I hate you, but...

12. Kapitola

Seděl jsem na gauči u Taehyunga doma a pořád se snažil dát dohromady, proč tu jsem a proč jsem souhlasil, že dnes budu spát u něj.

Když mi Taehyung zařídil novou simku, napsal mé mámě a pak i Jiminovi. Jenže jemu napsal i to, že mě dnes nemá čekat, že přespím u 'kamaráda'. Vlastně Taehyung je kamarád, co by jinak byl? Pak ještě zavolal Hoseokovi, aby přespal u Namjoona. Dokonce se vykašlal na trénink, aby mohl být se mnou. Opravdu jsem nechápal, proč to dělá, ale mohl jsem být s ním a pro teď mě to dělalo šťastným, i když jsem věděl, že pak to bude bolet.

„Nevadí ti k večeři špagety?" zeptal se mě Taehyung, když štrachal v kuchyni. „Ne, sním skoro vše." bylo docela zábavné sledovat, jak pracuje. Občas mu něco nešlo a tak se zamračil, což mu způsobilo malou vrásku mezi obočím. Působilo to děsně roztomile a zároveň sexy. A já jedno věděl jistě, nikdy jsem nikoho neviděl, vypadat tak sexy uvaření, jako Kim Taehyunga.

Musel jsem uznat, že vařit uměl. I když to byly obyčejné špagety, chutnaly výborně. To opravdu není nic, co by mu nešlo? Když jsme dojedli, vzal svůj i můj talíř a dal je do myčky. Ano oni měli i myčku. Nechápu, jak se do té zpropadeně malé kuchyně vešla.

„Co budeme dělat?" zamumlal jsem, když jsem si sedal na pohovku. „Co si dát pivo?" navrhl Taehyung a já nesouhlasně zavrtěl hlavou. Blbě snáším alkohol, takže by to byl můj konec. „Ale no tak Jungkookie. Myslím, že by ses měl uvolnit. Jedna plechovka, ano?" dobře tak jednu plechovku zvládnu. „Ale jestli pak udělám něco pitomého, zodpovídáš se za mě ty." Taehyung přikývl a donesl dvě plechovky piva z lednice. „Proč mi tolik pomáháš?" zamumlal jsem, když jsem si lokl piva, které bylo překvapivě docela dobré.

„Zalíbil ses mi Jungkookie." pohladil mě po vlasech a já okamžitě zrudl. Proč mě vždy donutí, abych se červenal? „Děkuji ti Tae, za vše." když jsem to dořekl, Taehyung na mě upřel pohled. „C-co?" „To bylo poprvé, co jsi mi řekl Tae a ne Taehyungu." usmál se a já myslel, že vypustím duši nad tím, jak byl sexy. „Říkej mi odteď takhle. Opravdu se mi líbí, když to vychází z tvých úst." touhle větou mě donutil se ještě více červenat.

Nakonec jsme místo u jedné plechovky pili každý už čtvrtou a mně se dělalo špatně. Opravdu jakýkoliv alkohol blbě snáším. S Taem jsme se bavili snad o všem. Takhle když jsme byli jen mi dva, byl opravdu milý. Hodně jsme se nasmáli a mně se začalo chtít spát. „Chceš si jít lehnout." zeptal se Tae, když viděl, že zívám. „Ano, rád bych." oba jsme se zvedli a šli jsme do ložnice. „Ehm... budeš spát se mnou v posteli, nebo u Hobiho." podíval se na mě s nadějí v očích. Vlastně proč ne. I minulou noc jsme spolu spali a spát v Hobiho posteli mi přišlo neslušné. „Chci spát s tebou." řekl jsem a Tae mi věnoval další dech beroucí úsměv. „To rád slyším."

Začal se přehrabovat ve skříni a hodil po mně jedno z jeho triček. „Aby si nemusel spát ve věcech, které jsi měl celý den." „Eh... děkuju, půjdu se tedy převléct." než jsem stihl odejít Taehyung mi zatarasil cestu. „Můžeš se převléct tady." hned jsem zavrtěl hlavou. „Ale Jungkookie, už jsem tě bez trička viděl." říkal, když mi ho začal sundávat. „Tae..." zamumlal jsem v protest, ale bylo mi to houby platné. Svlékl mi moje tričko a pak mi pomohl do jeho.

„Kalhoty si dej taky dolů." zasmál se a sám si šel do skříně pro věci. Sundal jsem si tedy rifle a složené je položil na jeho židli. Když jsem se otočil, uviděl jsem Taeho bez trička a úplně zapomněl dýchat. Jeho tělo bylo naprosto ohromující. Jeho svaly na rukou se mu krásně rýsovaly a já měl sto chutí je začít líbat. Můj krásný výhled ale brzy skončil, když si Tae vzal triko na spaní.

Oba jsme si tedy lehli do jeho postele, já blíž ke zdi. Bylo to zvláštní, ležel jsem s Taem u něj v posteli a v jeho triku, bylo to jako bychom byli... Nad čím to zas přemýšlíš Kooku? Okřikl jsem se. „Hezké sny Jungkookie." řekl před tím, než mě políbil. Polibek jsem mu začal oplácet a jednou rukou ho pohladil po tváři.

„Dobrou Tae." řekl jsem, když jsme se od sebe odtáhli. Zavřel jsem oči a nechal se unášet do říše snů. V pevném objetí s Taem. Bez toho, aniž bych pomyslel na svůj slib Jiminovi, jsem cítil, že se do něj pomalu začínám zamilovávat. A dobře jsem věděl, že to bude můj konec.

××××××

„Jungkookie vstáváme." zamumlal mi Taehyung do ucha. „Ještě chvilku." zachumlal jsem se víc do deky. „Tak jinak." Tae ze mě strhl deku a začal mě lechtat. „Ne, prosím, jen tohle ne. Jsem vzhůru!" začal jsem řvát a házet sebou tak silně až jsem Taeho shodil z postele a jelikož se mě držel, letěl jsem hned za ním a přímo na něj. „Bože, promiň." hned jsem z něj slezl. „Alespoň si vzhůru." zasmál se a vstal.

Když jsem si oblékal kalhoty, uslyšel jsem, jak bouchly hlavní dveře. Za chvíli se otevřely dveře od ložnice. Popadl jsem batoh, uklonil se a snažil se zmizet. „Tae proč měl tvoje tričko? Neříkej..." slyšel jsem, jak Hoseok mluvil na Taehyunga a já jsem vypadl z jejich bytu.

Šel jsem k nám do bytu, kde si Jimin dělal čaj. Když mě uviděl, nahodil naštvaný výraz. „Ahoj hyung." nejistě jsem promluvil. „Ahoj hyung? To je vše? Co vysvětlení, proč mi z cizího čísla přišla zprava o tom, kde jsi, a když jsem ti zavolal, tak mobil byl hluchý." zvýšil na mě hlas, ale neřval. „Promiň, pak ti to vysvětlím." usmál jsem se a šel se převléknout.

Když jsem se vrátil do obýváku, Jimin už na mě připravený čekal. „Vysvětlíš mi, alespoň to s tím Taehyungem?" řekl, když jsme scházeli ze schodů. „Není to nic zvláštního, jen..." „Jungkookie už jsme mysleli, že nepůjdete." dole pod schody na nás čekali Tae s Hoseokem. „Opravdu nic zvláštního?" zavrčel mi do ucha Jimin. „Hej Kooku, přijdeš dneska?" zeptal se mě Hoseok. Mluvil o tom tanečním studiu, do kterého jsem včera nepřišel. „Ano, promiň že..." „Jo, Tae mi to vysvětlil." odbil mou omluvu a rozešel se k východu.

„Do prdele Kookie, co se tu děje?" zpražil mě pohledem Jimin. „Vše ti vysvětlím hyung." snažil jsem se ho uklidnit. Což mi vůbec nešlo. A vůbec nepomohlo ani to, že mě Tae objal kolem ramen. Hned jsem jeho ruku ze sebe strhl a šel k Jiminovi, kterému vůbec netuším, jak vše vysvětlím. Jimin se na mě naštvaně podíval a dál pokračoval v cestě do školy. To bude den.

××××××

Heh.. Kookie a Tae se nám čím dál více sbližují XD Ale Jiminovi se to vůbec nelíbí, jak nakonec dopadne vztah mezi našimi oblíbenci?

Tak co říkáte na vývoj děje XD Myslíte si, že i nadále si budou Kook a Tae bližší?

Jinak lidi opět vám děkuji za vote a komentáře XD Opravdu mi rozveselujete den XD