Out-of-the-way {Dokončeno}✔

12.kapitola

,,Princezno,zaspala jsi?" slyším hlasy a smích.

Něco se mnou začne třást, pak mě něčí ruka začne lechtat.

,,Á" zaječím ,,nechte toho, prosím!" otočím se a spatřím Kellen, Johna, Mika a Daniela jak se smějou. Všichni jsou už v plavkách.

Podívám se na Daniela ,,Panejo, máš břišáky, jo?" zasměju se a praštím ho z postele do břicha.

Začnem se zase smát a já se mezitím vyhrabuju z postele.

,,Všichni ven, jdu se převléct." řeknu jim. Ven nechcou ale nahrnou se do koupelny, mezitím se převlíkám do svých modrobílých plavek. Pak otevřu dveře do koupelny, a oni vystrčí hlavy.

,,Vypadáš úžasně" řekne Kellen, a kluci kývou.

,,Dík, můžem teda jít?"

Kluci nemají nic, Kellen a já máme parea. Zavážem si je jako šaty a vyrazíme ven. Je kolem půl čtvrté takže slunce svítí dost na to aby nám nebyla zima.

Na pláž dojdem za deset minut a já se zastavím nad tou nádherou. Přečinilo to všechna moje očekávání. Moře krásně modré, průzračné tak že dole vidím bílé kamínky. Na pláži jsou malé kamínky, které příjemně masírují nohy. Ne však každému. Občas se najde nějaký špičatý, to pak někdo vyjekne.

Kellen vytáhla ze své tašky deku, kterou Mike a Daniel rozložili. Všichni jsme se pak na ni položili.

Další věc kterou vytáhla ze své tašky bylo jídlo a polaroid.

První jsme se bavili tím, že jsme si navzájem házeli jídlo do pusy.

,,Jenn, my o tobě nic nevíme, řekni něco" začal John a ostatní přikyvovali.

,,Já mám třeba tři sourozence Jonathana, Jamieho a dvojče Katie. Nesnáším luštěniny a špenátové lasagnue." řekl a kývl na Kellen, která byla vedle něho.

,,Jsem mladší sestrou mého bratra Marka, který je tady ve třeťáku, o rok výš. Mám ráda lentilky a celkově cizí jazyky, už umím čtyřy: Angličtinu, španělčtinu, francouštinu a Němčinu." pochlubila jsem a já se na ni zazubila.

,,Já neumím žádný jazyk, a nemyslím že se to někdy změní"zasměju se.

,,Hmm, co bych ti tak o mě řekl?" přemýšlí nahlas Mike ,,byl jsem dlouho nemocný, ale nakonec jsem se z toho vyléčil takže jsem neumřel" podívá se vážným pohledem na mě, pak mu zacukají kouty a řekne ,,měl jsem zamala atopický exém."

,,Fákt vtipné" praštím ho do ramene.

,,Já mám ráda jídlo, miluju jídlo! A oblečení, nejradši mám mikiny, a taky mám ráda moře, a moje srdcová záležitost jsou bobové dráhy a kolotoče."

,,Máš nějaké sourozence?" zeptal se Daniel.

Přesně této otázky jsem se bála. Nebudou si pak o mě myslet, že jsem divná?

,,Měla jsem." odpovím jednoduše a pokrčím rameny. I když se snažím tvářit jako bych měla všechno pod kontrolou, ve mě to vře a slzy se derou na povrch.

,,Jak to myslíš?" zeptá se Kellen.

,,Nechte to být."

,,Jenny, co se stalo?"

,,Spadla ze skály, mojí vinou." odpovím, vstanu a začnu se brouzdat mořem.

Slyším, že utichli. Pak mě někdo zezadu obejme. Daniel.

Ostatní naskáčou do moře, a nevšímají si nás.

,,Jestli o tom nechceš mluvit, nemluv."

A tak mu to celé řeknu, popravdě. Mezitím dojdem k menší skále, sednem si na břeh a já začnu brečet.

,,Pššt, prosím neplakej. Za to nemůžeš" utěšuje mě Daniel.

,,Jo už je to dobrý" popotáhnu a snažím se o úsměv.

,,Tak pojď do moře" vezmě mě za ruce a táhne k moři. Já nechcu a tak si mě přehodí přes rameno a vůbec mu nevadí, že kopu. Pak to přijde. Hodí mě do moře, a já dělám naštvanou. Když se ke mě přiblíží, strčím do něho a on taky spadne. Začnem se oba smát a mezitím postupujem zpátky k Mikovi, Johnovi a Kellen.

Aby zábava nestála, jdem hrát kohoutí zápasy. Mike je rozhodčí a hrajem já s Danielem, proti Johnovi a Kellen.

Parkrát se prostřídáme s Mikem, a když zapadá slunce, všichni přestanem a užíváme si ten krásný výhled.

,,To je taková nádhera" vydechnu ,,děkuju za všechno co jste stihli za ten den pro mě udělat." poděkuju jim.

,,Nemáš zač, myslím že můžu říct za všechny, že jsme tě rádi poznali." odpoví mi Kellen.

Pak zbalíme svoje věci a jdem do internátu. Už nemáme sílu ani mluvit, a tak jdem v tichosti.

Na pokoji skončím s Kellen, která se rozhodla, že u mě dneska přespí.

Prostřídáme se v koupelně, kde si vymyjem písek z hlavy. Pak už se cítíme svěží a lehnem obě do jedné postele.

,,Kellen, Daniel mi o sobě nic neřekl."

,,Možná nechtěl, ale myslím že bys o něm něco měla vědět. Má rád ovoce, moc dobře se neučí ale je hodně nadaný na nástroje. Hraje na kytaru i ukulele, a umí na klavír."

,,Dík, aspoň o něm vím základní informace." usměju se.

,,No a když měl devět, zemřela mu máma na rakovinu."

Tato slova mě zasáhnou. Ví jak mi je.

Kellen