Nikdy jsem nevěřila tomu, že tenhle příběh dotáhnu do konce, ale povedlo se a já vám všem, co jste četli, votovali, komentovali a jakkoli jinak mě třeba i nevědomky podporovali v psaní, dlužím jedno velký DĚKUJU. Protože bez vás bych se na to už po pár málo kapitolách vykašlala. Děkuju, že jste to četli, i když to není zrovna dílo hodný literární ceny. Je to příběh, kterej mě svým způsobem poznamenal, i když není skutečnej. Doufám, že si z něj taky něco hezkýho (a když už ne hezkýho, tak třeba to, že se zbavíte té pitomé homofobie, kterou se všichni okolo tak hrozně baví) odnesete.
Miluju vás za to, že jste tomuhle příběhu věnovali čas a dali mu šanci, a já trochu hraju na city, tak toho radši rychle nechám.
Nevím, jak jinak to napsat.
Děkuju.
Je to můj oficiálně první (a na dlohou dobu i poslední) příběh, kterej bude hrdě nosit nálepku "dokončený." Jsem na sebe (a na vás) náležitě pyšná.
Doufám, že se budete k The pain inside rádi vracet, protože já definitivně. Byla bych ráda, kdyby jste mě úplně neodepsali, protože za chvíli pro vás začnu připravovat další příběh. Zatím musím vybrat nějakej, kterej mě bude bavit tak jako tenhle, takže je zatím opředen pavučinou tajemství:D
Ještě jednou, miluju vás<3
with love
cloe xx
PS. Svatbu těch dvou milášků nechávám na vaší fantazii:3^^<3
ČTEŠ
The Pain Inside √
Genç KurguNikdy jsem nebyl žádnej zázrak. Prostě úplně normální kluk, kterej denně řeší úplně normální problémy. Jenže pak se něco změnilo. Našel jsem svůj zázrak. A ten zázrak jsi ty.
