Láska na prvním místě

16. díl

22. Červenec 2013

Právě jsem se vzbudila. Tak trochu jsem zapomněla na všechno, co se včera stalo. Kéž by to mohlo trvat trochu déle, ale nestalo se tak. Na všechno jsem si vzpoměla. Ležela jsem v posteli, koukala se do stropu a potichu si vyčítala to, jak hrozný člověk jsem. Koukla jsem se na hodiny. Bylo teprve půl sedmé. Nemohla jsem usnout, tak jsem si šla do kuchyně udělat kafe. Měla jsem na sobě šortky a volný tričko. Byla jsem ještě trochu rozespalá, takže se nemotornost vyjevila. O něco jsem za kopla a strčila do misky na lince. Ta spadla. Byla to hrozná rána. Hned jsem jí zvedla, ale to už u mě Alex byl s basebaalkou.

"Co to blbneš?" zeptala jsem se ho.

"Já myslel, že je to nějakej zloděj." řekl a sklopil tu baseballku.

"Jasně... Kdo by asi tak šel vykrádat nás v půl sedmý ráno... Jinak, máš dobrej čas. Ještě bejt oblečenej." koukla jsme na něj. Měl na sobě totiž jen boxerky.

"No a? Já se nestydim, navíc, bydlím tu ne?"

"Jo, ale, bydlím tu i já."

"A... tobě to snad vadí?" přiblížil se ke mě. Já jsem se na něj jen usmála.

"Ne.." zasmála jsem se.

"A proč jsi vůbec tak brzo vzhůru. Je sobota." a sedl si na barovou stoličku u linky.

"Nemůžu spát... po tom včerejšku..."

"Aha... už se tě na to můžu zeptat?"

"Ne." řekla jsem, ještě než dokončil větu. "Řeknu ti to, až budu chtít." pousmála jsem se na něj.

"Dobře, ale jednou mi to řekneš, že jo?"

"Hele, už stačí. Chceš něco k snídani?"

"Jasně, ale já to klidně udělám." usmál se na mě, zvedl se ze židle a šel ke sporáku.

"To je v pohodě. Já to udělám."

"Hele... takhle se můžeme dohadovat hodiny. Buď to udělám já, nebo společně. Vyber si."

"Tak si posluž." usmála jsem se a šla si sednout za linku. Chvilku jsem ho tam pozorovala, jak si tam něco klohní. To víte, když máte před očima kluka bez trička, takovýho kluka... no prostě, kdo by se nedíval. Ne, že by se mi líbil. Prostě je sexy. Koukala jsem na něj, dokud si mě nevšimnul. Jen se pousmál, ale nic neřekl. Brala jsem to jako souhlas k tomu, abych pokračovala.

"Tak... tady to máte." řekl po několika minutách. Já už jsem seděla na sedačce s časopisem v ruce, nohama na stolku a puštěnou televizí. Nohy jsem dala dolů a koukla se na stleček, kam mi Alex dal snídani.

"Lívance... mmmm." řekla jsem si. Bylo jich tam asi pět. Byly naskládané na sobě, polité čokoládovým sirupem a na vrchu byla ještě jahůdka. Divila jsem se, že se s tím tak piplá, ale vypadalo to výborně. Taky to tak chutnalo, jak jsem se právě přesvědčilo. "Mmm, to je výborný." řekla jsem mu. On už seděěl vedle mě a ujídal mi z talíře. "Hele, udělej si svoje!"

"Za prvý, vyřil jsem to já, za druhý mám hlad a za třetí, stejně by jsi to nesnědla sama."

"Tak to by ses divil, kolik toho já sním." vzala jsem si talíř a začala to hltat.

"Hele! Nech mi tam taky něco!"

"Ne! Ubelej si sboje." řekla jsem s úplně plnou pusou.

"Tak ty mě tu necháš vyhladovět jo?" vzal mi talíř, položil ho na stůl a zvednul mě.

"Co to děláš??!" zaječela jsem. On mě držel ve vzduchu. Potom mě položil na sedačku a chytil mi obě ruce nad hlavou. Sedl si na mě. Už jsem se bála, co udělá. Bylo to ještě horší, než co jsem si myslela. Začal mě lechtat. Někdy jsem i zaječela, ale hlavně jsem se smála.