1. díl

5.5K 63 1
                                    

30. Června 2013

Netrpělivě jsem čekala na zvuk školního zvonku. Poklepávala jsem nohou a koukala se na hodiny, které měly už za pár sekund odbít dvanáctou. Všichni netrpělivě zírali na hodiny jako já. Když jsem konečně uslyšela ten zvuk, který ohlašoval začátek léta, tak jsem si hned zvedla tašku, sebrala vysvědčení ze stolu a rychle jsem upalovala domů. Cestou jsem si ještě vyklidila skříňku, protože to byl přece jen můj úplně poslední rok. Konečně odsud vypadnu. Ryhle jsem si vzala všechny věci ze skříňky, pár lidem jsem řekla ahoj a už jsem pádila domů. Když jsem přišla, nikdo nebyl doma. Moje sestra Laura byla ještě ve škole a máma... máma šla asi za tátou. Táta nám před rokem zemřel na rakovinu. Byl to pro nás šok. Ještě pořád je. Vždycky jsem chtěla hned po maturitě odjet do Londýna, ale nemůžu tu mámu a Lou nechat. Tohle bych jim udělat nemohla. Máma od tý doba, co táta umřel chodí každý týden k němu a skoro vůbec s námi nemluví. Ještě je to pro ní dost těžký. Lou je pořád zalezlá ve svým pokoji, polepeným plakátama s One Direction a poslouchá jejich písničky. Já jsem se musela soustředit na zkoušky a taky jsem měla brigádu, takže jsem na to moc čas neměla. Navíc jsem se vpodstatě starala o mámu i Lou, protože máma už skoro ani nejí a Lou se neučí. Já prostě nemám na truchlení čas. Ne, že bych byla nějaký necita. Jasně, že mi táta chybí. Taky si někdy v noci pobrečím nad jeho fotkou, kterou mám na nočním stolku, ale nikdo o tom neví. Ani nechci, aby o tom někdo věděl. Šla jsem se kouknout na počítač. Sedla jsem si, když vtom jsem udlyšela, jak se odemykají dveře. Šla jsem do chodby. Byla to Lou.

"Super, už jsi konečně doma. Jak dopadlo výzo?" zeptala jsem se jí.

"V pohodě. Mám jen 2 dvojky."

"Dobrý. Máma není s tebou? Já myslela, že tě vyzvedne."

"Psala mi, že jde za tátou..."¨

"Jako vždycky... Nedáš si něco k jídlu? Uděláme si hezkej den. Jen ty a já. Zkouknem pár filmů, jako za starých časů. Uděláme si popcorn. Co říkáš?"

"Ne, díky. Jen si vezmu jabko." pak šla do kuchyně vzala si to jablko a pak se zase zavřela v pokoji. Já jsem si chtěla zase jít sednout, ale vtom jsem znovu uslyšela, jak se odemykají dveře. Hned jsem šla zase do chodby.

"Mami, konečně jsi doma."

"Ahoj, zlato. Jak dopadlo vysvědčení?"

"Super. Mám jen 3 dvojky. Lou má 2."

"To je skvělý." řekl, dala mi pusu na tvář a šla do svého pokoje. Vypadal dost zničeně. Myslím, že i brečela. Rvalo mi to srdce, vidět je takhle. Bylo to hrozně zvláštní. Máma mi vždy připadala tak silná, ale od toho, co tu s náma není táta je prostě... jiná.

Láska na prvním místěKde žijí příběhy. Začni objevovat