Hned po tréninku.
Kecáme snad tři hodiny, až mi úplně vyschne v krku.
Smějeme se skoro všemu, co ten druhej řekne.
Ale mluvíme i vážně.
Troy na mě poznal, že nejsem hetero.
Nechovám se jako holka, ale asi to je znát.
Bojím se, že mě odsoudí.
Ale on na to kašle.
Chová se ke mně jako předtím.
A to já dokážu ocenit.
Mám rád takový lidi.
Když si objednáváme druhý pivo, začne mi zvonit mobil.
Voláš ty.
Chceš vědět, kde jsem.
"Kdo to je?" zeptá se nahlas Troy a ty se zarazíš.
A kruci.
"Jedu pro tebe. Ať už jseš kdekoliv," zavrčíš do telefonu.
Ani nemám šanci odpovědět, protože hned zavěsíš.
ČTEŠ
The Pain Inside √
JugendliteraturNikdy jsem nebyl žádnej zázrak. Prostě úplně normální kluk, kterej denně řeší úplně normální problémy. Jenže pak se něco změnilo. Našel jsem svůj zázrak. A ten zázrak jsi ty.