The Pain Inside √

Neodpovídáš.

Vztekle zatínáš čelist a klouby prstů máš úplně bílý z toho, jak pevně držíš volant.
Zavrtím hlavou.
Nechápu tvoje chování.
Možná, že to opravdu byla chyba, začít s tebou chodit.
Možná, že na skutečnost, že jseš gay, ještě nejseš připravenej.
Jde na tobě poznat, jak s tím každej den bojuješ.
Já vím, je to těžký, ale jsem tady pro tebe.
Vím, jaký to je, když tě někdo zavrhne jenom pro to, jakej jseš.
Podívám se na tebe.
A všechen můj vztek se okamžitě vypaří, když ti po tváři steče první slza.
"Lásko," oslovím tě tiše a ty se na mě podíváš.
"Nezvládám to," řekneš prostě a snažíš se usmát přes slzy, ale nedaří se ti to.
Chceš ještě něco říct, ale hlas se ti zlomí.
Autem se rozlíhají tvoje hlasitý vzlyky.
Trhá mi to srdce.
Natáhnu se k tobě a obejmu tě.
Pevně mě k sobě přitiskneš.
"Jsem pro tebe tady. A vždycky budu."
Šeptám.