Stay alive Doctor

14.

Legendy vypráví o nejlepším bojovníkovi ze všech. Hybrid. Napůl Pán času a napůl Dálek. A pro tohoto bojovníka musela shořet Gallifrey, aby mohl povstat z jejího popela.

 Pokud jste aspoň trochu chytří, tak vám došlo, že mluvím o naší milé sběratelce. Ne ona není ten bájný Hybrid, ale momentálně je na tom velice podobně.

Z prachu, popele a sutin, kdysi mocného a krásného panství, vykukovala zpod velkého kusu mramorového sloupu ruka. Zakrvácená ruka a patřila jedinému člověku, který v tomto domě žil. Pomalu zahýbala prsty a pak ze sebe shodila trosky a prach. 

Vysápala se na sloup. Po obličeji Jí stékala rudá krev a všude měla jizvy, či otevřené rány. Pomalu se nedalo poznat, co je ohořelá kůže a co zbytky šatů. Pomalu se postavila na nohy. I přes všechnu tu bolest, kterou mohla cítit udělala krok. Poté další. Bolest nebyla vůbec vidět. Její obličej se nezkřivil, ruce v pěst se nezaťaly a vůbec celá vypadala spíš, že ji tento útok povznesl. 

Na tváři se objevil úsměv a ona se dál prodírala troskami směrem, kde dříve stávala její kancelář. 

Byla už téměř u značně odlišných trosek. Celé z mramoru a vyztužené diamanty. Přesto nebyly zbytky stěn vyšší, než jeden metr. Opřela se rukou o jednu stěnu a na chvíli jí přes obličej přelétla bolest. Rychle však zmizela a nahradilo ji štěstí.

Udělala jeden krok, ale zakopla a spadla. Bohudík ne tak daleko od svého cíle. Netrvalo Jí ani minutu se dostat k troskám jejího stolu. Chvíli v nich hledala a pak to našla.

Krabice, nebo spíše krabička. Ne nijak velká, černá a nebylo vidět, jestli má víko nebo ne. Sběratelka ji chvíli převracela v rukách a pak našla to co hledala. Malý nepatrný čtvereček. Přitiskla k němu neohořelý prst a krabička se se zasyčením otevřela. 

Uvnitř na rudém polštářku ležel manipulátor časového víru. Byl značně poškrábaný a displej byl prasklý. Jí to, ale nevadilo a navázala si ho na ohořelou ruku. Poté ještě chvíli hledala v troskách a vytáhla velmi podobnou krabici.

Opět ji otevřela a vzala si pistoli uloženou v ní. Potom namačkala něco na manipulátoru a zmizela. 

~~~

Doctor s Missy se materializovali v zatuchlé místnosti. Ze stropu na ně kapala voda a po stěnách rostly lišejníky.

„Doufám, že cesta byla příjemná," ozval se hlas Siluřanky. Doctor i Missy se rychle otočili jejím směrem. Doctor při tom schoval Missy za sebe. Ta ho za to štípla. 

„Nemusíte se bát. Vaše bývalá paní vás sledovat nebude. Není pravděpodobné, že by ten útok přežila," dosti děsivě se usmála a oblízla si špičáky. Hrála si s jakýmsi nožem a celkově vypadala, že je brzy zabije. Nebo sní. 

„To jste byla vy?" vykřikla Missy za Doctorem. Nutno dodat, že téměř skoro jemu do uší. 

„Ano chutný Mastře. Máš s tím problém?" otázala se a znova se oblízla. Missy se réměř nepostřehnutelně zatřásla. Doctor se mračil, tak že mu jeho obočí skoro upadlo. 

„A teď, který z vás?" ukáže na ně nožem. Doctor udělal automaticky krok vpřed. Missy zůstala stát.

„Je hezké, že se dokážete dohodnout," děsivě se usmála a hrozivě přešla k Doctorovi. Ten stál hrdě a vzpřímeně. Sice ho bolely snad všechny svaly v těle, ale snažil se to nevnímat. Sylisha ho chytla za ruku a táhla ho ke dveřím. Ten za ní neochotně šel, ale uvědomoval si co je v sázce. Vlastně neuvědomoval. Jediné co ho hnalo byla myšlenka, že Missy bude v pořádku. 

Ta stála na místě a hned co se za Doctorem zavřely dveře doběhla k nim. Položila na ně ruku, jako v nějakém romantickém filmu. Pak si to však uvědomila a odešla si sednout do kouta. 

~~~

Došli až do velké místnosti. Siluřané nikdy nedělali rozdíly mezi místnostmi. Snad jen koupelna a ložnice. Snad ani tu nerozeznávali. Všechno v jednom, či více pokojích. A Doctor jen mohl hádat k čemu slouží tenhle. 

Sylisha mu najednou přiložila k hlavě fázovou pistoli. Ani se nepohnul a sotva dýchal.

„Teleport tě zbavil všech nečistot a takových věcí, za což jsem vděčná," řekla a usmívala se. Doctor se neopovážil vydat jedinou hlásku a jen tam tak stál a prohlížel si místnost. Pravda, první čeho si všiml byla hromada jakési zeleniny a spousta lahví s nějakou tekutinou. 

„Svléknout!"

„Co prosím?"

„SVLÉKNOUT!" křikla Sylisha a rychle nabila zbraň u Doctorovi hlavy.

„A je to nutné?" zeptal se odvážně Doctor. Sylisha zavrčela. On pochopil, že je a začal si rozepínat sako. Velmi velmi pomalu. Fakticky se mu nechtělo být v nějakém kanibalsko-sadistickém kalendáři hlavní hvězdou. A navíc je děsně vyzáblý. Nikdo by si nepochutnal. V duchu si za tohle uvažování vrazil facku.

„Rychle nemám na tebe celý den. A doporučuji ti poslouchat, nebo to odnese ta Time Lordka."

„Time Lady," bránil Missy Doctor a sundal si sako. Sylisha hlasitě zavrčela, skoro až zasyčela a Doctor uslyšel, jak se zbraň u jeho hlavy nabíjí. Rychle, protože chtěl mít hlavu ještě několik let na krku, si sundal černou vestičku a začal si rozepínat košili.

„Potěším tě. Můžeš si nechat spodní prádlo," zasyčela mu do ucha.

„Vy sběratelé na to máte nějakou úchylku nebo co," zakňučel a neochotně si sundal košili. Opět uslyšel, jak se zbraň nabíjí, tak si začal rozvazovat boty. Po několika, pro něho potupných a zdrcujících minutách tam stál, téměř uprostřed místnosti jen v trenkách. Trochu se klepal zimou, ale víc úsilí vydal na to, aby nebylo vidět, že se červená. 

„A co teď, smím-li se ptát?" zeptal se Doctor a trochu otočil hlavu, aby viděl na Sylishu. 

„Do vody!"

„Ale tady žádná není......" Sylisha mu najednou podkopla nohy a on spadl. Automaticky dal ruce před sebe, aby nebyl tak prudký a bolestivý náraz. Jak se vyděsil, když místo na kamennou zem, která před ním byla, dopadl na hladinu vody a potom se do ní ponořil.

Najednou ho Sylisha chytila pevně za vlasy a vytáhla ho nad hladinu. Při tom mu kolem krku uvázala něco jako obojek, který byl připevněný ke stěně malé vodní nádrže. Nevěděl, jak to zrovna popsat. Rozkašlal se a začal se třást zimou, jelikož byla voda studená.

„A co já tady?" vyprskl s plnou pusou vody. 

„Louhovat se," usmála se Sylisha a zatáhla za nějakou páčku. Doctor ucítil, jak se voda začala pomalu ohřívat.

„Louhovat?"

„Ano. Udělám si z tebe vývar," usmála se děsivě Sylisha a začala do (teď už by se tomu dalo říkat hrnec) hrnce strouhat nějakou zeleninu.

„Ale já nechci být jídlo," vykřikl hystericky Doctor.

„Buďto ty, nebo tvoje společnice," sykla a dál se věnovala zbylým ingrediencím. 

Je libo Time Lordí guláš? Či vývar z Doctora? XD Ano udělala jsem to. A napadlo mě to při obědě XD