-10-

130 14 1
                                    

Tuhle kapitolu (část) věnuji teryssek02

Uběhl další čas. Doktor Smith mi zase dovolil pracovat, přestože se tvářil, že by mě daleko radši viděl odpočívat. Všechen volný čas, pokud jsem ještě vůbec nějaký měla jsem trávila s Lily a Thomasem, ze kterých se mezitím, sice jen neoficiálně stal pár. Naši vojáci osvobodili jedno francouzské město a všichni z toho měli patřičnou radost. Ale každý z jiného důvodu. Ve městě se totiž nacházela kavárna, hospoda a mimo jiné i nevěstinec, kterému jsem se rozhodla zdaleka vyhýbat.
Byl jeden z těch dnů, kdy jsem měla volné odpoledne, tak jsem se rozhodla zajít si do té mezi vojáky tak proslulé kavárny. Na sebe jsem si vzala své nejlepší oblečení, i když to byly jen vojenské kalhoty, bílý svetr a červený šátek ovázaný kolem krku.
Poté, co jsem vypila kávu, kterou mi i přes mé protesty jako vojákovi nalili zadarmo, jsem se rozhodla projít se trochu po městě, protože za poslední dobu jsem viděla jen zříceniny a ruiny. Tohle město bylo válkou téměř ndotčené.
Na ulicích hrála hudba, všudypřítomná radost byla zřejmá všude kolem. Pro většinu lidí ve městě válka skončila, pro nás to byl jen únik od reality.

"Mary!"

Ozvalo se za mnou. Trhla jsem hlavou za zvukem. Byla to Ingrid, jedna z kanadských sester, se kterou, jak jsme zjistili, jsme měly hodně společného. Přidala se ke mně a procházeli jsme se spolu.
Když jsme se najednou ocitly u budovy se žlutým nátěrem a růžovými závěsy. Ani jedna z nás nezapochybovala o tom, co je to před námi.
Ingrid skřivila nechutí obličej.

"Tak tady je ten tak vyhlášený podnik. No fuj."

"Nechápu, co na tom ti muži vidí."

Pokračovali jsme znechuceně dál. Zrovna jsme procházely kolem vchodových dveří, když se v nich objevila postava, kterou jsem okamžitě poznala.

"Pojď!"

Sykla jsem na překvapenou Ingrid a táhla jí za rukáv pryč.
Ten muž ve dveřích byl totiž poručík Winter.
Najednou se mi udělalo strašně špatně od žaludku.

"Mary!"

Vykřikl za mnou a rozběhl se a chytil mě za rameno. Zatočila se mi hlava.

Tak :D napříště to vypadá na velkou hádku.

Verča

NurseKde žijí příběhy. Začni objevovat