Dark as night |book 2|

Chapter 23

O několik desítek minut později jsem seděla v autě s Lukasem. Měla jsem na sobě kabát, abych zakryla  šaty, ačkoliv mi Lukas asi desetkrát řekl, že mi to v nich sluší. Musela jsem se červenat. A to kdykoliv mi to říkal.

,,Jsi připravená?" Zeptal se mě a nastartoval auto. Kývla jsem. I jemu to slušelo. Vypadal úžasně. Na sobě měl bílou košili a její rukávy měl po lokty vyhrnuté. Pro tohle jsem měla slabost. Zkousla jsem si ret.

,,Co na mě tak koukáš?" Zasmál se a to mě dostalo od mých myšlenek.

,,Omm.. Co?" Jaksi jsem přeslechla co mi zrovna říkal. Jenom se znovu zasmál a vyjel z ulice. Chtěla jsem vědět co říkal. Né, že by mě to zajímalo, ale spíš jentak ze zvědavosti.

,,Ne co jsi říkal?" Zeptala jsem se ho znovu a doufala, že mi odpoví. Jenom si navlhčil své rty a usmál se. Nevěnoval mi ani jeden malý pohled. Stále se koukal před sebe. Třeba abychom se zase nevybourali nebo tak něco.

,,Lukasi dělej! Vyklop to.." Zvýšila jsem na něj trochu hlas. Se mnou není dobrý si zahrávat. Zakroutil hlavou. Dělala jsem uraženou. Zkřížila jsem si ruce na prsou a otočila se hlavou na druhou stranu. Dál od něj. Najednou mě ale chytil kolem ramen a přitáhnul si mě k sobě. Věnoval mi krátkou a malou pusu do vlasů. A co čekal? Že mu to pomůže? :D

,,Tak už se nezlob." Pronesl a zatočil na parkoviště ke škole. Protočila jsem očima a vystoupila z auta. On si vzal ze zadního sedadla sako a potom udělal to samé. Obešel auto a stoupl si vedle mě. Dal mi ruku kolem pasu a oba jsme se rozešli směrem ke škole. Občas jsem cítila jak jeho ruka sjíždí blíž k mému zadku. Musela jsem se tomu zasmát. Přišlo mi to tak vtipný a zároveň milý. A ano, jsem divná.

Vstoupili jsme do školy. Všude bylo hrozně moc studentů. Jak z vyšších ročníků, tak i nováčci z jedničky. Rozhlížela jsem se kolem sebe a hledala Eliz. Myslím, že Lukas dělal to samé, akorát že hledal Samma. Konečně jsem jí našla. Jen co si nás Eliz všimla, chytla Samma za zápěstí a davem ho táhla směrem k nám.

,,Ahoj Eliz.." Pozdravila jsem ji s úsměvem. Eliz mě na pozdrav obejmula. ,,Sluší ti to." Prohodila a pousmála se. Samm s Lukasem se zrovna o něčem bavili.

,,Hodím si kabát do skříňky jo?" Upozornila jsem Lukase, který mi to odkýval a tak jsem se za doprovodu Eliz rozešla ke skříňkám. Vlastně jsem si ani nebyla jistá, jestli mě slyšel a jestli si to uvědomil. No co, jeho věc.

Zamkla jsem skříňku, ve které jsem si nechala věci a otočila jsem se na Eliz, která seděla na chodbě na lavičce.

 ,,Dneska vypadá dobře.." Usmála se na mě a vstala. Přikývla jsem. Lukasovi to dneska fakt slušelo. Překonal se.

,,Jo to je fakt." Zasmála jsem se a vybavila si ho.

 ,,Chodíte teda spolu?" Zeptala se nakonec.

,,Co?" Vykulila jsem na ní oči. Já s ním přece nechodím.

Ahoj všichni,

Od pondělí máme prázdniny,

tak toho využiju a budu se

 snažit psát co nejvíc.