Nurse

-11-

"Mary, dejte mi možnost to vysvětlit!"

"Opravdu mě nezajímá co jste tam dělal. To je vaše věc."

Mluvila jsem přiškrcenýn hlasem. Ingrid pochopila k čemu se tu schyluje a raději rychle vzala kramle, takže jsem teď stála na ulici jen s poručíkem Winterem. Škubla jsem ramenem a vytrhla se mu ze sevření.

"Mary ale já..."

Nestihl to doříct. Skočila jsem mu do řeči.

"A já jsem vám byla připravena odpustit! Jsem hloupá, že jsem vám věřila."

Otočila jsem se k odchodu, ale předběhl mne.

"Mary, poslouchejte. Nebyl jsem tam z valstní vůle. Ostatní mě přemluvili, abych šel s nimi. Hned jak jsem to tam viděl, otočil jsem se k odchodu, ale narazil jsem na vás."

"A tohle vám mám věřit?"

Po tváři se mi kutálela slza. Jeho hlas zněl zoufale.

"Mary, pro mě jste vy jediná."

Sklonil se ke mně a lehce mě políbil. To jsem nečekala. Zpanikařila jsem. Na tváři mu přistála facka. S pláčem jsem se rozběhla pryč.