Proměna

21. Jeskyně

Hned jsem se ke Katrině rozeběhla a klekla u ní na zem. Začala jsem jí hladit po srsti a hledala známky života. Díkybohu jsem jednu našla. Katrina žalostně kňučela. 

Přivolala jsem k sobě Cama. Také si klekl a pozoroval Katrinu. Koukala jsem na něj s napjatým výrazem a přitom stále hladila Katrinu. Najednou Cam vstal. „No?" Zeptala jsem se. Cam zakroutil hlavou. „Co tím myslíš?" Teď už jsem vstala i já. Přece jí tu nechce nechat jen tak.

„Kousl jí upír..." Cam se chtěl nadechnout k další větě, ale já ho nenechala domluvit. „No a co? Já jí tu nenechám!" Zamračila jsem se. Cam si povzdechl. „Nech mě domluvit prosím." Vydechl. Založila jsem ruce na prsou. „Tím, že je kousnutá od upíra, umírá.Jen jedna věc jí může pomoct. V jeskyni, kam míříme, je ukryta jedna rostlina, která má léčivé plody. Katrina jeden z nich musí sníst." Cam celou dobu, co pronášel svůj projev, koukal do země.

„Tak tu blbou rostlinu jdeme najít, na co čekáš?" Naléhala jsem. Nenechám svojí nejlepší kamarádku přeci umřít. „To není tak jednoduchý, Katrina s námi jít nemůže a samotnou jí tady nechat taky nemůžeme." Odmlčel se. V tu chvíli mi to docvaklo.

„A jak to uděláme?" Zajímala jsem se. Cam chvíli přemýšlel. „Musíme jí někam dotáhnout." Hned jak to řekl, vzal vlčici na ramena a vyrazil. „Počkej na mě sakra!" Vynadala jsem mu.

Vypadalo to, že Cam ví, kam má namířeno. 

A měla jsem pravdu. Nešli jsme ani tak dlouho a narazili jsme na prohlubeň v zemi. „Tady jí chceš nechat?" Zamračila jsem se, když jsem viděla tu obrovskou jámu.

„Přesně tady." Odvětil Cam. To si snad dělá srandu ne? „Já jí tady nenechám!" Protestovala jsem. „Tady jí upíři nenajdou. A najdeme ji tady my, až se vrátíme." Vysvětloval mi s klidem Cam a položil bílou vlčici do jámy. Poté zakryl jámu listím.

Celé jsem to pozorovala s neklidem. Pořád se mi nechtělo tady Katrinu jen tak nechat ležet. Cam jakoby tušil můj strach. „Musíš mi věřit, nikdy bych Katrinu nenechal tam, kde by jí mohlo něco hrozit." Položil mi ruku na rameno. Povzdechla jsem si. Můžu já vůbec ještě někomu věřit?

Nakonec jsem pokývala hlavou. Cam mě poplácal po rameni a naznačil, že musíme jít. 

„Kde je vlastně ta jeskyně? Je to daleko?" Zeptala jsem se. „Není to daleko, na konci lesa, bohužel blízko u upírů." Odvětil Cam a stále se rozhlížel kolem sebe. Nechápala jsem to. „Proč se pořád takhle rozhlížíš?" Povytáhla jsem obočí. „Opatrnosti není nikdy dost." Zamračil se Cam a ve svém rozhlížení stále pokračoval.

Nechala jsem ho dělat, co uzná z vhodné a radši ho jen následovala. 

Brzy jsme došli ke svému cíli. Vchod do velké jeskyně, kde se měl ukrývat bájný meč a květina, která pomůže Katrině k životu.

Překvapilo mě, že se Cam převtělil. „Co to děláš?" Cam na mě však jen zavrčel. Radši jsem tedy byla zticha.

Po chvíli se opět převtělil zpět. „To je divné." Zamračil se. „Co?" Nechápala jsem. „Žádní upíři nestřeží vchod do jeskyně, to se mi nelíbí." Zamračil se Cam ještě víc. Chtě nechtě jsem mu musela dát za pravdu. 

I tak jsme pomalu vešli do jeskyně. Čekala jsem nějaké nástrahy, pasti a všechno možné, ale jeskyně jen směřovala dolů do temna. Všimla jsem si, že Camovi svítí oči. Ten na cestu vidí, ale co mám dělat já?

„Au." Zaklela jsem, když jsem se přerazila o nějaký kamínek. Cam se otočil. „Prosimtě, drž se za mnou, jo?" Řekl a znovu vyrazil. Zaúpěla jsem. Co asi celou dobu dělám?

Konečně se jeskyně blížila ke konci. Pořád jsem čekala na nějakou past neco tak něco, ale nic nepřišlo. 

Cam se zastavil kousek přede mnou a rozsvítil pochodně kolem kulaté místnosti na konci jeskyně. A potom jsem ho uviděla. Meč. Bájný meč, kterým já musím nastolit v tomhle světě mír.

Jen tak ležel na velkém kameni. Tohle vážně připomíná Excalibur, pomyslela jsem si. Až na to, že není v kameni. Cam mi pokynul, abych ten meč vzala. Přikývla jsem a uchopila ho. Najednou z meče vystřelila obří záře a zalila celou místnost světlem. Cam udiveně pískl. 

Jenže mě momentálně zajímala jen jediná věc, rostlina pro Katrinu.

Rozhlédla jsem se po místnosti a hledala cokoliv, co by připomínalo rostlinu. Náhle jsem to objevila. Za kamenem se krčila malá rostlinka a malými plody, připomínající brusinky. Rychle jsem jich pár natrhala a ukázala jsem Camovi, že je mám. Cam přikývl a vyrazili jsme opět  ke Katrině.

Rychle jsem našli jámu, kde jsme Katrinu nechali. Odkryli jsme listí, ale čekal nás šok! Katrina v jámě nebyla!

                                                      ********************************************

Omlouvám se, že mi to tak trvalo, ale nemám moc času. :/ Ale je tu další část!:) Budu opět ráda za vote nebo koment!:) Děkuju za podporu!:)

Kam myslíte, že se Katrina poděla? :O