"Cože?"
"Chtěl bych tě někam pozvat."
"Myslíš jako na rande?"
"Jo."
"To jako fakt?"
"Nikdy jsme spolu nikam nešli. Myslím, že by to mohlo být fajn."
"A kam mě zveš? Večeře a kino?"
"To bylo původně v plánu, ale když to řekneš nahlas, zní to děsně pitomě."
"Já bych klidně šel."
"Fakt?"
"Jo. Je mi jedno, kam půjdem."
"Tak jo."
"Ehm..."
"Co?"
"Rád bych slyšel oficiální pozvání."
"Panebože, nechceš ještě poslat pozvánku?"
"Jestli se ti chce..."
"Ok. Zlato, půjdeš se mnou na rande?"
"Miluju, když mi říkáš zlato."
"Znamená to, že jdeš?"
"Děláš si srandu?! Už přemýšlím, co si vezmu na sebe!"
ČTEŠ
The Pain Inside √
TeenfikceNikdy jsem nebyl žádnej zázrak. Prostě úplně normální kluk, kterej denně řeší úplně normální problémy. Jenže pak se něco změnilo. Našel jsem svůj zázrak. A ten zázrak jsi ty.
