Stay alive Doctor

11

Missy si spokojeně seděla ve svém křesle a četla noviny. Co jiného měla dělat? Další krásný den na Zemi. Z obrazovky počítače na ni koukalo logo 3W. 

Otočila na další stránku. Psalo se o incidentu s mimozemšťany. Ach ano těch pět dní. Znova se usmála. První den se děti zastaví. Další už bůhví co. Nakonec pátý den jeden 10% dětí na nějaká shromaždiště. Prý kvůli očkování. 

Missy to bylo popravdě jedno. Odložila noviny na stůl a začala přemýšlet co bude dělat dál. 

Najednou jí zablikal monitor. Missy se usmála a podívala se, kdo to k ní přichází. Na obrazovce se objevilo hlavní schodiště. Po tom kráčela starší žena v černém oblečení. 

Že se vůbec Missy diví. Vždycky přicházeli v černém. Rychle našla pár dalších kamer a nasměrovala je na ni. Žena stála na schodech a prohlížela si to tam.

Missy rychle vstala a šla za ní. 

~~~

Doctor ležel na malé pohovce v knihovně. Oblečení měl prosáklé krví. Nad ním se skláněla Missy. Její ruka nevypadala zrovna nejlépe, ale Doctor byl teď důležitější. Hlavy měli u sebe. To zranění, které měl on nebylo zase tak vážné, ale zregenerovat z něj mohl. A to ona nemohla dopustit.

Hrabala se mu v hlavě a hledala cokoliv co by pomohlo. Přitom ho nechala ať se klidně prochází v její hlavě. Nevadilo jí to. Když mu to pomůže, tak ať.

~~~

Missy zastihla ženu u jednoho z hrobů. Spoustě lidí by to připadalo divné. Ženě očividně ne. Jen tam stála a prohlížela si ho.

„Dobrá den mohu vám nějak pomoct?" zeptala se Missy mile. Žena se na ni obrátila. 

„Ano nedávno mi umřel bratr a celá jeho rodina. Chtěla bych je tady pochovat."

„Jistě, hned to vyřešíme. Mmmm vaše jméno?" zeptala se Missy. Žena chvíli přemýšlela.

„Helen Frobisherová" řekla po chvíli. 

„Dobře. Prosím pojďte za mnou"

~~~

Missy se od Doctora odpoutala. V očích měla slzy. Rychle ho přeskenovala a začala mu vyměňovat obvazy. Nevšímala si Sběratelky, která posměšně stála ve dveřích a hrála si s nožem. 

Středem Missyina vesmíru byl právě teď její dlouholetý přítel ležící na pohovce před ní. Rychle mu vyměnila obvazy na rukách. Potom začala s hrudí, kde bylo nejvíce šrámů.

„Proč ho nenecháš zregenerovat? Ráda bych to viděla," ozvala se Ona. Missy si jí nevšímala. Vyměnila mu všechny obvazy na hrudi a pokusila se, aby se napil. Moc se jí to nepodařilo a voda se roztekla všude kolem.

„Ale no tak. Tebe neláká nový vzhled?" otravovala Ona dál.

„Tenhle se mi líbí a mám ho ráda," odsekla Missy a znovu přitiskla své čelo k jeho.

Doctor se pomalu začal probouzet. Missy začaly po obličeji téct proudy slz. Ale né slz smutku nebo bolesti. Byly to slzy štěstí. 

Sběratelka si povzdechla a odešla.

Doctorovi do očí udeřilo světlo. Ucítil bolest. Spoustu bolesti. Světlo najednou zastínila Missyina hlava. Usmívala se. 

„Missy? Co..." Missy mu zakryla pusu rukou. Potom vstala a začala mu opět měnit obvazy.

„Ty můj malej hlupáčku" usmála se a vrátila se k němu s novými obvazy. „Si se, jako blázen, vrhl přede mě a schytal si tu šavli."

Doctor se jemně usmál a zůstal ležet. „A ty jsi v pořádku?"

„Ano ty blázínku. Víš, že si mohl zregenerovat?" vyštěkla najednou Missy. Doctor zůstal klidně ležet.

„Tak bych zregeneroval."

„Ano, ale co když by to Sběratelka viděla a nějak vymyslela, jak ti tu energii sebrat? Hmm? Co by si dělal potom. A navíc už nemáš moc regenerací. Nemáš náhodou po téhle umřít?!"

„Žiju už hodně dlouhou. A už jsem stejně měl ....." Doctor nedořekl větu, protože ho Missy políbila. 

Žádná vášeň, žádná akce, nic. Jen prostý polibek, ale jim to oběma stačilo. Připadali si jako v nebi. Bůhví jak dlouho tam byli. Čas pro ně momentálně nic neznamenal. Bylo jim jedno, kde jsou. V jaké situaci. Co by se jim mohlo stát.

Z této krásné chvíle je vytrhl hlas.

„Jestli vy dva budete mít dítě může se jmenovat po mě?" Ve dveřích stála Ona a usmívala se. Doctor s Missy přerušili polibek a podívali se na ni.

„Já vám nechci kazit intimní chvíle, ale na tohle máte večer." Missy rychle začala měnit Doctorovi obvazy a dělala, jako že nic. Sběratelka protočila panenky a odešla.

„Proč si to udělala?" zeptal se po chvíli Doctor. Missy pokrčila ramena.

„Co já vím. Asi proto ty hlupáčku, že ještě nemůžeš umřít" usmála se Missy a dala mu pusu na čelo. Rychle mu vyměnila obvazy a vstala. „No co já vím, tak jsme bez večeře."

„To vím" odvětil Doctor a podíval se na velké gotické hodiny. „Už je čas jít spát"

„Pravda. Už je večer" usmála se tajemně Missy. Doctor si toho nevšímal a pokusil se vstát. Missy mu rychle přispěchala na pomoc.

~~~

Oba se svalili na postel. A oba se smáli. 

„No asi se půjdu převléct. Přeci jen se mi nechce spát v krvi. No i když v té tvé spát budu." povzdechla si Missy a našla v nějakém šuplíku čistou košili. Pak přešla ke dveřím koupelny. Tam se zastavila. Po dlouhém uvažování co ji Doctor sledoval, nakonec vešla do koupelny a převlékla se.

Podívala se na sebe do zrcadla. Chvíli přemýšlela a nakonec si rozpustila vlasy. Usmála se. Složila svoje oblečení a vyšla z koupelny. 

Doctor ležel na posteli a spokojeně oddechoval. Skoro už spal.

Nebyla by to Missy, kdyby nevymyslela něco velmi zajímavého. Oblečení odložila na stolek. Chvíli přešlapovala na místě a přemýšlela, jak to má udělat.

„Copak vymýšlíš?" ozval se najednou Doctor. „Si podezřelá."

Missy se usmála a klekla si vedle něho na postel. Pohladila Doctora po vlasech a zase se zamyslela. Doctor ji štípl do boku. Missy se rozesmála a schválně na něj spadla.

Doctor vyhekl a jen se na ni usmíval. „Co plánuješ tentokrát?"

Missy se najednou zvedla a sundala Doctorovi kalhoty. Ten se nemohl nijak bránit. Missy je hodila někam bůhvíkam do pokoje. pak si na něj znova lehla.

„Tohle je nefér" zakňučel Doctor. Missy ho umlčela polibkem. Pak přes sebe a Doctora přetáhla peřinu. Nebyl jí zima, ale jejímu společníkovi nejspíš byla.

Dál si domyslete sami. Ne dítě mít nesmí!!! Takže něco podobného si rovnou vystřelte z hlavy. Ne ne ne nechoďte pro tu vzduchovku do sklepa. To byl jen vtip. XD
  Tak co myslíte? Jak tohle asi dopadne.