Dark as night |book 2|

Chapter 16

Vzbudila jsem až když jsme byli na místě. Musím říct, že to bylo opravdu úchvatné místo. Byla to dřevěná chata pokrytá sněhem a její okolí bylo téměř dokonalé. Stromy zakryté sněhovou peřinou, zamrzlé jezero.. Prostě příroda jak má být. Vystoupila jsem z auta a vyndala si z kufru auta zavazadla. Lukas s Chrisseem, je odnosili do chaty a my ostatní šly za nim. Lukas nám ukázal kde jsou pokoje, kde je koupelna a kde je kuchyň, které zřejmě bude vládnout mamka Eliz. Přemýšlela jsem o tom, jestli mi Eliz řekne o tom co se stalo v autě. Bude ho krýt nebo mi to řekne? Uvidíme.. Byla bych celkem ráda aby mi to řekla, než aby si to nechala pro sebe. Přece jenom já neslyšela celý jejich rozhovor a bylo by fajn zjistit, co všechno Lukas říkal.

Když bylo všechno vybalené a my všichni jsme byli zabydlení, sešli jsme se s Eliz a Lukasem v obýváku u krbu a rozhodli se, že půjdeme prozkoumat okolí, protože moje mamka s tou Elizinou něco právě kutily v kuchyni a určitě by jim bylo milejší, kdyby většina obyvatel opustila chatu. Proto jsme se všichni oblékli a vyšli ven. Venku byla dost zima a to i přes to, že jsme všichni měli teplé oblečení. ,,Co budeme dělat?" Zeptala jsem se a sedla si na zasněžený kámen. Eliz dělala jakože přemýšlí. Ve skutečnosti totiž nikdy nepřemýšlí. Celý náš plán na aktivitu, zbýval tedy na Lukase. ,,Něco vám ukážu.." Řekl tajemně a vydal se cestičkou podél zamrzlého jezera. Eliz šla hned za mnou a já se modlila abych tam dolů nespadla. Hodně mě zajímalo co nám chce ukázat. Říkal to tak tajemně jako kdyby nám chtěl ukázat vchod do Narnie, nebo do Říše divů. Jenom jsem nad tím protočila očima a následovala Lukase v jeho cestě. Aneb Lukasovo dobrodružství.

Zavedl nás až k osamocené boudě, která se nacházela pod skalou a na kraji lesa. ,,Chodívám sem často, když tu jsem v zimě.." Vysvětlil a s Eliz jsme vážně kývly. Tušila jsem že i ona, stejně jako já, zadržuje smích, protože Lukase takového nikdo nezná. To máte jako když kapitán fotbalového týmu, největší namakanec a zároveň nejvíc sexy kluk, má vážný vztah k klasické hudbě. Tím myslím cello nebo např. housle. Taky by to do něj nikdo neřekl. Úšklebky jsme s Eliz schovaly pod naší vážnou tvář a hlubokým sněhem jsme se vydaly za Lukasem, který již otevíral dveře do ony boudy.

V boudě se nacházelo jen pár věcí. A tím 'pár věcí' myslím ošoupané staré křeslo a malý konferenční stolek přímo před křeslem. Všude kolem nás na stěnách vysely obrazy mě neznámých lidí. ,,Kdo to je?" Zeptala jsem se a přešla k jednomu z obrazů. Lukas pokrčil rameny. ,,Asi někdo z máminý strany." Odpověděl jednoduše a dál to neřešil. Uvědomila jsem si, že Lukas o svojí mámě nikdy nemluvil. Musela umřít.. ,,Tohle bylo její království." Dodal Lukas. S Eliz jsme se na sebe podívaly a potom zase na Lukase, který bral jakýsi sešítek z onoho stolku. Přešla jsem pomalu k Lukasovi. Nebyl to sešítek. Byl to deník..

Ahoj všichni,

deník.. Co myslíte, že tam bude? :)