I hate you, but...

30. Kapitola

Pohled Jungkooka:
Od toho dne už to nikdy nebylo stejné. Já i Tae jsme spolu dál spali, ale já to nikdy nenechal dojít do stádia, jako předtím. Nenechal jsem, aby kdokoliv z nás do toho vložil city.

Popravdě, ten sex od té doby stál za prd. Neříkám, že mě nevzrušoval nebo jsem se neudělal, ale něco mi v tom chybělo. Něco NÁM v tom chybělo. Poznal jsem na Taehyungovi, že i jemu se to předtím líbilo více. Jednak doba, než se udělal, byla delší a pokaždé, když jsem mu zakázal mi sundat tričko nebo řekl, že se nechci líbat, že chci jen šukat, měl tak smutné oči, jako by ho to ničilo.

Myslím, že nějakým způsobem, to ničilo oba, ale ani jeden jsme se nechtěli toho druhého vzdát i když jsme ho měli jen takhle. I když přátelé mezi sebou mají více citu než mi dva při sexu. Zní to asi divně, ale prostě ani jeden nedokázal říct, že už dál nechce tímhle způsobem.

Když jsem si na obědě pokládal tašku na stůl s tím, že si vytáhnu jídlo, přišel ke mně Tae a měl jasně napsáno v očích, co potřebuje. Vzal jsem ho za rukáv a táhl ho k záchodkům. Zamkl jsem nás v jedné kabince, jako asi před dvěma týdny Tae, ale tentokrát to bude jiné. Bude to ne tak rychlé, ne tak sexy, a ne tak vášnivé. Trochu jsem posmutněl a začal Taemu rozepínat kalhoty.

„Myslím, že bychom spolu, už neměli spát ve škole. Myslím, že lidi začínají mít podezření." zamumlal jsem a chtěl mu sundat kalhoty, ale zastavil mě. „Chceš to vůbec Jungkookie?" zeptal se s lehkou jiskrou v očích. „Co na tom záleží. Hlavní je, že to chce jeden z nás a ten druhý se podřídí, ne?" zamumlal jsem a začal si rozepínat svoje kalhoty.

„Jungkookie přestaň, dál už to takhle nechci." zasténal Tae a já na něj vrhl zvědavý pohled. „Ty sám jsi řekl, že mě nechceš milovat, ale já ti svoje srdce dát musím?" zvýšil jsem hlas a zkřížil jsem si ruce na hrudi. „Tak jsem to nemyslel. Jen to chci jako předtím. Chci cítit, jak se ti to líbí, jak tě to baví. Jak jsi šťastný." pohladil mě po tváři.

„Tae já předtím do toho city dával! Chápej mě, pokud bych pokračoval jako předtím, zamiloval bych se do tebe. A já nemám zájem o jednostrannou lásku." zakňučel jsem a Tae mě políbil. Ne jako za poslední dva týdny, ale vášnivě. Moje srdce začalo zběsile tlouct a svoje ruce jsem mu obmotal kolem krku. „T-tae?" poskočil mi hlas a on se usmál.

„Nejsi jediný, kdo do toho vkládal city, ne?" znovu mě pohladil po tváři a sladce se na mě usmál. „Jungkookie, pokud mi dáš čas se s tím srov-" „Tae nech toho." nevím, proč jsem ho přerušil, ale nechtěl jsem slyšet, jak zas něco vymýšlí. Taeho oči znovu posmutněly a než stihl cokoliv říct, pokračoval jsem.

„Prostě mě ojeď a pak se půjdeme najíst." Tae se na mě znechuceně podíval a zapnul si kalhoty. „Přešla mě chuť Jungkookie." tohle jsem nechtěl. Byl jsem moc hrubý? Ale přeci to byl on, kdo řekl bez citů. I když před chvílí se snažil. Bože tohle jsem nezvládal, nechtěl jsem to mezi námi takovéhle.

Když Taehyung odemkl dveře a začal odcházet, svezl jsem se po zdi kabinky a začal brečet. Chtěl jsem zpátky svého Taeho, který se o mě stará. Ano jsem sobecký, ale co!? Chci ho! Chci, aby mě ten idiot měl rád! Chci, aby mě měl rád, stejně jako já jeho. Ať jsem chtěl nebo ne, už jsem se nejspíš do toho blázna zamiloval a teď ho odstrčil, aby mi víc neublížil.

Najednou mi něčí ruka prohrábla vlasy a já zvedl k té osobě pohled. „Myslel jsem, že jsi odešel." zavzlykal jsem a Tae mě zvedl ze země. „Už nikdy mě neodstrkuj, když mě potřebuješ." zamumlal a oprášil mi zadek. „Už nikdy nebreč, pokud u toho nebudu, jasný?" utíral mi slzy a já přikývl. Tae mi dal pusu na čelo a přitáhl si mě do objetí.