"Učím se do biochemie."
"Vždyť je pátek večer! Každej normální člověk jde ven, jenom ty tady sedíš a čumíš do učebnice."
"Drž hubu."
"Vykašli se na to, pojď radši na pivo."
"Nikam nejdu. Narozdíl od tebe se v té škole musím snažit, víš?"
"Kdo říká, že se nesnažím? Jen to nezabere šest hodin."
"Jasně, dělej si z toho srandu."
"Nemusíš se hned nasírat..."
"Já se nenasírám. Jen jdi. A pak mi řekni, jaký to bylo."
"Ach bože, myslíš si, že půjdu bez tebe?"
"Jo...?"
"Ani omylem. Vem si bundu, máme rande s chlastem!"
"Ty možná. Já mám rande tady s bílkovinama a nukleovýma kyselinama."
"Necháš se snad prosit?"
"..."
"No?"
"Fajn. Tak kam jdeme?"
"Tak se mi líbíš! Wohooo, dneska se bude pařit!"
ČTEŠ
The Pain Inside √
Teen FictionNikdy jsem nebyl žádnej zázrak. Prostě úplně normální kluk, kterej denně řeší úplně normální problémy. Jenže pak se něco změnilo. Našel jsem svůj zázrak. A ten zázrak jsi ty.