit si údaje.

Pátrání jí netrvalo snad ani deset sekund. Dvě velmi silné a staré mysli. A schovávaly se hned za ní pod stolem.

Pousmála se a zase vyrazila rychle vpřed. Nejdřív bude řešit své nové hosty a až pak útěk těch dvou prvotřídních exemplářů.

Prošla kolem vystavených starých lidských zbraní sloužících k lovu. Pousmála se nad jejich primitivitou. Potom vzala svícen a otevřela těžké dveře vedoucí do zahrady. Dveře ještě zamkla a vydala se k velké přistávací ploše. 

Téměř běžela, když uviděla na ploše starodávný raketoplán a před ním stojícího modrého mimozemšťana. Důstojně došla až k němu. Místo toho, aby ho pozdravila dvakrát obešla raketoplán a pak hvízdla. Pak se podívala na svého sběračského konkurenta.

„Krása viď" řekl mimozemšťan. Ona trochu pozvedla obočí. 

„Vskutku úchvatná práce Borogu. Takovou ještě ve sbírce nemám."

„A ani mít nebudeš" usmál se Borog. Ona pozvedla obočí a podívala se na hodinky. Její konkurent místo toho vzhlédl k obloze. Na té se mezitím objevilo několik světel různé barvy a s hlukem motorů se přibližovaly. Nakonec dosedli na přistávací plochu a zhasla. 
  Místo nich se objevily dvě lodě. Z těch vystoupili další tři návštěvníci. 

Jako první se s Ní přivítala mladá Siluřanka. Potom k Ní přistoupil tříruký oranžový muž a nakonec člověk. Všichni se přivítali a chvíli se dohadovali o tom, kdo z nich má nejzajímavější artefakt. potom se přesunuli do baráku.

Všichni seděli v jídelním sále a většinou uždibovali nějakou drobnou pochoutku jejich světa. 

„Tak Thomasi, ty jsi ze Země, tak bys nám mohl říct co všechno víš o Doctorovi a Missy, nebo taky Masterovi." Pozemšťan se usmál a začal jim vyprávět zkrácenou verzi vlády Saxtona, o Kyberlidech a o ostatních věcech.

~~~

Tadá nová kapitola. Takže vy jste si všichni mysleli, že se jim nepodaří utéct, ale přesto jsou tak nějak venku :D Ale já kuji pykle, jen se těšte. 3:D