Dark as night |book 2|

Chapter 30

Další den jsem šla za Joshem. Nemohla jsem mluvit, jíst, pít, spát, s kýmkoliv se bavit. Ale věděla jsem, že o tom co se stalo s Danielem bude Josh vědět o dost víc, než my ostatní dohromady. Měl přece před tím než se to stalo takové divné tušení. Musel něco tušit.

Seděla jsem u něho doma v obýváku. Oba jsme měli čaj. Mezi sebou jsme si udržovali odstup. Seděl naproti mě na křesle. Já na gauči. Dělil nás jen malý konferenční stolek, na kterém jsme měli hrníčky čaje a taky kaktus, které tak s oblibou sázela Joshova máma.

,,Mám několik otázek." Spustila jsem po dlouhém tichu které v domě panovalo. Josh zvedl hlavu. V jeho očích jsem viděla smutek a strach. Ale tak to teď měli všichni co o Danielovi alespoň něco věděli a alespoň ho nějak znali. Já nebyla výjimkou. Zamumlal tiché 'mmm'.

,,Jak se to stalo?" Zeptala jsem se a zadržovala slzy. Josh se zamyslel. Nebylo to tím, že se snažil si vzpomenout na to jak se to stalo, ale spíš si přehrával to co chce říct. Nebyl schopen mluvit. Stejně jako my všichni a zvlášť já.

,,Na plese ses líbala s Lukasem." Prohlásil, jako kdyby to byla nějaká obyčejná nezávazná věc. Vykulila jsem na něj oči aby pochopil, že nechápu kam tím míří, a aby pokračoval. ,,Viděl vás." Dodal.

Nakrabatila jsem obočí a zavrtěla hlavou. ,,Tomu nerozumím.." začala jsem a pokoušela jsem se rozmrkávat slzy, které se tlačily ven. ,,..proč by mu to vadilo? Vždyť miloval Ruby.." Řekla jsem a doufala, že existuje nějaké normální vysvětlení.

,,Říkal ti přece, že to není tak jak to vypadá.. Říkal že to je jiný.." Vysvětlil a pro efekt se ironicky usmál. Bylo to spíš z bezmoci a tak. Né že by ho to těšilo.

,,Jak to sakra-" Spustila jsem, ale to by nebyl on aby mě nepřerušil.

,,Vím? Svěřoval se mi." Odpověděl mi a podíval se k oknu. Potom zase na mě. ,,Bude to znít divně, ale on tě doopravdy miloval." Šeptl.

Ne.. Tak to nemohlo být. Musel by mi to říct, kdyby to tak bylo. To ne.. Určitě ne.

,,Ne.." Nesouhlasila jsem a snažila sama sebe přesvědčit, že to není pravda. Podvědomí mi ale říkalo pravý opak.

,,Nechtěl ti to říkat.. Chtěl aby jsi byla šťastná. Nechtěl se ti plést do života. Když vás viděl, nasedl do auta hnal se pryč z parkoviště." Spojil si ruce a předklonil se. Dala jsem si hlavu do dlaní. Dolehlo to na mě. Vzpomínky, ty hádky, polibek.. Všechno. ,,Nedal přednost." Ujasnil situaci.

,,Je to moje chyba." Vypadlo ze mě. Setřela jsem si rukávem slzy a podívala se na Joshe. Měl překvapený výraz. ,,Kdybych ho neodmítla a-" Zlomil se mi hlas a já zase nebyla schopná mluvit.

,,Nikdo za to nemůže.." Přesedl si vedle mě a vzal mě kolem ramen. Takový odstup jsme mezi sebou dlouho neměli. Zabořila jsem se mu hlavou do trička. Potřebovala jsem obejmout. Utěšit.. A bylo mi jedno, že on něj.

Stále jsem se snažila doufat v to, že ho ještě uvidím a že mu budu moct cokoliv říct. Změnit to..

A proto se říká, rozhodněte si svá rozhodnutí. I malinkaté rozhodnutí, může změnit celou vaši budoucnost. ,,Mohl tu být.." Popotáhla jsem.

,,Osud to tak chtěl." Pokrčil rameny. A stále mě držel.

Konec

Poslední díl.

Spoustu z vás má ještě určitě hodně otázek,
protože konec této storky je opravdu nejasný.

Proto mi do komentářů klidně piště otázky,
na které se chcete zeptat a na které chcete znát odpověď.

Děkuji vám za všechny votes a za to že jste to vůbec četli.
Hodně z vás se mě ptalo, jestli bude třetí díl.
Ne, nebude. :)

Během zítřka/dneška, ještě očekávejte:
-epilog
-odpovědi na vaše otázky
-co se mělo stát, ale nestalo se.

Doufám, že se vám tahle knížka líbila a doufám,
že se vám budou líbit i ostatní knížky, co budu psát
nebo co už jsem napsala.

A na závěr?
Všechny postavy mi budou chybět.
Zvlášť pan Baker, Eliz a Lukas.