Láska na prvním místě

20. díl

26. Července 2013

Dnes je středa. Mám jít na kontrolu k doktorovi, jestli mám s nosem už všechno v pořádku. Už mě to skoro ani nebolelo, ale pro jistotu jsem si vždycky brala prášek. Bylo už dvanáct a u doktora jsem měla být v jednu. Louis měl za mnou za chvilku přijet, tak jsem se už oblíkla a šla čekat dolů. Dala sjem si sluchátka do uší a sedla si na lavičku v parku. Bylo hezky a slunce krásně hřálo. Nasadila jsem si sluneční brýle, zaklonila hlavu, zavřela oči a slunila se. Chvilku jsem měla oči zavřené. Potom jsem je otevřela, abych si přepnula písničku na Mp4 a co jsem neviděla, nebo spíš koho. Hned jsem vyskočila a vystrašeně popošla dál od něj.

"L-Lexi, prosím. Neboj se mě. Chci se ti jen omluvit." přiblížil se ke mě. Já jsem šla pořád dozadu, až jsem narazila na strom. Popravdě jsem se ho teď hrozně bála, ani nevím proč. Sklopila jsem pohled a doufala, že odejde. "Lexi, prosím. J-já... nevím, co se to se mnou stalo. Hrozně mě to mrzí. Nikdy bych ti neublížil, opravdu. Miluju tě." já se na něj podívala s vyděšeným výrazem. On se na mě nedíval zaraženě. Spíš, jakoby doufal, že mu skočím okolo krku, nebo mu alespoň odpustím. Jakoby si ani nevšiml, že mi to řekl. Já už jsem se chystala něco říct, ale neměla jsem tušeí, co. Zayn ke mě přišel a rychle mě políbil

"Au!" odstrčila jsem ho, protože se prudce dotkl mého nosu.

"Panebože... Lexi..."

"Proč už jí nenecháš na pokoji? Snad jsem ti už něco řekl ne?!" přiběhl za námi Alex. Co tu dělá? A očem to mluví? Kdy s ním mluvil? Alex ho najednou chytil za límec u košile, odtáhl ho ode mě a hodil ho na trávník.

"Alexi! Co to děláš?!" odtáhla jsem ho od Zayna.

"Ty ho ještě bráníš? Podívej se, co ti uděla!"

"Nech ho být a pojď." řekla jsem a odtáhla jsem ho od Zayna. Ten zůstal ležet na zemi.

"Co se tu děje?" stál přede dveřmi Louis.

"Louisi?" řekla jsem překvapeně a koukla se na Zayna, jestli tam pořád je. Stál a koukal se naším směrem. Jakmile ho Louis uviděl, naskočil mu naštvaný výraz a chtěl se k němu rozběhnout, ale já se ho snažila odtáhnout zpátky ke dveřím. "Louis, nech ho! On ti za to nestojí." snažila jsem se ho uklidnit.

"Cože?! Koukni na sebe co ti udělal."

"Už to nech být říkám. Musíme jít za doktorem. Pojď." odtáhla jsem ho k autu, ze kterého před chvílí vyšel. Strčila jse ho za volant a chystala se jít sednout si dovnitř taky, ale zastavila jsme se a šla zpátky k Alexovi. "A ty... Ty zůstaneš doma a jakmile přijedu, řekneš mi o tvým rozhovoru se Zaynem." řekla jsem rozhodně a nastoupila do auta. Uviděla jsem, jak Alex vešel do domu a pak jsem se koukla na Zayna. Smutně tam stál, koukal se do země. Já jsem se hned otočila, abych ho nějak nezačala litovat, ale už bylo bohužel pozdě.

"Jsi v pořádku?" zeptal se mě Louis.

"Co? Ehm... jo, Jo jsem." řekla jsem bez zájmu a sklopila pohled.

"Lexi, co se stalo, než jsem přijel?"

"Ehm.. nic..."

"Vážně?"

"No... Zayn mě... to... on mě políbil."

"Cože?!" dupnul prudce na brzdu.

"Louis! Dávej pozor! Jinak nás zabiješ!" On se na mě ještě chvilku koukal a pak se znovu rozjel. Chvilku bylo ticho.

"Takže on tě... políbil?"

"Jo..."

"A ty ses... nechala?"