Out-of-the-way {Dokončeno}✔

9.kapitola

Každý den prožívám skoro stejně, až si říkám jestli jsem se neproměnila v robota. Vstávání, oblékání, škola, někdy osmička ve sturbucksu, učení, sprcha, spánek.

Dneska je to jako vždycky stejně a já sedím ve škole a musím poslouchat ty nudné kecy. Kdybychom aspoň neměli tak nechutného učitele. Je hubený, dlouhý protáhlý nos s bradavicí a ještě k tomu si myslí že je sexy.

Tohle mě může dovést k šílenství.

,,V červnu roku 1848 byl slovanský sjezd, to si zapamatujte, velmi důležité!" říká a já se jen otočím k Anette a udělám ,Blé, ble, blé.'

Zvednu ruku a když už si učitel myslí, že možná ještě nejsem tak marná s tím dějepisem, zkazím mu jeho představu otázkou: ,,Mohla bych jít prosím na záchod" a poté se sladce usměju.

Učitel vzdychne, řekne že jsme vyčůraně učůraní, a pak konečně můžu jít.

Trocha volna se hodí, a k tomu si prodlužuju čas tak, že jdu jak nejpomaleji umím. Když konečně dojdu k záchodkům, vyčůrám se a poté při pohledu do zrcadla uvažuju proč je vždycky: spiderman, batman a proč není třeba spiderwoman nebo batwoman.

Trochu se uvolním a tančím kolem umyvadel, do té doby než nějaká kvintanka rozrazí dveře a trochu se pozastaví nad tím proč hladím umyvadlo na záchodě, protože bych přece jen měla být v hodině. To ona konec konců taky, pomyslím si, a odejdu.

Zasunu se zpátky do lavice a přečkám tam do konce školy.

Holky z naší třídy jdou na oběd do KFC a tak jdu s nima, zatímco poslouchám jejich rozhovor.

,,Samaro" říká Bethany ,,neříkej mi jak to dopadne ta kniha, chci si to přečíst."

,,Ále, vždyť ti řeknu jen konec, chápeš, že já to v sobě nemůžu tak dlouho dusit. Potřebuju se o tom s někým bavit." odpovídá Samara a já se pro sebe uchechtnu. To je jim podobné, pořád se baví o knihách.
Mě to nevadí, ja sama mám knihy ráda a proto se zeptám ,,o jaké knize holky mluvíte?"

,,Sněží,sněží" odpovídají jednohlasně a já si to v duchu přeložím do španělštiny jako ,nieva,nieva.'

,,Jó tu už jsem četla. Ten konec je dobrý, že Samaro?" zeptám se a tak se spolu začnem bavit v různých heslech o konci té knihy. Bethany jen upírá oči z jedné na druhou a podle výrazu odhaduju, že vůbec netuší o čem mluvím.

,,Nebo jak přijde, a nemá to prase" říkám a poté se obě rozesmějem nad tou částí knihy.

Takhle to pokračuje až do KFC kde si obědnáme hranolky s tortilou a v klidu si je sníme. Když vejde do obchodu hezký kluk, začnem mrkat a zvedat obočí na Zoe, která strašně touží po klukovi. Zrovna když děláme tuhle scénu, kluk se otočí a dostanem výbuch smíchu, načež on na nás mrkne a po objednání jídla si sedne k nám.

A tak se s ním bavíme o škole, knihách a po tají mu dohazujem Zoe, která se mezitím propadá v zem.

Když odcházíme, schválně jdeme rychleji než Zoe a Bradley-ten kluk.
Asi se do sebe stihli během chvilky zamilovat protože k nám pak Zoe přiletí celá červená a potichu nám povídá jaké to bylo když ji Bradley pozval na rande.
Kámošky, nekámošky, všechny začnem vřískat a obímat ji, gratulovat a říkat, že je to skvělé.

Na tohle myslím i při uléhání do postele, a říkám si, že ty denní rutiny možná nejsou až zas tak špatné.

Jiným slovem.
Dnešek byl prostě skvělý.