10.

191 20 3
                                    

„Koschei čekej" V zahradě si hrály dvě menší děti. Obě měly na sobě rudé hábity se zlatými ozdobami a ornamenty. Ve předu běžel mladej klučina a hned za ním dívka. Ta po chlapci skočila a oba dva se svalili na zem. Začali se oba smát.
Jen tam tak leželi a smáli se.

Doctor se probudil. Ležel na posteli vedle Missy a ta ho de facto objímala. Trochu se zavrtěl. Nebylo mu to moc příjemné. Vzpomněl si na předešlý den a oklepal se. Missy to samozřejmě vzbudilo. Jemně zamručela a otevřela oči.

„Dobré ráno" pozdravil ji. Missy opět zamručela a zachumlala se do jeho ramene. Doctor to dál neřešil a zavřel oči. Nevědomky obejmul Missy. Ta znovu spokojeně zamručela. Ani jeden z nich neměl náladu vstávat.
Najednou se v místnosti zablesklo. Jakoby někdo fotil. Jak Doctor tak Missy se vzbudili.

„Dobré ráno hrdličky. Doufám, že jste se vyspali" ozval se v pokoji Její hlas. Oba dva hned zvedli hlavu. Jejich věznitelka se rozvalovala na šatníku. V ruce měla jakýsi starobylý fotoaparát a usmívala se na celé kolo.

„Protože mí hosti si vás přejí vidět ještě jednou." Seskočila z šatníku a chytla Doctora za nohy. Rychle ho stáhla a on spadl z postele. Missy zamručela a schovala se pod deku. Ona se pokusila Doctora vzbudit tím, že do něj párkrát kopla, ale jediné co z toho vzešlo bylo Doctorovo nesouhlasné mručení a přidušené steny. Nakonec na to kašlala a začala něco kutit na náramku.
Pak se zlomyslně usmála a stiskla tlačítko. Doctorovi a Missy to dalo ohromnou ránu. Oba vyjekli a hned se zvedli.

„Něco na sebe navlečte a běžte do jídelního sálu. Hosti se s vámi ještě chtějí rozloučit. A vy možná potom dostanete napít" vyšla z pokoje.

Doctor vstal a vyndal z šatníku nějaký oblek. Pak spolu s ním zalezl do koupelny. Missy se vyškrábala z postele a navlíkla na sebe svůj fialový kostýmek, který se nějakým záhadným způsobem vyčistil a zaplátoval. Doctor za chvíli vylezl převlečený do černého obleku a bílé košile. Missy se na Doctora usmála.

„Myslím, že ti něco chybí" řekla Missy. Doctor se zamračil a pro jistotu se celý zkontroloval.

„Košile, oblek, spodní prádlo, kalhoty. Ne nic mi nechybí." Missy protočila oči.

„Přeci nějaký motýlek, mašlička nebo kravata" řekla a velmi podezřele se usmála. Vytáhla z kapsy děsně růžovou stuhu. Doctor udělal pár kroků zpět.

„Ne ne ne ne. Ať tě to ani nenapadne." Missy už, ale byla u něj a vázala mu rozkošnou růžovou mašličku kolem krku.

„Ale jdi ty. Třeba se jí to bude líbit." Dovázala mašličku a vydala se ke dveřím.

„O tom pochybuju" Doctor se vydal za ní a mermomocí se snažil si růžovou mašličku sundat. Missy se jen usmívala.

~~~

V jídelně už byli všichni hosté a vášnivě spolu debatovali. První si jich všimla Sylisha. Hned stála vedle Doctora a vdechovala jeho vůni a hrála si s růžovou mašličkou. Doctor automaticky sklopil oči, protože nechtěl vidět, jak se mu Siluřanka vysmívá. Hned si jich všimli i ostatní. 

„Moc rád bych je měl ve své sbírce. Opravdu se nedohodneme?" zeptal se Borog. Ona zavrtěla hlavou. Všichni hosté si ještě prohlédli naše dva Pány času a všichni se zasmáli Doctorově mašličce. Potom se všichni teleportovali na své lodě.

Ona ukázala na dvě sklenice s vodou. Nebo to voda nejspíš byla.

„Pijte. Potom v mé pracovně" řekla ledovým hlasem, že by i rtuť zmrzla, a odešla. 

Stay alive DoctorKde žijí příběhy. Začni objevovat