Láska na prvním místě

23. díl

15. Srpna 2013

Neděle. Konec víkendu. Zítra půjdu zase do práce, ale mě se vůbec nechce. Chci být jen a jen s Louim. A ten právě teď leží vedle mě a sladce spinká. Jen jsem se k němu lehce na máčkla. Hrozně ráda ho pozoruju, když spí. Vypadá tak sladce, nevinně, dokonale. On už prostě takový je. Ještě jsem se k němu trošinku přimáčkla a lehce jsem ho políbila na rty. Cítila jsem, jak se mu jemně rozechvěly. Pak už jsem jen cítila, jak mi ovinul ruku kolem pasu, přitlačil si mě k sobě blíž a začal mě líbat. Trochu mě to překvapilo, ale hned jsem se k němu přidala.

"Dobré ráno." zašeptal mi do ucha a usmál se na mě.

"Dobré ráno." řekla jsem tichým hlasem a ještě se k němu přimáčkla. Pevně mě objal. V jeho náručí jsme se cítila tak bezpečně. Nevnímala jsem realitu. Každý jeho dotek se mi zaryl do paměti. "Musíš dnes odejít?" zeptala jsem se ho smutným hlasem.

"Ano, ale neboj. Ještě večer přijdu." usmál se a mrkl na mě. Měl mít totiž nějaký koncert. On a Zayn už jsou celkem... v pohodě, ale Louis bývá pořád u mě. A pokud jde o Alexovu sestru Jay, ještě jí nenašli. A tak trochu pochybuju, že jí najdou. Ale teď zpět k Louimu. Bojím se trochu, že mu kazím život. Je od kluků moc často pryč. Dřív spolu bývali pořád... Už na to nechci myslet. Zase bych dostala ten pocit viny. "Děje se něco? Jsi nějaká... smutná." řekl.

"Ne... jsem v pohodě." snažila jsem se na něj usmát, ale pořád jsem byla tak trochu mimo.

"Co se děje?" sedl si a mě zvedl k sobě. Já jsem měla hlavu složenou dolů. Nějak moc mě to sebralo. Asi jsem nad tím přemýšlela až moc. Louis mi přejel prstem přes pradu a zvedl mi hlavu. Podíval se mi do tváře se starostlivým výrazem.

"Já jen, že... cítím se, jako bych ti ničila život..."

"Cože?!" řekl docela nahlas. "Jak si tohle můžeš myslet. Ty jsi můj život. Jak by jsi mi ho mohla ničit?"

"Mám takový pocit, jako bych tě odtahovala od tvé práce. Od hudby, kluků, tvého života, který jsi měl přede mnou. Teď jsi stále se mnou a já..."

"Už nikdy takhle nemluv." skočil mi do řeči. "Já tě miluju." chytil mě za hlavu a koukl se mi do očí. "Miluju tě." řekl znovu. "Už nechci nikdy slyšet nic takového, jasný?" koukl na mě přísně.

"Dobře." řekla jsem tichým hláskem. Jeho ruce mě pevně stiskly. Docela dlouhou dobu mě objímal, ale mě to nevadilo. Jak by taky mohlo. "Miluju tě." zašeptala jsem mu do ucha a políbila ho na tvář.

"Pojď se nasnídat." usmál se na mě a chytil mě za ruku.

"Dobře." usmála jsem se a společně jsme vstali z postele. Louis šel napřed. Já jsem se ještě oblékla. Pak jsem zaplula do kouelny a vyčistila si zuby. Když jsem vyšla, tak už byla snídaně připravená na jídelním stole. "Mmm. To vypadà dobře." usmála jsem se a sedla si na židli vedle Louiho. Dala jsem mu pusu a začala si mazat rohlík nutellou. Potom jsem si namazala toast burákovým máslem. Měla jsem velký hlad.

"Nech mi taky něco." zasmál se Louis.

"Máš smůlu." vyplázla jsem na něj jazyk.

"Tak to ne." dal prst do nutelly a tím se mi pak otřel o tvář.

"Hej!" zakřičela jsem, vzala toast natřený burákovým máslem a připlácla mu ho na tvář. Vypadal naštvaně.

"Tak... to... jsi... přehnala." sundal si toast, který mu pevně držel na tváři a koukl na mě. V tom se zvedl a chytil mě za boky. Hodil si mě přes rameno a šel směrem ke koupelně.

"Á, Louisi!!!" zaječela jsem a zároveň se smála.

"Toho budeš litovat." řekl ďábelským hlasem. Zavedl mě do koupelny a tam mě postavil. Neměla jsem nejmenší tušení, o co mu jde, ale za chvilku mi to došlo. Vzal hadici ze sprchy a namířil jí na mě.

"Ne... to ne." řekla jsem a chtěla utýct, ale on mě chytil za pas a přitáhnul mě zpátky.

"Říkal jsem, že budeš litovat." usmál se a pustil vodu.

"Vždyť je to ledový!" zakřičela jsem. Už jsem byla naprosto a kompletně mokrá, tak jsem chytla Louiho ruku a namířila hadici na něj. "Teď budeš litovat ty." zasmála jsem se.

"To se ještě uvidí." řekl, zatímco jsme na něj stříkala vodu a tak si ho držela dál od těla. On mi ale rychle chytil ruku, ve které jsem držela hadici a sklopil jí dolů. Pomalu mě namáčkl na zavřené dveře. Už ode mě byl jen deset centimetrů. Rukami mi silně stiskl boky. Kousla jsem se do rtu a upřeně se koukala na jeho rty. Pak jsem ale zvedla ruku, ve které jsem stále svírala hadici s vodou, a namířila ho přímo do Louihi tváře. Ten se jen překvapeně a naštvaně podíval. Natáhl ruku ke sprše a vypl vodu.

"Tak teď teprve uvidíš." řekl a vážně se na mě podíval. V ten moment jsem se trochu vyděsila. Vypadal opravdu strašidelně, ale nedala jsem to na sobě znát. Znovu si mě přehodil přes rameno a vyšel se mnou z koupelny. Vešel se mnou do pokoje a tam mnou hodil o postel. Pomalu se ke mě začal plížit. Už jsem si myslela, že vím, o co mu jde. Chytl mě silně za obě zápěstí a natáhl mi ruce nad hlavu. Jemně mě políbil na krku. Jedna jeho ruka se pomalu sunula pod mé tričko. Když vtom mě začal lechtat. 

"Louisi, to né!!!" zaječela jsem naštvaně, ale nebylo to poznat, protože jsem se hrozně smála. Už mi tekly i slzy, z toho, jak jsem se smála.

"Říkal jsem, že budeš litovat." řekl mi se smíchem. Pořád mě lechtal. Bylo to pro mě úplný mučení. 

"Prosííím!" už jsem byla na konci svých sil. Louis mě už konečně přestal lechtat a pustil mi ruce, ale stále jsem byla uvězněná pod jeho tělem. Byla jsem docela naštvaná. Plus, měla jsem naprosto mokrou postel.

"Ty se na mě zlobíš?" řekl, ale úsměv mu z tváře pořád nemizel.

"Jo." řekla jsem uraženě.

"Ale no tak." chytl mě za bradu a nečekaně mě políbil. Chvilku jsem se snažila bránit, ale pak jsem se prostě poddala. Jak bych se taky mohla bránit jemu. Jeho polibkům a dotykům. "Vypadá to, že už se nezlobíš." arogantně se na mě usmál.

"Sklapni." řekla jsem a znovu ho přitiskla ke svým rtům. Když vtom mě zase začal lechtat. "Louisi!" zakřičela jsem a odtrhla se od něj. Přitiskla jsem se ke zdi a naštvaně se na něj podívala.

"No jo... už přestanu." přišel ke mě. Jednu ruku mi položil na bok a tou druhou mě chytil za mou ruku. "Slibuju." usmál se na mě a začal mě líbat. Byla jsem trochu odtažitá, abych mu ukázala, že mě jen tak neobměkčí. Byla to jedna z nejtěžších věcí, co jsem kdy dělala. "Pořád se zlobíš?" koukl se mi do očí a já se snažila nekoukat do těch jeho. Odhrnul mi vlasy z ramene a políbil mě na krku. Mě se zachvělo úplně celé tělo. Už mě málem dostal, ale já to ustála. "I teď se zlobíš?" Chytl mě za boky a znovu mě začal líbat na krku. Ruce, které jsem měla pevně přišpendlené k tělu, jsem pomalu začala pokládat na jeho mokré tričko. Jeho ruce se sesunuly níž a on mě pak zvedl. Přitiskl si mě k sobě a já si obmotala nohy kolem jeho pasu. Už mě dostal a nebylo cesty zpět. Jen jsem si užívala ten pocit, tu rozkoš, kterou mi právě způsoboval. Už jsem cítila, jak se mi na krku vytváří fialový flíček. Louis se pomalu přemístil k posteli a lehce mě na ní položil, zatímco já jsem se stále pevně držela u jeho těla. Prostě jsem se na něj už nemohla zlobit.