Harry's POV
Vysoké lesy rámovaly cestu v parku a kolem nás poběhávaly děti, jak jsem šel s Charlie na malou letní procházku v New Yorku. Charlie mi víc stiskla ruku a usmála se na mě. Byl jsem šťastný. Přitáhl jsem si Charlie k sobě a chytl ji kolem pasu. Věnoval jsem jí polibek do vlasů. Plánovaly jsme společnou budoucnost. Lidé kolem nás se na mě a Charlie dívali. Nebylo to nezvyklé a Charlie to nevadilo. Ona byla modelka.
Byly to už 4 roky, co se se mnou Jackqueline rozešla a my ztratily kontakt. Pokoušel jsem jí psát, ale změnila si číslo a jediný, kdo měl to nové, byl Niall a ten mi ho nechtěl dát.
"Charlotte!" vykřikla asi 21letá maminka a rozběhla se asi za čtyř roční dcerkou, která seděla v šatičkách na zemi a držela se za kolínko, ze kterého jí tekla krev. Po tváři jí stákaly malé slzy a ona se dívala na její maminku, jak se jí pokouší pomoct. Vzala malou Charlotte do náruče a odnesla ji na lavičku, kde ji položila a z kabelky vytáhla balíček kapesníčků a začala jí ošetřoval poraněné kolínko. Šáhla znovu do kabelky a tentokrát vytáhla gumičku a stáhla si polodlouhé hnědé vlasy do drdolu. Podíval jsem s na její maminku pozorněji a ztuhl jsem na místě. Její tvář byla podobná... Ona byla podobná na Jackie. Povídal jsem se na Charlie.
"Hele, uvidíme se v hotelu tak za půl hodiny," řekla jsem jí.
"Dobře," řekla a vtiskla mi na rty jeden polibek, potom odešla. Vydal jsem se ta malou Charlotte a dívkou, která vypadala jako Jackie.
Vzpamatuj se Harry! Třeba to vůbec není ona!
"Můžu Vám nějak pomoct?" zeptal se je jí. Malá Charlotte se na mě podívala. Měla zelené oči a kudrnaté vlasy, v obličeji rysy Jackie...
"Ha- Ne, děkuji." Sakra, sakra, sakra! To je Jackie. Ale jak? Počítej Harry, počítej!
"Mami? Co je to za pána?" zeptala se Charlotte milým hláskem.
"Já nevím Charlotte, ale my jdeme domů, pojď," řekla a vzala malou Charlotte do náruče.
"Jacquelinne neblázni. Znáš mě, moc dobře. Promluv me si," vyhrkl jsem na ni. Dívala se mi do očí a přemýšlela. Poznal jsem to na ní. Byla si hodne nejistá mou přítomností.
"Prosím," poprosil jsem.
"Tak fajn. Ale musím jít domů, abych ošetřila Charlotte," řekla, otočila se a šla směrem pryč z parku. Rozeběhl jsem se za ní a vzal jí Charlotte z náruče. Vždyť je přece moje. Věděl jsem to. Nebo jsem to spíš tušil.
"Co to děláš?" vyhrkla Jackie a podívala se na mě jako na vraha.
"Vezmu ji," řekl jsem. Malá Charlotte mi omotala malé ručičky kolem krku a hlavičku si položila na mé rameno. Jackie nevypadala zrovna moc dvakrát nadšeně. "Neboj. Veď mě," pobídl jsem jí. Dala se do pohybu a já šel s malou Charlotte vedle ní. Nemluvily jsme.
"Jackie..."
"Promluvíme si až budeme u mě," skočila mi do řeči a tím naše veškerá konverzace skončila. Charlotte mi po chvíly usnula na rameni a já jsem se usmál. Prošly jsme parkem a potom městem. Všichni se na mě dívaly udiveně. Ano, 22letý Harry Styles, který má přítelkyni nese dítě v náruči a vedle něho jde půvabná dívka z rodu Cartier. Na první pohled to bylo divné.
"Tady bydlíš?" zeptal jsem se, když Jackie zamířila k luxusnějším bytům.
"Už to tak bude," řekla a otevírala dveře. Podržela je, abych mohl proklouznout s malou Charlotte dovnitř, která se mezitím probudila.
"Dobré ráno, princeznno," pozdravil jsem jí a usmál se. Charlotte se na mě podívala se s trachem v očích.
"Mamí!" vykřikla a natahovala ručičky k ní.
"Neboj. Ten pán ti nic neudělá," řekla Jackie a pohladila ji po tváři.
Její byt byl moderní, ale pořád v tom byla práce od Jackie. Všude byly fotografie, které fotila ona. Měst, Charlotte a dalších lidí.
"Polož ji v obýváku na gauč a já donesu lékarničku," řekla Jackie a zmizela.
"Tak mi princezno řekni, kam mám jít," pobídl jsem Charlotte a ona mi malou ručičkou ukázala směr. S její pomocí jsem došel do obýváku a položil malou na gauč a sedl si vedle ní.
"Zkama znáte mou maminku?" zeptala se.
"Znám ji už hodně dlouho," řekl jsem jí. Jackie došla a klekla si k Charlotte.
"Tak ukaž nožičku, ať to můžeme vyčistit a aby sis mohla jít hrát do pokoje," řekla a usmála se. Malá Charlotte byla velice statečná. Nechala si vyčistit kolínko a potom jí ho Jackie zalepila náplatí a Charlotte se potom rozběhla do svého pokoje. Jackie si stoupla a šla pryč. Co to má znamenat? Vykoukla zpoza rohu a kývla mi, ať jdu za ní.
"Dáš si kávu?" zeptala se.
"Třeba," řekl jsem, posadil se na barovou židli a čekal.
"Proč jsi odešla?" vyhrkl jsem ze sebe.
Jackie stála bez jediného pohybu u linky, zády otočená ke mě.
"Víš, Harry.."
"Mamí!" vykřikla Charlotte a doběhla s velkým medvídkem v náruči za náma.
"V parku jsem si hrály s Chrissy a ona tam byla s tatínkem. Proč já nemám tatínka?" zeptala se Charlotte a podívala se na nás. Jackie ji vlzala a posadila na linku. Čekal jsem, co jí řekne.
"Víš, Charlotte. Tvůj tatínek si tenkrát ještě nebyl jistý, jestli se může stát otcem," řekla a usmála se na ní. To zabolelo.
"A poznám ho někdy?" zeptala se.
"Jednou ano," řekla Jackie, postavila Charlotte an zem a ta s medvídkem utekla pryč.
"Je moje, že ano?" zeptal jsem se.
"Je," odpověděla mi Jackie a položila na stůl dvě kávy.
"Proč jsi mi to neřekla? Proč si utekla? Víš jak jsem an tom byl?" Chrlil jsem otázky jednu za druhou.
"Můžu za to já, že ten večer jste mě všichni nechali samou v hotelu a ty jsi odešel do baru a už jsi tam nabaloval další holky, i když jsi v tu dobu chodil se mnou? Harry já jsem tak dál nemohla, prostě jsem utekla. Musela jsem odevšeho pryč a Charlotte jsem si nechala. Navíc, ta máš přítelkyni, tady není co řešit," řekla.
"Já - omlouvám se. Byl jsem naprostý debil a nevážil si toho co mám, ale... Chci, aby Charlotte měla tátu," řekla jsem a cítil, jak s emi do očí hrnou lzy.
"Přestaň Harry. To co bylo, bylo. Máš svůj život, kde máš krásnou přítelkyni, pořád jsi slavný tak se toho drž a nech mě a Charlotte na pokoji," řekla klidným hlasem a upila si z kávy.
"Ty mi jako chceš říct, že se nemůžu stýkat s vlastní dcerou?"
"Nechci ti zakázat se s ní stýkat, jen mě mrzí, že jsi to tenkrát pokazil."
"A ty jsi utekla bez toho, abych ti to mohl vysvětlit."
"Byla to chyba nás obou, Harry," ale teď už prosím odejdi.
Vstal jsem od stolu a šel ke dveřím.
"Je krásná Jackie. Je po nás. Obou. Aby jsi věděla. Vážně chci, aby měla tátu," řekla jsem. otevřel dveře, ale zastavil jsem se. Otočil jsem se a podíval se na Jackie.
"Ty jsi taky krásná," řekla jsem, odstranil mezeru mezi námi a políbil jí. "Pořád tě miluju. Nikdy jsem nepřestal," řekla jsem a odešel...
