Stay alive Doctor

13.

Jakkoliv se Missy mohla zdát tahle poloha nepříjemná, byla za ni vděčná. Doctor ležel celou svou váhou na ní a díval se jí do očí. Kouzelný okamžik. Doctor ji chránil před všemi nástrahami světa a ona mu dodávala sílu to dělat. Natáhla se a dala mu polibek. On jí ho oplatil.

Ale najednou si uvědomil, kde je, respektive kde není. Stáhl se a rozhlížel se po místnosti. Missy udělala zklamaný obličej a taky se začala rozhlížet.

„Doctore, co myslíš, že se stalo?" zeptala se po chvíli Missy. Doctor pozvedl ramena a slezl z Missy. Pravda té to už trochu vadilo, když zde nebylo žádné nebezpečí, před kterým by ji mohl chránit. Nebyla ráda, když byla dívkou v nesnázích, ale Doctor by se pro ni tak krásně obětoval.

„Nemám zdání. No teda. Nejspíš jsme byli přeneseni," odpověděl na Missyinu otázku a vstal. Oblízl si prst a zakroužil s ním ve vzduchu. „Řekl bych 26. století. A tohle je vězeňská loď."

„Aha. Počkat vězeňská loď? Co my bychom dělali na vězeňské lodi?" otázala se hned a taky vstala.

„Správná otázka je, co já dělám na vězeňské lodi. A kdo nás sem přenesl," řekl rychle Doctor. Missy lehounce zavrčela a založila ruce.

„A tím chceš říct co?"

„Že já bych tu neměl co dělat. Jsem hodný. Většinou."

„A tím chceš říct, že já sem patřím?" urazila se Missy. Otočila se zády k Doctorovi a začala trucovat. Doctor si povzdechl a začal prohlížet místnost. Přejížděl rukama po zdech, klepe na ně a všechno možné. Missy si mezitím sedla do kouta a celou dobu trucovala.

„Nic," řekl nespokojeně Doctor. „Je to dutá kostka. Chytré. Vězni můžou maximálně se pokusit probourat zeď, ale pravděpodobně se jim to nepodaří. Jídlo a podobné věci jim sem teleportují."

„Úžasný," řekla ironicky Missy. Doctor si povzdechl a sedl si vedle ní.

„Tak už se na mě kvůli tomu nezlob."

„Řekl si, že jsem zlá," zabručela Missy.

„To jsem neřekl."

„Řekl si, že ty sem nepatříš, takže já ano, takže jsem zlá." Doctor si povzdechl. Proč musí být ženy, tak děsně tvrdohlavé. Přemýšlel chvíli, jak se jí omluvit. Nakonec ji objal.

„Stále jsem ti neodpustila," řekla po chvíli a položila si hlavu na Doctorovo rameno. Pevně ji objal a čekali. Občas se začali hádat o tom, jak Doctor omylem, řekl, že je nebezpečná, ale už to brali výhradně jako zábavu.

Uplynulo několik hodin. Oba dva Páni času tam seděli vedle sebe a povídali si. Respektive se hádali. V místnosti to bíle zablesklo. Uprostřed se objevil něco, jako talíř s nějakým jídlem. Missy se pro něj rychle natáhla. Vzala si jednu tyčku s výživou a začala ji jíst. Doctor udělala to samé.

„Fuj. Měla jsem těch vdolků sníst víc," zaskučela Missy. Doctor se taky netvářil zrovna nejlépe.

Uplynule několik dní. Všechny proběhly naprosto stejně. Jednou za den málem oslepli a dostal hnusnou tyčku plnou výživy. No, museli uznat, že u Sběratelky se měli lépe.

Po těch několika dnech ucítili, jak se loď vynořila z warp pohonu a zastavila.

V místnosti se zase zablesklo a Doctor s Missy zmizeli.

Ano vím, krátká kapitola, ale musela jsem to nějak napsat. Byl to takový slepý bod. Jinak co si myslíte, že se stane?