Tell me /dokončeno

23

Ale stejně jsem nakonec odešla. Zalezla jsem do své postele, ale nezavřela jsem oči. Jen přemýšlela. Prstem jsem si sáhla na to místo, kam mě Shea kousla a všechno jsem si připomněla. Vzdychla jsem a šla se obléct. Zvolila jsem černé kraťase a světle modrý svetr. 
Jakmile jsem se upravila v koupelně a vyšla ze dveří, do někoho jsem vrazila. 
"Promiň.." broukla jsem a stál tam Colton. Jen protočil oči, upravil si účes a pokračoval dál ve své cestě. Arogantní pitomec. Jak s ním vůbec může Jammie vydržet? 

Šla jsem se dolů nasnídat. Všude bylo prázdno, což se jen tak nevidí.
Nakonec si naproti mě přisedl jeden chlápek v obleku, které si pamatuji z prvního dne tady. Zdá se, že je to kamarád nebo kdokoliv od pana Villouwa. Odkašlal si a upoutal mojí pozornost. 
"Slečno Yolow, mám vás sdělit, že jeden princ se kterým jste se měla původně seznámit na plese dorazí již dnes večer. Je to jeden ze tří, ze kterých si vyberete svého manžela. Chce vás lépe poznat." Tak tohle oznámení jsem opravdu nečekala. Odložila jsem vidličku, neboť mě přešla chuť. Nechci ani jednoho z nich. Nechci si vybírat nebo vůbec, aby si oni vybrali mě. Nestihla jsem mu ani odpovědět a už zmizel. Odložila jsem talíř se salátem dál ode mě a položila hlavu na stůl. To je tak nefér. Tak moc nefér..
(Isaac) "To je ale sdělení co? Asi nejsi moc nadšená z tvé situace, viď?" Prohodil Isaac, který právě vcházel do jídelny. 
"Ale mám snad jinou možnost?" Opět jsem si sedla normálně a zvedla obočí.
(Isaac) "No, eventuálně kdyby jsi chtěla zůstat tady, mohla by sis vzít.. Ehm.." Vzdychl a opřel se o futra. "mě nebo Alexe. Ale tady asi nebudeš chtít zůstat. Je to blbý nápad." 
"Nechci vám dělat starosti. Navíc mě oba dva nemáte rádi, nechci se k vám vtírat.."
(Isaac) "Nikdy neřekl, že tě nemám rád, Giselle." 
"Chci být na chvilku sama, dobře?" Urychleně jsem se zvedla ze židle, prošla okolo něho a mířila do svého pokoje. Nechtěla jsem už slyšet další návrh a podobně. 

*

Nikdo mě celý den nenavštívil. Z jedné strany mi to přišlo divné a připadala jsem si osamělá a z té druhé jsem za to byla ráda. 
Už byl podvečer a já znervózněla. Co když všichni tři budou hloupý a nenapravitelné hovada? 
Zvonek.. Ach jo. 
Scházela jsem schody dolů, kde už byl pan Villow, Jammie a zdá se, že urozený princ. Tmavě hnědé vlasy měl volně pohozené, široký úsměv, elegantní oblečení a příjemný hlas. No, abych pravdu řekla, vypadá mile, sympaticky a jako někdo, kdo je na úrovni. 
Sešla jsem úplně dolů a on na mě upřel pohled. Nahodil úsměv a hlavu naklonil a milimetr doprava. Prohlížel si mě a to mě znepokojilo. 
"Ty jsi určitě Giselle Yolow," začal a podal mi ruku, se kterou si potřásl "já jsem Tyler Jeremiah Nolenn."
Pan Villow dovedl Tylera do jeho pokoje a mě si odtáhla Jammie bokem.
(Jay) "Říkám ti, že tenhle je nejlepší, Giselle. Ty zbylí jsou pitomci. A mám pocit, že jeden z nich je gay.. No, Tylera znám dlouho, je to opravdu milý kluk."  
"Když mě se to nějak nezdá, chci si vybrat z celého světa, ne ze tří kluků.." 
(Jay) "Je to složité. Víš, že to nejde. Kdyby to šlo, rozhodně tohle nepodnikáme, ale.. Prostě to tak musí být." Byla ke mě jiná. Jako by už nechtěla, ať jsem její kamarádka. Jako bych už byla jen někdo, kdo bydlí v jejich době a má co nejrychleji vypadnout. Sklopila jsem pohled k zemi a zdržela se slova. Už sem nepatřím..

*

Někdo mi zaklepal ne dveře a vzápětí vstoupil. 
Byl to Tyler.
"Ahoj, potřebuješ něco?" 
(Tyler) "Jen by jsem se s tebou chtěl seznámit. Nemáš chuť se třeba projet?" Musela jsem souhlasit. Zbývala mi snad jiná možnost odpovědi? 

*

Nasedla jsem teda do jeho auta. Vůbec nevím, kam jsme jeli. Vůbec nevím, co chce o mě vědět. Ani zdaleka jsem neměla náladu na to, si s ním povídat. 
(Tyler) "Pověz mi něco o sobě. Co třeba ráda děláš?" Vyloženě na mě chtěl zapůsobit jako někdo, koho zajímám, ale poznám vynucený rozhovor.
"Ráda si čtu, spím, jen tak pozoruji krajinu. Jsem klidný člověk, moc toho ke štěstí nepotřebuji." Představila jsem si Taylera, jak se do mě zakousne, aby mě proměnil. 
(Tylera) "To je zvláštní, spousta holek by mi tu vyprávěla celý seznam."
"Neboť si to mohou dovolit. Já byla skoro celý život ve škole. Tak nebyl čas na zábavu."
(Tyler) "Ale tvůj čas tam už skončil. Už tam nejsi a teď se už můžeš bavit a užívat si, tak proč jsi tak zklamaná?" 
"Protože to není tak jednoduché. Ne kdyby jsi byl v mé situaci. Už mi nejde normálně fungovat po tom všem. Ale to je jedno.." 
(Tyler) "Rád si to poslechnu."
"Ale já o tom nerada mluvím. Jen by jsem si všechno připomněla. Já se na to snažím zapomenout." 
(Tyler) "Dobrá tedy. Když máš teda ráda koukání na krajinu, ukážu ti jedno dobré místo. Před pár lety jsem tu jezdil hodně často. S Alexem a Isaacem jsme jeli vždycky sem. Bylo to naše tajné místo. Nikdo o tom nikomu neřekl, ale chci aby jsi to viděla." 
Ale když zatočil na povědomou polní cestu, zadržela jsem dech. Pro všechny tři to bylo tajné místo, ale Alex mi ho ukázal dříve. 
Nic jsem mu neřekla, jen jsem nenápadně kráčela za ním, jako by jsem nevěděla, kam to jdeme. 
Ale stáli jsme na tom stejným místě, co před tím.
"Proč tu před tím jezdil tak často?" 
(Tyler) "Isaac i Alex byli moji velice dobří přátelé. Já mám jenom mladší sestry, takže je to doma poměrně těžké."
"A proč už tak dobří přátelé nejste?" 
(Tyler) "Isaac začal hodně jezdit do Itálie a s Alexem není taková sranda. Navíc potom začal hodně lítat za holkami a stal ze z něho děvkař." Při tom oslovení mi připadalo, jako by urazil mě.
"A už nelítá?" 
(Tyler) "Co já vím, vždycky byl divný a arogantní. Poslední den, kdy jsem tu byl naposledy jsem se ním hodně pohádal. Tehdy to všechno zkazil. Pochopil jsem, že v jeho nitru je to jen zpropadený parch-."
"To už stačí! Nechci to slyšet dál." 

------
V příloze je Tyler :)