31

762 45 5
                                    

Vymyslela jsem nakonec, že si uděláme výšlap do přírody.
Půjčila jsem si tenisky od Jay, na mikinu si dala tenký pršiplášť v černé barvě a čekala na Alexe před dveřmi. Samozřejmě se opozdil, ale i tak vypadal dobře. Mám takový pocit, že ten kluk vždy vypadá lépe, než já. 

Sotva jsme vyšly ze dveří, letmě mě chytl za ruku a vedl vedle sebe. Neustále jsem se uculovala a nenápadně ho sledovala. 
Nemířily jsme si to na širokou cestičku, která vedla napříč les. 
Uvnitř něj to krásně vonělo přírodou a každý krok jsem si užívala. 
(Alex) "Konečně jsem se dožil ticha, kdy kolem sebe neslyším Jammie nebo Isaaca." Tomuhle jsem se uchechtla, protože měl naprostou pravdu. 

Nakonec jsme se zastavily na masivním vrcholu, kde jsme měli dokonalý výhled na krajinu. Louky byly zelené a z části pokryté barevnými květy. Stromy byly plné zeleného odstínu a pořád mi nad hlavou prolétávali ptáci.  
"Tady je to tak hezký." Rozplývala jsem se a zároveň se sama sebe ptala, proč jsme tady poprvé. 
(Alex) "Giselle," Upoutal mojí pozornost a já se na něj otočila. "nechceš být náhodou mojí holkou?"  Tak tohle mě poněkud zaskočilo. A ne v tom špatném smyslu. 
"Jo, já myslím, že chci." Zasmály jsme se pak mi dal na čelo dlouhou pusu. 

-

Vrátil jsme se zpět unavení a vyčerpaní, ale rozhodně to stálo za to. 
Přidaly jsme se k Jammie a Coltonovi na večeři. 
(Jay)"Jaký jste měli den, vy dvě hrdličky?" Vyvalila jsem na ní hned pohled, mezi tím, co se Alex začal smíchem dusit jídlem. 
"Měli jsme se opravdu dobře." Uculila jsem se a dala si do pusy kousek jahodového koláče. 
(Colton)"Hele Giselle, my to víme. Alex se u nás musel ujišťovat, jestli něco nepokazí." 
(Alex) "Coltone, nemělo to být tajemství?"
(Colton) "Dohodu jsi měl s Jay, ne se mnou, brácho." Oba dva se řečně popichovali, mezi tím, co jsem si vyměnila úsměvný pohled s Jammie. 

-

Sotva jsem se po jídle vrátila do pokoje, venku začalo pršet jako o závod. 
Převlékla jsem sedo pyžama, osprchovala a zamířila to k Alexovi do pokoje. Tiše jsem zaklepala a pak vstoupila. Překvapení Alexi. Ležel na posteli a opětovně si něco kreslil do toho jeho sešitu. Když mě spatřil, usmál se a poklepal na postel, kam chtěl, abych šla za ním.
"Co kreslíš?" Zeptala jsem se ho tehdy, když jsem se vedle něho rozvalila jako tuleň.
(Alex) "Dnešek." Špitl a udělal další tah. 
"Ukaž mi to prosím." Zaškemrala jsem. 
(Alex) "Až to bude hotové," Odpověděl a krátce se na mě podíval. Milovala jsem pohled do jeho očí a dokázala bych se v nich utopit. Únava mě najednou přešla a měla jsem chuť něco dělat. Sedla jsem a bez přestání ho pozorovala. Myslím, že ho to dost znervóznělo, protože se na ně nejistě podíval. Já se jenom sama pro sebe zasmála. "Gisell, vážně netuším, proč se směješ sama pro sebe, ale znejisťuje mě to." 
"Ale prosím tebe, jen se usmívám."
(Alex) "Úsměv ti sluší." Dodal do vzduchu a já se do něho zamilovala o kus více. Přisunula jsem se k němu mnohem blíže,  chytla mu na jeho blok a tím mu ho i vzala. Ne že bych se podívala, co kreslí, ale zavřela jsem ho a odložila na noční stolek. Pár vteřin se na mě udiveně díval, ale pak povolil a zakroutil hlavou. Ještě chvilku jsem se mu dívala do očí, než jsem ho políbila. On mi polibek vrátil vášnivěji, čímž jsem si na něho sedla obkročmo. Alex mi tiše vydechl do krku a pak mě na to stejné místo i políbil - dlouze a sladce. 
Nevím, čím to bylo, ale dneska jsem rozhodně uvolněnější. Lehce jsem se prohnula v zádech, když mi oběma rukama sáhl na boky. Mezi prsty uchytl lem tílka a přetáhl mi jej přes hlavu. Ještě že jsem myslela na tu podprsenku! Opětovně jsem se uchechtla sama pro sebe. Pak mi polibkem po polibku jen od ramene po klíční kost. 
(Alex) "Gisell... Sakra bez oblečení vypadáš ještě lépe," Zašeptal mi do kůže. 

Ale pak z ničeho nic přestal. "Jestli nechceš pokračovat, řekni mi to. Nechci tě do ničeho nutit."
"Rozhodně pokračovat chci..." Neměla jsem ani sílu na další slova. Chtěla jsem více a ta touha mě do sebe vtáhla jako oceán trosky. 
Pak jsem mu pomohla přetáhnout i jeho tričko, při čemž jsem si všimla malého tetování kříže na jeho rameni. 

Celý ten děj, nebyl zase tak bolestivý, jak se říká. Ale snažila jsem se to co nejméně vnímat a kompenzovat si to polibky a dotyky. Nikdy by jsem do Alexe řekla, že bude tak jemný a vždy se ohlížet na to, zda je všechno v pořádku a jestli mě to nebolí. 
Bez dechu jsem si lehla vedle něho a pak mu dala hlavu na hrudník. 
(Alex) "Miluji tě. Opravdu moc tě miluji." Zašeptal mi do rezavých vlasů. 
"I já tebe." 

-

Probuzení bylo zcela na jiném stylu.
Neustále jsem se usmívala a protahovala. Předpokládám, že to byla ta nejlepší noc, kterou jsem kdy zažila. Alex v posteli ale nebyl a ani sprchu jsem neslyšela. Podívala jsem se tady na hodiny a bylo půl desáté. Od kdy tak dlouho spím? 
Oblékla jsem se zase ve svém pokoji a pak zamířila na opožděnou snídani. 
Tam jsem už našla a i s Isaacem. Oba se o něčem zasněně bavili a vůbec nevnímali, že tam jsem.
"Ahoj kluci." Vyrušila jsem je a nalila si do sklenice pomerančový džus. 
(Alex) "Dobré ráno." Pousmál se. 
(Isaac) "Ahoj." Zato Isaac nevypadal zrovna moc nadšeně. Jen se jsem si přisedla vedle Alexe, položil mi ruku na stehno. Nechtěla jsem nahlas vykládat, že jsem byla u něho, tak jsme opětovně využila naší malou fintu. 'Proč jsi mě ráno nevzbudil?' 
'Vypadala jsi tak sladce, jak jsi chrápala, že jsem neměl tu sílu tě budit.'

'Já nechrápu!'
'Trošku..' 
'ALEXI'!
'No dobře, nechrápeš, ale i tak jsem tě budit nechtěl.'
Stejně jsem se usmívala, až mi Isaac věnoval podivný pohled, co se děje. 
(Alex) "Dneska jedu s Coltonem a Isaacem do města. Zůstaneš tady s Jay, snad ti to nevadí." 
"Jasně že nevadí, užijeme si to."

Tell me  /dokončenoKde žijí příběhy. Začni objevovat