Láska na prvním místě

12. díl

13. Července 2013

Zayn má přijít v sedm a je už půl sedmé. Nemůžu se ho dočkat a zároveň se bojím toho, co se dozvím o Alexovi. Odkud ho zná a proč je tak naštvaný. Nemám nejmenší tušení, co se dnes stane, jen doufám, že to nějak nezmění můj názor na Zayna. Ještě jsem se musela oblíknout, tak jsem o tom přestala na chvíli přemýšlet. Vzala jsem si na sebe černé šaty bez ramínek a vlasy do drdolu. Ani jsem se moc nemalovala. Neměla jsem na to náladu, protože jsem se opravdu bála toho, co mi Zayn řekne. Jestli mi něco řekne. Z mého přemýšlení mě vyrušil zvonek. Šla jsem ke dveřím  a otevřela jse. Zayn tam stál v obleku.

"Ahoj krásko." řekl a dal mi pusu.

"Ahoj." 

"Tak půjdeme?"

"Jasně." snažila jsem se být normální, ale nemyslím si, že to nějak pomohlo. Sešli jsme se Zaynem dolů a on tam měl auto. Černý lamborghini. Nemohla jsem uvěřit, že má opravdu takové auto. Otevřel mi dveře od auta a já si nasedla. Oběhnul auto a sednul si vedle mě. Vypadal nadšeně. 

"Děje se něco?" zeptal se mě.

"Ne, ne. Jsem v pohodě."

"Vážně?" položil mi ruku na koleno.

"No... víš... Alex říkal, že... že tě zná."

"Cože?"

"Jo... no, nevypadal moc nadšeně."

"To se mu podobá."

"Hele, můžeš mi laskavě říct, odkud se vy dva znáte? A proč byl tak naštvaný?"

"Já... no... znám Alexe."

"A odkud?"

"Já jsem... chodil jsem s... s jeho sestrou."

"Sestrou? Ale, on mi říkal, že je jedináček."

"No... já..." vypadal rozrušeně a smutně.

"Zayne, co se stalo?"

"Nic... nic důležitýho."

"Vážně?"

"No... já jsem se s ní rozešel a... jí to asi hodně sebralo. Už je to dlouho... nechci to rozebírat."

"Proč? Co se stalo tak hroznýho?"

"Prostě odešla."

"Jak to myslíš... odešla."

"Pryč. Utekla."

"Proč?"

"Rodiče se jí... zřekli."

"Cože?! Proč?"

"No... ona tu... bolest... tlumila."

"Tlumila? Jak to myslíš? Můžeš prosím mluvit normálně?"

"Prostě brala drogy, jasný!" vychrlil na mě.

"Aha..."

"Promiň, nechtěl jsem na tebe křičet. Já jen... tenhle život už je minulost. Nechci o tom mluvit."

"Takže, ona kvůli tobě brala drogy a ty jsi ji v tom nechal?"

"Ne... já..."

"Jo... přesně to jsi udělal."

"Ne... Lexi... ono je to hodně složitý."

"Tak vysvětluj." a slořila jsme ruce a přísně jsem se na něj podívala.

"Já..."

"Vidíš. Ani nedokážeš říct nějakou lež." a vystoupila jsem.

"Lexi!" Zakřičel na mě a vyběhnul za mnou. Byla jsem u dveří, ale on mě chytil a přitáhl  si mě k sobě.

"Nech mě být."

"Počkej. Já ti to vysvětlím."

"Já myslela, že jsi hodný. A ty necháš holku takhle se ničit, když s tím něco můžeš udělat."

"Ale já..."

"To je dobrý. Můžeš nechat té přetvářky..."

"Ale já se nepřetvařuju."

"Tak mi řekni, co se stalo. Já čekám."

"Můžem si o tom promluvit někde jinde?"

"Nikam nejdu. tady a teď. Vysvětluj."

"Já... nemůžu to ze sebe jen tak vychrlit."

"Co je za problém?"

"Pojď prosím někam, kde spolu budeme sami."

"A kam?"

"Já nevím. Třeba nahoru."

"To asi není moc dobrý nápad. Je tam Alex."

"Ježiši, tak já nevím. Prostě pojď."

"Víš co, já... jsem hodně unavená, tak já ti... zavolám..."

"Co?" už jsem mu neodpověděla. Otevřela jsem dveře a rychle je zase zavřela. Vyběhla jsem nahoru a sedla si na sedačku. Napadlo mě, že se kouknu, jestli tam Zayn ještě je. Došla jsem k oknu a koukla se dolů. Zrovna šel k autu. Zastavil se a kopnul do pneumatiky. Potom se hlavou opřel o střechu auta. Nevěděla jsem co dělat. 

"Zapomněla jsi si něco?" řekl Alex. Hrozně mě vyděsil.

"Ehm... ne."

"Děje se něco? Vypadáš smutně."

"No... Zayn mi řekl o tvé sestře."

"Co?"

"Jo... je mi to líto, že takhle utekla."

"Proč ti to říkal?"

"Já se ho na to zeptala."

"Proč?"

"Chtěla jsem vědět, co se mezi vámi stalo. Nic víc."

"Mohla ses zeptat mě."

"Ty si mi to říct nechtěl!"

"No nemusíš na mě řvát."

"Promiň, ale když... já potřebuju vědět, co se stalo." všechno mi to řekl. Prostě jen tak. Prý ho Jay, tak se jmenovala jeho sestra, hrozně milovala. On se s ní ale rozešel, protože to tak necítil. Ona se pak zhroutila. Začala pít a pak to přešlo na drogy. Její rodiče se jí zřekli, ale Alex s ní chtěl zůstat, ježe one odešla. Alex od té doby nemluví s rodiči. Už to je dýl, jak tři roky, prý. Prý neví, že by jí Zayn nějak pomáhal. Nešlo mi to do hlavy. Vždyť byl tak hodný, milý, sladký. Nikdy bych to do něj neřekla.

Poznámka: Promiňte, jestli tam jsou chyby, protože já nemám na to, po sobě to číst... jsem až moc unavená :D A chci vám poděkovat, že čtete mojí povídku :3 Jsem ráda, že to čte alespoň někdo :D Snad se vám líbí ;)