I hate you, but...

23. Kapitola 2/2

Cestu si moc nepamatuji, vím že Tae někomu volal a starostlivě na mě koukal. Moc jsem mu nerozuměl. Chtělo se mi zvracet a celý svět se točil. Chtěl jsem si, alespoň sednout. Když jsem seděl, bylo to v pohodě, ale chůze mě ubíjela. „Tae prosím, já už nechci." zasténal jsem a Tae si povzdychl. 

Stoupl si přede mne, přikrčil se a vytáhl si mě na záda. Hned jsem mu ruce obmotal kolem krku, abych nespadl. „Tae co?" Chtěl jsem dolů, tohle se mi ani při nejmenším nelíbilo. „Takhle budeme dříve doma." zamrmlal a chytl mě za zadek, abych nespadl.

„Volal jsem s Hobim a řekl mu, ať s Jiminem přespí u nás, když jsi ho nechtěl vidět." moc jsem nevnímal, co mi říká. Mou plnou pozornost měly Taeho ruce na mém zadečku, který pevně svíral, abych nespadl. „Tae, dej mě prosím na zem." i v tomhle stavu jsem začal tvrdnout. „Tae opravdu, tohle je špatný nápad." zasténal jsem a můj dech se stal těžším. Jen jsem se modlil, aby to nepoznal. „Jungkookie? Co je to tentokrát?" zeptal se zmateně Tae a trochu si mě nadhodil.

„Chci na zem, nelíbí se mi to." nelíbí se mi, že mě držíš za zadek. „Takhle tam budeme dřív, prostě buď v klidu. A nehodlám diskutovat, stejně jsme tam za pět minut, to zvládneš." jenom jsem zaúpěl a chtěl, aby mě už dal dolů.

Za pár minut Tae prošel dveřmi studentské ubytovny, vyšel do prvního patra a konečně mě dal na zem. Přiblížil se neskutečně blízko mě. Naše rty byly takový kousíček od sebe a já je chtěl znovu ochutnat. A pak přišlo něco, co jsem nečekal.

Tae mi sáhl na stehno. Spíše řečeno přímo do kapsy, nebezpečně blízko mému problému. Jestli to do teď nevěděl, tak už ví. „Tae co blbneš." vzdechl jsem a on se zasmál. „Potřebujeme klíče, abychom se dostali dovnitř. A já je nemám." vytáhl klíče z mé kapsy a odemkl dveře. „Tak pojď." vzal mě za ruku a odvedl dovnitř.

„Zase ti působím potíže Tae. Omlouvám se." zamumlal jsem, když Tae otevřel dveře od mojí ložnice. „Jungkookie nech toho, jsi až moc pesimistický. Jsem tu, protože to chci, jasný." dal mi slabý pohlavek, což mi v tomhle stavu způsobilo krapet větší závrať.

Tae mě dotáhl k posteli a položil mě na ní. Vstal a šel k mé skříni. Chvilku tam šmátral, až vytáhl volné tričko. Vrátil se ke mně a začal mi vysvlékat mikinu i s trikem. „Tae zvládnu to, můžeš jít." nechtěl jsem, aby se mě dotýkal, už takhle jsem byl bolestně tvrdý. „Ne Kooku, ani jsi nedošel sám do bytu. Ať se ti to líbí nebo ne, postarám se o tebe." řekl rozhodně Tae a já toho už měl fakt dost.

Chytl jsem Taeho za ruku a stáhl ho k sobě. Než se stihl vzpamatovat, tak jsem ho stočil pod sebe. Jeho oči byly rozšířené překvapením, ale nic nenamítal. Jednou rukou jsem mu zajel do vlasů, a když jsem mu v očích uviděl chtíč, neváhal jsem a políbil ho. Jeho rty byly znovu na těch mých a mně začaly být ukradené všechny věci, které jsem slíbil. Prostě jsem chtěl jeho. Zas po dlouhé době mi byly jedno následky mých činů i zasraný Choi.

Tae polibek prohloubil a vnikl mi jazykem do úst. Chvilku si hrál s mým jazýčkem a pak rukou zabloudil k mému rozkroku. Když se ho dotkl, prakticky jsem vykřikl. „Tae prosím, pomoc mi... bolí to." zasténal jsem a Tae přikývl. Posadil jsem se a Tae mi začal rozepínat kalhoty. Hned na to mi je stáhl a přejížděl po mém, touhou ztvrdlém, kamarádovi.

I když to bylo přes tu blbou látku trenek, bylo to úžasné. Vše, co mi způsoboval Tae, bylo úžasné. „Taetae já.. uh.. potřebuju víc." zasténal jsem a Tae se svůdně usmál. „Jak si přeje můj Jungkookie." zavrněl a znovu spojil naše rty. Když se odtáhl, jsem mu v očích zahlédl jakousi podlost a já věděl, že nedopadnu dobře.

Tae mi stáhl boxerky a vzápětí pohltil mou chloubu. Můj dech byl zas o něco těžší a já zažíval dokonalou rozkoš. Jeho jazyk se pohyboval po celé mé délce. Chvilkami mě sál a já se blížil vrcholu. Zabořil jsem mu ruce do vlasů a sténal tak hlasitě, že to musel slyšet celý barák. Když už jsem byl na kraji propasti Tae zpomalil svoje tempo a začal mě škádlit jazýčkem. Ten hajzl to chtěl udělat nejspíš celou dobu. „Tae prosím.. chci.. já potřebu se udělat... prosím nechej se mě udělat." začal jsem škemrat a byl si jistý, že nemít v sobě ten alkohol, nikdy bych to nevypustil z úst.

Tae zavrněl, a to způsobilo vibrace na mém přirození a já se zasténal tak hlasitě, že mě začalo bolet v krku. „Pšt.. Jungkookie uklidni se. Bude to dobré." řekl, když jeho ústa opustila moje přirození, ale pořád se o něj otírala a já tak pociťoval jeho horky dech. S chladivým vzduchem okolo to působilo, tak že jsem myslel, že zešílím. „Můj malý Jungkookie se potřebuje udělat? Měl bych mu s tím pomoct?" řekl, jakoby před chvílí vůbec neměl moje péro v puse. Štval mě... věděl, jak to potřebuju, a přesto mě škádlil.

V rozkroku mi čím dál více a bolestně pulzovalo. Tae si hrál s mým přirozením rukou. A to až moc pomalu. Chtělo se mi brečet z toho, že jsem nic nezmohl. „Tae moc prosím, dodělej to." zaskuhral jsem a Taemu z očí konečně zmizela podlost.

Znovu mě celého pohltil a tentokrát mě začal kouřit rychle, tak abych se mohl udělat. Jednou rukou si pomáhal při kouření a druhou mi přejel po zadečku. Jeho pusa znovu opustila můj rozkrok a já nesouhlasně zakňučel. Tae si naslinil dva prsty a pak se hned vrátil k mému uspokojování.

Pusou pomalu přejel nahoru a dolu a pak do mě zasunul hned dva prsty. „Bože Taehyungu." vykřikl jsem, ne bolestí, ale slastí. Byl jsem tak roztoužený, že to vůbec nebolelo, ale spíš mi to přinášelo neskutečné potěšení. „T-tae už.. už budu." zasténal jsem a Taeho prsty ve mně zrychlily, a nakonec trefily i moje sladké místečko a já vykřikl jeho jméno a s tím jsem se i udělal. A to do jeho úst. Tae se odtáhl a vše spolkl.

Začal jsem zhluboka oddechovat a svalil se do peřin. Tae mi nandal boxerky a pak mi převlékl i triko. Pomalu ale jistě jsem padal do říše snů, a tak jsem ani neprotestoval. Ale než mě ta říše pohltila, měl jsem otázku, na kterou jsem se musel zeptat.

„Tae co bys udělal, kdybych ti řekl, že jsem se do tebe zamiloval." Tae se mi podíval do očí a usmál se. „Přesně vím, co bych udělal Jungkookie..." i když jsem si tolik přál slyšet odpověď, neudržel jsem se vzhůru. Byl jsem až moc unavený, a tak neslyšel Taeho odpověď, což bylo možná dobře.

××××××

Kook opět propadl Taemu XD Nebo, že by tentokrát Tae propadl Kookovi? XD Hih XD

Co asi Tae Kookovi odpověděl? A jaký následek, takhle noc bude mít?

Jinak i další díl bude rozdělen na 2 části XD Ale ty další už by měly být v pořádku :3

Doufám, že se vám díl líbil a zanecháte vote či komentář XD

A samozřejmě moc děkuji za vaše vote a komentáře u minulého dílu :3 Opravdu moc mě podporují XD