Out-of-the-way {Dokončeno}✔

3. kapitola

Je večer a pomalu usínám. Což je celkem pokrok protože za poslední týden jsem naspala maximálně pět hodin. Představuji si jak budu muset být na ulici, možná se ze mě stane bezdomovec. Vím, že matka je teď schopná všeho. Ale nikdy taková nebyla tak proč teď? Proč? Otázku ,proč?, jsem si položila už nejmíň padesát krát. Proč zrovna já? S touto myšlenkou usnu.

◽◾◽◾
,,Nemůžeš ji tak nechat" slyším o patro níž svého taťku.
Pomalu vysouvám nohu zpod peřiny. Když ucítím studenou zem nazuji si svoje chundelaté papučky. Vykouknu ze dveří od pokoje a podívám se přes zábradlí do chodby. Stojí tam mamka s taťkou naproti sobě.
,,Proč? Jedině tak se z toho dostane!" odpovídá mamka taťkovi a přitom poodejde ke dveřím kuchyně. Trochu se přikrčím aby mě nešlo vidět.
,,Vždyť ani já jsem se z toho nedostal, natož Jenny, která Leu měla ráda ještě víc než my" odpoví taťka.
,,Ale ty alespoň chodíš do práce"
,,Dobře, ale zaplaťme ji alespoň byt"
,,Za co?" argumentuje mamka a pokračuje ,,ještě teď splácíme pohřeb."
,,No tak to mi fakt promiň, ale já nechcu ztratit svoji další dceru!" brání mě taťka ,,jak si myslíš že skončí, když bude žít na ulici?"
Matka neodpovídá.
,,No? Jak?"
Matka s odpovědí počká, ale nakonec řekne: ,,Fajn, zaplatíme ji byt, ale bude chodit na brigády a polovinu si zaplatí sama."
Otec kývne a vejde do koupelny.
Matka vejde do kuchyně a něco připravuje.
Já se narovnám a zalezu do pokoje.

Podívám se na sebe do zrcadla a rozsvítím malou lampičku nad ním.
Vidím holku s dlouhýma, tmavě hnědýma vlasama, s postavou akorát a jedním okem hnědým a druhým tmavě zeleným. Vada. Z dálky to nejde moc poznat ale když se zaměříte, všimnete si toho. Na základce mě kvůli tomu dokonce šikanovali.
Zhasnu lampičku a zalezu pod postel. Teď už spím až do rána.

◽◾◽◾
Probudím se když si mamka sedne na moji postel. Chvíli na ni zírám a pak mi všechno dojde. Jejich včerejší rozhovor. Musím pryč, pryč odsud.
Mamka začíná. ,, Dohodli jsme se s tvým otcem, že ti zaplatíme byt, teda spíš polovinu a ty si tu druhou musíš vydělat brigádama. Pokud teda nechceš skončit na ulici." říká monotónním hlasem a ikdyž jsem to už včera věděla, pozorně poslouchám.
,,Včera jsme pro tebe našli menší garsonku s nájmem tři tisíce, blízko sturbucks kde by sis mohla vydělat polovinu nájmu, možná i něco navíc."
Tak tohle je pro mě novinka.
,,Bude tam vybavení, vem si jen nejnutnější věci." podívá se na mě a dodá ,,za hodinu už tu nebudeš, jasné?" s tím odejde z pokoje.
Přemýšlím jak může být tak nesoucitná.
Vytáhnu si tašku ze skříně. Sbalím si svoje oblíbené oblečení mezi které patří i moje černá podkolínka, tmavě modrý svetr a šedý šatek. Poté pár laků na nehty, malovátka, malý polštářek, oblíbeného plyšáka a černé brýle.
Poté sejdu ze schodů ale vzpomenu si ještě na jednu věc. Znovu vyběhnu schody, vezmu ze stolu fotku na které jsem já s Leou. Strčím ji opatrně do tašky a znovu sejdu schody.
,,Tatí, odvezeš mě tam?"
,,Jasně, moje milovaná holčičko" odpoví taťka a bere klíčky od auta.
Společně pak usedáme do auta. Po patnácti minutách jízdy zastaví před velkým panelákem. Jak říkala mamka, deset metrů od něho je sturbucks.
,,Všechno tam je, ten byt pronajímají studentům a aby nemuseli nic vozit mají tam i peřiny." vysvětluje taťka a přitom vytahuje peněženku a vytáhne dva tisíce.
,,To máš na dobrý rozjezd." říká s úsměvem a bere mě za ruku do které mi vloží bankovku. Usměju se.
,,Díky tati"
,,Holčičko, nezapomeň, že kdyby se cokoliv dělo, neváhej a zavolej, zítra běž do sturbucks a já mezitím budu doufat že tohle všechno nebude trvat dlouho. Snad se matka uklidní" pronáší tichým hlasem a dodává ,,nemysli už na to, ona si to tak přála, chtěla něco dokázat, a byl to její návrh ta sázka."
Oba víme o čem mluví.Po tváři mi steče jedna jediná slza. Otec mi ji otře a dá mi pusu na čelo. Poté vystoupím z auta a vejdu do obrovského paneláku.

Jak se vám to líbí dneska? Prosím pište komentáře. Co si myslíte o mamce od Jennifer? Co myslí tou sázkou?

Děkujeme za přečtení :*