Láska na prvním místě

19. díl

23. Července 2013

Ráno jsem se probudila v posteli. Byla neděle. Koukla jsem se na hodiny. Bylo půl osmé, ale mě se spát nechtělo. Otočila jsem se a co jsem neviděla. Louis tam sladce spinkal. Jen jsem se pomalu celá otočila a koukala se na něj. Měl na sobě jen tričko a boxerky. Já jsem se ale dívala jen na něj. Byl krásný. Dokonce i ve spaní se usmíval. On je pořád takový šťastný, nebo alespoň tak vypadá. Naprosto dokonalý byl. Pomalu jsem se k němu přiblížila. Byla jsem od něj asi deset centimetrů. Ještě trochu jsem se přiblížila, zavřela oči a chystala se ho políbit na nos. Vtom jsem ucítila, jak se jeho rty dotýkají těch mých. Otevřela jsem oči a on už se na mě usmíval.

"Dobré ráno." usmál se na mě.

"Ahoj." nervózně jsem se usmála.

"Je ti líp?"

"O moc." usmála jsem se a přitulila jsem se k němu.

"Nevadí ti doufám, že jsem tu přespal... u tebe v posteli..." řekl nervózně.

"Vypadám snad, že mi to vadí?" koukla jsem se na něj a on mi dal pusu na čelo. Chvilku jsme tam jen tak leželi a on se pak zvedl. "Kam jdeš?" zeptala jsem se ho.

"Pro snídani. Chceš něco... speciálního?" naklonil se ke mě.

"Něco sladkýho." usmála jsem se.

"Tak to ti dám hned." přiblížil se ke mě a opatrně mě políbil. Trochu se rozvášnil, tak mě to trochu zabolelo.

"Au..." nechtěně jsem se od něj odstrčila.

"Promiň. Jsi v pohodě?" zeptal se mě, klekl si a chytil mě za hlavu.

"Jo. To je dobrý." usmála jsem se a pohladila ho po ruce.

"Hned jsem zpátky." políbil mě na čelo a vyběhl ven. Já jsem se úplně omámená svalila na postel. Úplně jsem hořela. Byla jsem tak zmatená a nervózní. Hlavou mi běhalo miliony věcí a nemohla jsem se vůbec orientovat ve svých myšlenkách. Prostě jsem se nemohla dočkat toho, než se zase uvidím s Louim. Pak jsem si uvědomila, že mám na sobě jen kalhotky a tričko. On mě převlíknul? Panebože! To si dělá srandu? Příště mu to oplatím. Jen si to představuju a už bych omdlívala. Snad se brzy vrátí, abych mu to mohla oplatit... ale ne.... mám ten nos. Teď jsem na Zayna oficiálně naštvaná. Nemůžu se kvůli tomu s Louim skoro ani políbit.

Už jsem nad tím nepřemýšlela. Zvedla jsem se a vzala si tepláky. Když jsem se postavila, tak mě rozbolela hlava. Na chvilku jsem si sedla, protože se mi i trochu zamotala hlava, ale rychle jsem se otřepala. Šla jsem si do koupelny vzít nějaký aspirin. Vešla jsem a byla jsem hodně překvapená. Nechápala jsem, že jsem to neslyšela. Alex stál ve sprše, ale nebyl tam sám... bohužel.

"Lexi?!" řelk s vyděšeným výrazem. Můj pohled omylem sklouznul trochu dolů a vyděla jsem HO. Hned jsem odvrátila pohled a vypadla ven. Bože! Co se to právě stalo? To není možný... Zavřela jsem se u sebe v pokoji a sedla si na postel. Uslyšela jsem jak někdo otevřel dveře. Otočila jsem se a Alex tam stál jen v ručníku.

"Alexi?"

"Lexi, co jsi tam sakra dělala?!"

"Promiň. Já nevěděla, že tam jsi."

"To jsi neslyšela téct vodu?!"

"Už jsem říkala, že se omlouvám. A neřvi na mě tak. Bolí mě hlava."

"No promiň no, ale příště klepej." a odešel. Já jsem se tak trochu ještě oklepávala z toho, co jsem viděla. Chvilku jsem čekala vevnitř a pak jsem šla do kuchyně udělat kafe. Naneštěstí mě potkalo další překvapení. Ta holka, která byla s Alexem ve sprše stála u linky jen v jeho košili.