Stay alive Doctor

12.

Doctor se pomalu probudil. Missy mu ležela na rameni a spokojeně oddechovala.

„Chvílemi jsem přemýšlela, že vypnu kameru. Nebo změním nastavení obojku," ozvala se jejich věznitelka. Missy se zachvěla, ale dál spala. Doctor zvedl hlavu a podíval se na Ni. Seděla na šatníku, jak bylo jejím dobrým zvykem. 

„Nastavení obojku?" podivil se Doctor. Ona se usmála a začala si hrát s náramkem. Doctor pevně objal Missy.

„Jo. Sice je to jen beta verze, ale vzhledem k včerejšímu večeru si myslím, že funguje." Doctor se na ni nechápavě podíval. 

„Přemýšlej Doctůrku. Missy nebo Master je tvůj úhlavní nepřítel. A ty s ní jen tak strávíš noc?" Trochu se zarazil. Měla pravdu. Ale teď mu to bylo jedno. Missy měl rád. Přátelství delší než čas sám. Sice se ho pokusila několikrát zabít, ale tahle regenerace ne. Dala mu dárek k narozeninám. Missy měl rád.

„Když už tu mám zůstat nadobro, tak mi aspoň nechte mého nejlepšího kamaráda," ukázal hlavou na Missy. Povzdechla si a zmáčkla něco na náramku. Missy se s trhnutím a jekotem vrátila ze země snů. Ona se rozesmála a vypnula to. Doctor objal Missy pevněji.

„Dnes mám spoustu práce, dělejte si co chcete," seskočila z šatníku a vyšla z pokoje.

 Doctor vstal a začal sbírat ze země zbytky svého oblečení. Na sobě měl jen spodní prádlo, což bylo také jediné co přežilo. Všechno ostatní bylo roztrhané, namočené krví a bůhví co ještě. Letmo se podíval do zrcadla a všiml si, že Missyin útok přežila ještě růžová mašlička. A nebo měla Missy záložní a navázala mu ji, když spal.

  Nakonec vzdal všechnu snahu o to sebrat všechno jeho oblečení a jednoduše ho nechal na zemi. Z šatníku vyndal nové. Čistě bílá košile, černé kalhoty a tmavě fialová vesta. Byl líný hledat nějaký kabát či něco podobného. Rychle se převlékl a pak se otočil na Missy. Ta už se nějakým záhadným způsobem převlékla do svého fialového kostýmku a teď si upravovala vlasy.

„Budu v knihovně, kdyby si mě hledala," řekl a vyšel z pokoje. Nebyl by to Doctor, kdyby dobrou hodinu nehledal cíl své cesty. Ve skutečnosti to bylo pouze deset minul, ale i tak. Konečně našel správné dveře a vešel.

V 'jeho' křesle seděla Missy. Četla si a v jedné ruce svírala vdolek.

„Jak to že si tu dřív než já?" podivil se. „A kde si sebrala ten vdolek?" Usmála se na něj.

„Protože neumíš hledat drahý. A ten vdolek je moje práce," kousla o něj. Doctor prošel kolem police plné knih a přejížděl po jejich hřbetech prsty své ruky. Nakonec vytáhl jednu a šel si sednout. Vybral si křeslo naproti Missy, ale spíše, než že četl, tak se díval na vdolek.

„Chtěl bys?" ukázala na vdolek. Doctor se nevědomky oblízl. Missy ze zeptala znovu a zvýšila hlas.

„Jo," vyhrkl rychle. „Dáš mi?"

„Za pusu," usmála se Missy. Doctor vstal a přistoupil k ní. Políbil ji. Když se stáhl, tak se Missy usmívala a v ruce měla naprosto nový vdolek. Doctor ho sebral a sedl si do křesla. Rychle ho snědl. Missy ho celou dobu pozorovala.

„Že neuhádneš, kde jsem ho sebrala." Rázem měla v ruce další vdolek a přivoněla si k němu.

„No celkem by mě to zajímalo. Vzhledem k tomu, že jich nejspíš máš víc." Paní času se usmála a sebrala svoji kabelku, kterou měla položenou vedle křesla. Doctor ji pozorně sledoval a pak mu to došlo. Technologie Pánů času. Kabelka byla větší zevnitř. Missy vyndala celý talíř vdolků a položila ho na stolek.