Chapter 4

3.8K 234 8
                                    

 Ve škole se toho moc zvláštního nestalo. Nikdo neudělal žádný průšvih, nikdo mě nenaštval, zkrátka den jako každý jiný. Jen Eliz se neustále rozplývala nad tím, že jí Samm pozval na ples a už hned plánovala, jak já, ona a ještě Margo a Trish půjdeme nakupovat šaty na ples. Hned při té příležitosti jsem jí stihla sdělit, že odpoledne jedu pomoct Lukasovi vybrat sako. Její poznámky o tom, že mě balí a že se k sobě hodíme, není snad ani potřeba pitvat.

,,Čau kočko.." Pozdravil mě Lukas, který na mě čekal ve svém autu. Sedla jsem si vedle něj na místo spolujezdce. ,,Ahoj." Pozdravila jsem ho také. On nastartoval a vyjel z parkoviště naší školy. ,,Jak bylo ve škole?" Zeptal se. Až teď mi došlo, že tam nebyl. ,,Jo celkem fajn.. Eliz furt básnila o Sammovi jak spolu budou tančit, jak jim to bude slušet a jak se na to všechno hrozně těší." Zasmála jsem se a dala si pramínek vlasů z čela, protože mi tam dost vadil. ,,Tak Liz že jo.." Souhlasil. Měl pravdu.. Eliz je takové povahy, že strašně ráda něco plánuje a když už si to umane, tak to i zrealizuje a je na to strašně pyšná a hrozně se na to všechno těší. ,,A kde ty jsi byl?" Zeptala jsem se ho. Lukas nepřestával sledovat vozovku. Po chvilce si strčil cigaretu do pusy a zapálil jí. ,,To není podstatné." Pokusil se mě uklidnit. Několikrát jsem zakašlala. ,,Vážně musíš kouřit i v tom autě?" Zamračila jsem se a otevřela si trochu okno. ,,Sann máš až moc otázek." Konstatoval a zakroutil nad tím hlavou.

,,Já mám moc otázek a ty moc kouříš.." Řekla jsem Lukasovi. Otočil se na mě a dal si cigaretu do ruky. S úsměvem mě sledoval. Vypadal jako kdyby jsme tomu druhému nic neřekli. Jen mlčeli. Jako kdyby jsem mu nic neřekla a on neřekl nic mě. Prostě se na mě jen díval. Nemám ráda dlouhé oční kontakty, takže jsem to nevydržela a svůj pohled přemístila na silnici přede mnou. Došlo mi, že jedeme tak trochu v protisměru. To bylo tím, že Lukas nedával pozor a dlouho na mě zíral.

,,Sakra koukej se na silnici!!" Zaječela jsem, když se proti nám vyřítil náklaďák. Lukas si strčil cigaretu do pusy aby měl ruku volnou, uchopil volant a stočil rychle auto do správného pruhu. Byla jsem z toho celá zadýchaná. Byl to pro mě šok. ,, Prosimtě zastav." Šeptla jsem. Lukas se na mě rychle podíval s pohledem který říkal 'zbláznila ses?' a potom zase dával pozor na cestu. Chytla jsem se za hlavu. Musím okamžitě na vzduch, musím na vzduch. ,,Prosím zastav." Řekla jsem víc nahlas. Nevypadalo to, že by to slyšel. ,,Co? Proč? " Zeptal se a vyhodil cigaretu z okna. ,,Prostě zastav!" Zakřičela jsem a cítila jsem jak mi z očí tečou slzy.

Lukas zastavil na nějakém odpočívadle na dálnici. Pro sako jsme totiž museli do jiného města. Hned co vypnul motor jsem vyskočila z auta a konečně jsem se nadechla normálního vzduchu. V autě bylo dusno. Nejen z toho, že tam kouřil ale bylo to tím, že jsme se málem oba zabili v autě.





Dark as night |book 2|Kde žijí příběhy. Začni objevovat