"Už když jsem odcházel, tak jsem toho litoval.
Snažil jsem se ti vyhýbat a zapomenout na to, co se stalo.
Jenže to nešlo.
Měl jsem to všechno přímo před očima.
Nešlo to vymazat.
Topil jsem se v tom.
A tys mi to zrovna neulehčoval.
Vyhýbal jsem se ti, abych to nemusel vysvětlovat.
Protože to sám nechápu.
A to byla ta největší blbost, co jsem mohl udělat.
Protože mi na tobě záleží víc, než by mělo.
Ty dny bez tebe mě málem roztrhaly na kusy.
Omlouvám se, je mi to strašně líto.
Nevím, jestli to cítíš stejně.
A teď už je mi to jedno.
Zkusil jsem to bez tebe a zjistil, že to nejde."
A tohle je přesně to, na co jsem tak dlouho čekal.
Až tohle řekneš.
Až to ucítíš stejně jako já.
Bezmyšlenkovitě přitisknu rty na tvoje.
A ty mi tu pusu oplácíš.
ČTEŠ
The Pain Inside √
Teen FictionNikdy jsem nebyl žádnej zázrak. Prostě úplně normální kluk, kterej denně řeší úplně normální problémy. Jenže pak se něco změnilo. Našel jsem svůj zázrak. A ten zázrak jsi ty.
