Nurse

-4-

Poručíka Wintera pustili z lazatetu. Byla jsem za to ráda, ale zároveň, i když jsem si to nebyla ochotna připustit, se mi po něm vlastně i trochu stýskalo.
Dlouho nepřicházel žádný další útok. Němci se buď jen vzdávali, nebo nejevili žádnou aktivitu. Každému by došlo že plánují novou velkou ofenzivu.
Zrovna jsem vykládala z bedny léky, když za mnou přišla Lily s nechápajícím výrazem.

"Hledá tě tu nějaký kanadský důstojník. Mám pocit, že je to jeden z těch, které jsme tu nedávno ošetřovaly. Čeká venku. Nevíš co po tobě chce?"

"To nevím."

Odpověděla jsem. Popravdě kanadských důstojníků jsme tu za poslední týdny měli nejméně dvacet.

"Kde je?"

"Čeká u našeho stanu."

Na nic jsem nečekala a vyrazila. Ušla jsem asi padesát kroků tím hrozným bahnem, když jsem ho uviděla stát zády ke mně před velkým červeným křížem namalovaným na stanu.
Jakmile uslyšel moje kroky, tedy spíš čvachtání mých velkých bot v blátě, otočil se.
Stál tam poručík Winter. Opravdu jsem nechápala, co ode mne může chtít. Pozdravila jsem.

"Dobrý den. Co potřebujete?"

"Vlastně... přišel jsem se vám omluvit a zároveň poděkovat. Takže... omlouvám se za to, co jsem říkal když jsem tu ležel. Měl jsem za to, že jste jedna z těch lehkomyslných mladých dívek, které si začnou s každým, kdo je o to požádá. A vy jste se mi moc líbila, takže jsem to zkusil. Za to se moc omlouvám. Víte, včera jsem se konečně odvážil otevřít ten dopis od otce. O vás tam píše jako o andělovi, který s ním trávil jeho poslední chvíle."

"Dělala jsem to ráda. Připomněl mi mého otce, který zemřel. Ale to už je dávno."

Při vzpomínce na otce jsem se jen marně snažila potlačit slzy.

"Myslím, že vám rozumím."

Řekl a podal mi čistě bílý kapesník.
Pokračoval:

"Mary, mohu vám tak říkat? Otce jsem viděl naposled před třinácti lety. Bylo mi tehdy deset, už si toho moc nepamatuji, ale jasně si vzpomínám na den, kdy mojí matce ujely nervy, vzala mě a odvezla do Kanady. Ona byla Kanaďanka, víte? Proto jsem u kanadských jednotek. Vždy jsem toužil ho znovu spatřit. Měl jsem se tu s ním setkat, ale nepřijel jsem včas. Děkuji, že jste se o něj postarala."

S těmi slovy se otočil a odkráčel pryč.