Stay alive Doctor

8.

Doctor a Missy ještě chvíli běželi lesem. No spíše pajdali. Na Doctora dopadla tíha jeho zranění, a tak se musel o Missy opírat. A tý oproti němu vadily její podpatky. Chvilkama nadávala. Když už začalo svítat vyšli naši dva hrdinové z lesa. Na chvíli se posadili.

„Seš děsně těžkej Doctore, možná by si měl zkusit zhubnout" řekla posměšně Missy. Doctor protočil oči. Chvíli se tam hádali o Doctorově váze než si uvědomili, že slyší motor. Nebo něco velice podobného. První si toho všimla Missy. Rychle na sebe nahodila Doctora a vydali se na útěk.
Běželi nějakou dobu lesem. Potom zpomalili. Vlastně zpomalila Missy.

„Proč zpomaluješ!? Takhle nás chytí!" vyhrkl co nejtišeji Doctor. Ona jen protočila očima a zakryla mu pusu rukou. Zaposlouchala se do zvuků lesa a snažila se najít cokoliv netypického. Doctor udělal to samé a chvíli tam jen tak stáli a poslouchali. Potom si oba oddechli.

„Myslíš, že jsme je setřásli?" zeptala se potichu Missy. Doctor pokrčil ramena.

„Správná otázka zní, jestli jsme opravdu slyšeli motor auta." Missy taky pokrčila ramena. Doctor se opřel o strom.

„Opravdu hodně doufám, že to byl jen přelud" řekl Doctor. Missy se taky opřela o strom a vydýchavala se. Potom se mu opřela o rameno. Doctor sykl bolestí. Missy protočila oči a zase se postavila.

„Řekla bych, že jsme dost daleko."

V tom se ozval výstřel a za ním další. Těsně vedle Doctora to prasklo a odletělo několik kousků kůry.

Doctor i Missy se děsně vyděsili. Doctor se Missy střelbyťe chytl. Ona ho ale neudržela a oba se skáceli na zem. Ozval se další výstřel.

Doctor vykřikl bolestí.

„Neječ!!" okřikla ho Missy, ale pak si všimla rudé skvrny na Doctorově noze. Ozval se další výstřel a střela škrtla větev těsně nad Doctorem. Missy rychle vyskočila na nohy a chtěla se dát na útěk. Doctor se jí, ale chytl a začali utíkat znova spolu. Ale moc jim to nešlo. Doctor každou chvíli padal, zakopával a sykal bolestí. Missy narozdíl od něho ne a jako trest za to, že ji zpomaluje mu zarývala nehty hluboko do masa na zádech.

Po chvíli běhu se dostali k malému potůčku a dál běželi podél něho. Opět se ozval výstřel a Missy se zlomil podpatek. Ztratila rovnováhu a spadla spolu s Doctorem do potoka. Hned byli celí mokří a do vody se vmísila Doctorova krev. Ten se hned chtěl zvednout a utíkat dál. Missy ho ale chytla za nohu a stáhla ho zpět do potoka. Potom se nasoukala do malé díry v hliněné stěně potoka. Doctor to rychle pochopil a nasoukal se k ní.

„Hej tohle je moje díra! Najdi si svoji!" sykla na něj Missy. Doctor jí zakryl rukou pusu. Chvíli tam seděli v naprosté tichosti.

„Myslíš, že by nás našli?" zeptala se potichu Missy.

„Stoprocentně. Vlastně už jsem vás našla." Vedle Missy se zamihotalo a zjevila se Ona. Na sobě měla černý kožený nepromokavý komplet a na tváři zlomyslný úsměv. Rychle je oba chytila pod krkem. Oba se děsně vyděsili a to dosvědčovaly jejich tváře. Doctor, narozdíl od naprosto klidné Missy, se hned snažil dostat ze sevření.
Ona se jen usměje a rukou, kterou drží Missy něco nakliká na náramku. Hned se všichni tři rozložili na spousty modrých částeček.

Objevili se na té louce, odkud původně utíkali. Hned vedle nich stálo vznášedlo. Ona je oba chytla a vyzdvihla je do něj. Potom prudce zavřela dveře a nastoupila si dopředu. Něco naťukala na panelu a kolem Missy a Doctora se objevili pásy. Doctor zaskučel bolestí.

„Neskuč, můžeš si za to sám" prskla na něj. Doctor ihned ztichnul a začal si prohlížet vnitřek vznášedla. Missy si všimla staré lidské zbraně.

„Vy jste po nás střílela tímhle?" ukázala hlavou na zbraň. Ona se pousmála a připoutala se. Pak zapnula několik panelů a šlápla na plyn. Vznášedlo vyrazilo ohromnou rychlostí vpřed. Doctor na chvíli zavřel oči, protože si myslel, že se vybourají. Missy si to místo něho užívala. Kabinou vznášedla se rozléhalo její "uuííííííííííííííííííííí".

„Jo a řekla bych, že mi to celkem jde. Jinak jste týden bez jídla" odpověděla Ona na Missyinu otázku. Doctor jemně zaskučel. Sběratelka to uslyšela a dupla ještě víc na plyn. Najednou prudce zahla, takže se Missy naplácla na Doctora.

Po zbytek cesty bylo ticho. Missy a Ona se očividně bavily, protože Ona několikrát najela na nějaký výmol, nebo přírodní skokánek. Doctor celou dobu tak nějak tiše trpěl.

Konečně zastavili. Sběratelka rychle vystoupila a otevřela dveře u Doctora. Chytla ho pod krkem a vyhodila ho ze vznášedla. Pak vytáhla i Missy. Luskla prsty a vznášedlo zmizelo.

„Vy dva jste opravdu problémové artefakty. A to mě donutilo vymyslet protiopatření." Vytáhla z kapsy dva velké obojky. Rychle jeden obepnula Doctorovi kolem krku. A potom i Missy. Doctor se to snažil rychle sundat. Ona se na něj podívala a povzdechla si. Zmáčkla jedno tlačítko na náramku a Doctorovi to dalo elektrický šok.

„Au"zaskučel. Missy rychle stáhla ruce, protože chtěla taky zkusit odstranit obojek. Ona si je pořádně prohlédla a potom sebrala Missy brož. Missy se hned zamračila. Sběratelce to nedalo a dala oběma další elektrický šok. Pak se otočila na podpatku a vyšla směrem ke dveřím baráku.

„Jdeme. Moji hosté vás chtějí vidět. Možná některého z vás nechám zregenerovat" Doctor a Missy se na sebe vyděšeně koukli. Potom se neochotně postavili a začali šourat za ní. Ani jeden z nich nechtěl dostat další elektrický šok.

Občas klopýtali a nutno podotknout, že Missy neměla jeden podpatek. Ona si vždycky povzdechla a počkala na ně. Nakonec ji to přestalo bavit. Oba je popadla za obojky a dotáhla je až do přijímací místnosti. Nejspíš myšlenkou otevřela dveře a oba je vhodila dovnitř místnosti.
Oba se rozplácli vedle sebe na zem. Kolem nich se shlukly stíny a shlížely na ně čtyři cizí tváře.

Tadá :) Nová kapitolka. Tak co myslíte, že jim udělají? Přeci jenom. Týden bez jídla není žádný trest. O:) 3:D