Do toho parku, kde jsme byli na prvním a zároveň posledním rande.
Jdu se tam projít se svým novým kamarádem.
Původně to měl být tvůj kamarád, chtěl jsem ti ho dát jako dárek k našemu prvnímu výročí.
Ale nakonec z toho sešlo, protožes skončil v nemocnici.
Dokázal ses postarat sotva o sebe, natož o psa.
Tak jsem ho vrátil do útulku.
Ale teď jsem se pro něho vrátil.
Ani jsem nedoufal, že tam ještě bude.
Ale on tam na mě čekal.
Možná jsem to neměl dělat, ale pojmenoval jsem ho po tobě.
Je to malej kříženec neurčitý barvy, a je naprosto sladkej.
Běhá po parku a já mám co dělat, abych ho uhlídal.
Doběhne k jedné z laviček, na které někdo sedí a začne mu očuchávat kalhoty.
Potom se mu opře tlapkama o nohu.
Rozesměju se a běžím tím směrem.
Zavolám na psa.
"Omlouvám se, je ještě malej," skloním se k té chlupaté kouli a podrbu ji mezi ušima.
Až teprve potom zvednu pohled.
A dívám se přímo do tvejch očí.
ČTEŠ
The Pain Inside √
Teen FictionNikdy jsem nebyl žádnej zázrak. Prostě úplně normální kluk, kterej denně řeší úplně normální problémy. Jenže pak se něco změnilo. Našel jsem svůj zázrak. A ten zázrak jsi ty.