"Pojďme za klukama," řekl Harry a už mě táhl pryč z domu. Stihla jsem si akorát vzít mobil. Ani peněženku mě nenechal si vzít. Jely jsme knim do takového hlavního sídla, jak tomu rádi říkají. Prý tam budou slavit silvestr. On našeho domu to byl jenom kousek, pravdaže ve stejné ulici. Okamžitě jsme se smíchem běžely do domu. Hned když jsme vběhly do obýváku všichni se na nás podívaly.
"Tak tady máme ty dvě hrdličky," ozval se Louis.
"Jsi vtipný Tomlinsone," řekl Harry a skočil mu na klín. Já jsem si sedla do volného křesla naproti nim. Byli tam všichni.
"Víte, že před náma to neskryjete, že?" ptal se Liam.
"Harry?" Byla jsem zmatená docela co se děje. Pravda, že jsem je moc dlouho neznala a pořád jsem v jejich přítomnosti byla nejistá.
"Oni to už ví. Slíbili, že to nikomu neřeknou," vysvětlil mi Harry a usmál se na mě.
"Aha," špitla jsem.
"Harry? A je jediná, která bude nosit příjmení Styles?" zeptal se Zayn.
"jo," řekl Harry rázně. Usmíval se na mě jako sluníčko na hnoji a potom mi naznačil, ať jdu za ním. Sockla jsem se vedle něho a Louiho. Přitulila jsem se k Harrymu. V jeho náruči jsem se cítila bezpečně, ale v tom se ozval zvonek a Louis vystartoval ke dveřím tak rychle, že nějak nedomyslel svou rychlost a na chodbě si to napálil do stěny a skončil na zemi. Po tom, co se probral a otevřel, hned byl v objětí s malou brunetkou. Podle toho, jak se Lou usmíval jsem usoudila, že to bude jeho přítelkyně. Došly zpátky do obýváku za náma.
"Jackie, tohle je Chris," představil nás Louis. Stoupla jsem si a věnovala jí jedno z francouzských objetí.
"Moc mě těší," řekla jsem jí a usmála se.
"Mě taky. Harry mi o tobě toho moc říkal," řekla mi a sedla si na klín Louimu.
"Jak moc?" zeptala jsem se jí a potom se podívala i na Harryho.
"Jen maličkosti. Většinou typu, jak jsi pro něho dokonalá," řekla, nacož se zasmála.
Podívala jsem se na Harryho, který se na mě culil. Zaculila jsem se na něho i já a on mi potom dal malou pusu na čelo. Nějak jsem se upídila v jeho náruči a sledovala zapnutou televizi. Musela jsem být hodně unavená, protože si jenom pamatuji to, jak mě někdo nese v náruči do patra a pokládá v nějakém pokoji na postel…
"Harry tohle nepůjde!" slyšela jsem křik, který mě zároveň probudil. Sešla jsem tedy dolů, abych věděla, co se děje. Stál tam Paul s klukama a něco řešili.
"Harry nemůžeš s ní chodit! Víš co by to pro ni bylo?!" křičel na Harryho Paul.
"Proč ne?" vysoukala jsem ze sebe. Harry si mě všiml a hned mě chytl kolem pasu. Díval se mi do očí a šlo na něm vidět, že ještě chvilku, tak se tady složí. Jeho zelené oči byly… smutné. Ty veselé oči, které se na svět dívaly vesele, teď byly smutné. Pohladila jsem ho po tváři.
"Proč mi ji chceš vzít, Paule?" zeptal se ho Harry stále mě objímajíc. Začala jsem mít strach i já. Co když příjdu o Harryho? Co když mi ho vezmou a už si nikdy nebudeme moct dát pusu? Moje oči tikaly po místnosti a hledaly bod, na který jsem se mohla podívat. Můj pohled utkvěl na Chris, která tenhle rozhovor celý sledovala. Z jejího obličeje jsem vičetla to, že ona si tím taky prošla, ale měla to štěstí a teď může sdílet svou lásku s někým druhým.
"Harry tady jde o to, že by se jí mohlo něco stát. Víš jaké jsou fanynky, mohly by jí ublížit!" stál si za svým Paul.
"Nikdo o nás nebude vědět! Bude to tajemství! Navíc, Jackie podepsala tu smlouvu na focení! Bude to vypadat úplně jinak, než když by tam byla jenom tak. Paule já ji miluji!" říkal Harry s klidným hlasem. Sice jsem mu neviděla do tváře, ale věděla jsem, že brečí. Věděla jsem to.
"Dobrá, uvidíme jak to bude pokračovat, ale Harry. Neubliž jí," řekl Paul. Oddychla jsem si nad tím, že nás nerozdělí.
"A zítra letíme do Paříže!" zakřičel na celý dům a odešel. Okamžitě jsem skočila Harrymu do náruče a nehodlala ho nikdy pustit. Držela jsem ho tak pevně, že jsem se i bála, abych mu neublížila. Plakala jsem. Nikdo mi nemůže vzít to, co mi je v životě nejcenější. Našla jsem Harryho rty a vtiskla mu dlouhý, procítěný polibek. Bylo mi jedno, že nás ostatní vidí. Chtěla jsem, aby ostatní věděli, že Harry je můj, že Harry je ten pravý. Odtáhl se odemě a podíval se mi do očí. Ty jeho zase byly šťastné.
"Mám holku, mám holku, mám holku!!!" začal šílet Harry a skákal po celém obýváku radostí. Každému do obličeje zakřičel, že má holku a já se tomu musela jenom smát. Chris se na mě celou dobu usmívala a potom mi naznačila dvěma palci nahoru, že je všechno vpořádku.
Harry byl můj a ničí jiný. Byla jsem tu jen já a on… Já, on a Paříž…
