4. část

271 9 2
                                    

Taylor
Bezmocně jsem se sesunula k zemi a rozbrečela se ještě víc. Cítila jsem, jak se na mě Harry stále dívá. Už jsem to neřešila a jediné, co jsem si opravdu přála, bylo to, aby už konečně odešel. Když jsem zaslechla zaklapnutí dvěří, ulevilo se mi. Nechápu, proč mi to ten bastard dělá. On ví, jak moc jsem ho milovala, a že rozchod s ním mě totálně zničil.
Časem jsem se z toho oklepala, ale on se tady objevil znovu. Jenže já už k němu nic necítím. Nic. Pravda je, že do té doby, než jsem se seznámila s Adamem, jsem nepostrádala nic víc, než ty jeho smaragdově zelené oči a milý úsměv. Ale to už je pryč. A já už s ním nechci mít nic společného. Mám Adama. Kluka, kterého strašně moc miluju...a kterému jsem taky strašně moc ublížila.

Pomalu jsem se zvedla ze země a šla do koupelny. Pohled na sebe do zrcadla, asi nebyl nejlepší nápad. Vypadala jsem strašně. Rychle jsem si opláchla obličej vodou a napustila si vanu. Svlékla jsem se a pomalu si vlezla do horké vany. Zavřela jsem oči a vychutnávala jsem si ten příjemný pocit.

"Ne, Adame! Prosím, neodcházej! Je mi to strašně moc líto..." snažila jsem se ho zastavit, zatímco si do kufru balil svoje věci. "Ani na mě nešahej! Nehodlám tady s tebou zůstávat už ani minutu!" křikl po mě a seběhl s kufrem v ruce dolů, směrem ke dveřím. Běžela jsem za ním, ale dřív, než jsem ho stihla zastavit, jsem zaslechla hlasité bouchnutí dveří. Sesunula jsem se k zemi a hlasitě se rozbrečela....

Okamžitě jsem se probudila. Bože, noční můra. Jestli mě teď bude tohle pronásledovat každou noc, tak se zblázním. Už prostě nevím, co mám dělat. Nejspíše se tomu budu muset postavit čelem a říct mu to. I za cenu toho, že se se mnou rozejde.
Uvědomila jsem si, že jsem usnula ve vaně, tak jsem se rychle osušila a pomalu se přesunula do ložnice. Lehla jsem si do postele a ještě rychle zkontrolovala mobil. Jedna nepřečtená zpráva. Lehce jsem se pousmála, když jsem zjistila, že je od Adama. Rozklikla jsem ji a nahlas přečetla. "Už je ti lépe, zlato?" Rychle jsem naklikala odpověď a mobil položila zpátky na stolek.  Zavřela jsem oči a usnula.

Harry
Zabouchl jsem dveře a vyběhl směrem k autu. Rychle nastartoval a odjel. Hned jsem si ale uvědomil, co jsem udělal. Nechal jsem ji tam samotnou a ještě v takovém stavu. Super. Můžu si zatleskat. Opět se potvrdilo, že jsem totální idiot. Pustil jsem si rádio, aby jsem na to přestal myslet. To ovšem nebyl dobrý nápad. Začala hrát Out of the woods. Je o mě. Stoprocentně. Všechno, co je v té písni tomu napovídá. Po tváři mi začala stékat slza. Ou, to je fakt divný. Nikdy jsem si nemyslel, že bych mohl brečet kvůli holce.
Šlápl jsem rychle na plyn a jel směrem domů. Všichni na mě po cestě troubili, ale já to jednoduše nevnímal. Zabočil jsem k domu a zaparkoval. Před domem postávalo pár "nenápadně" rozhlížejících se novinářů, ale mě to bylo jedno. Vyhrábl jsem z kapsy u mikiny klíče a pomalu odemkl dveře. Sundal jsem si boty a šel do obýváku. Liam a Niall napjatě sledovali nějaký film v televizi, zatímco se cpali popcornem. Protočil jsem očima a vešel do kuchyně. Ohnul jsem se, aby jsem se podíval, co je v ledničce. "Kde jsi byl?" ozval se mi za zády Louisův hlas. "Louisi! Vyděsil jsi mě!" začal jsem se smát. Smích mě ovšem rychle přešel, když jsem si všiml Louisova naštvaného výrazu. "Co je?" zeptal jsem se nechápavě. "Už za ní nelez. Budeš toho akorát litovat." promluvil Louis po chvilce. "Cože? Nechápu, o čem to mluvíš." dělal jsem překvapeného, ač jsem moc dobře věděl o kom je řeč. "Ty moc dobře víš, o kom mluvím. Taylor. Taylor Swift."
"Sakra, jak o tom víš?" vyjel jsem po něm naštvaně. "Odpoledne ti od ní přišla zpráva. Přečetl jsem si jí." odpověděl Louis v klidu, jako by bylo čtení cizích zpráv, něco úplně normálního. "To si ze mě snad děláš srandu?! Jseš idiot, Tomlinsone!" strčil jsem do něj a naštvaně kráčel do svého pokoje. "Sakra Harry! Vždyť víš, že vám to neklapalo. Naši, ani její fanoušci vás neměli v lásce a já si prostě myslím, že děláš velkou chybu. Skoro celý její poslední album je o tobě a o tom, jak jsi jí zlomil srdce. A navíc teď má kluka. Už tě nechce a ty by ses s tím měl smířit, Stylesi! Vždyť tohle přece nemáš zapotřebí!" šel za mnou a mluvil na mě, zatímco já stále kráčel do svého pokoje. "Už drž hubu!" zařval jsem na něj a naštvaně práskl dveřmi.
Skočil jsem do postele a zadržoval slzy. Sakra, vždyť on má pravdu...ona už mě nechce. A já ji nemůžu nutit k tomu, aby mě milovala. Musím se s tím holt smířit.
Pomalu jsem zavřel oči a padl do hlubokého spánku...
----------
Adam
Vytáhl jsem z kapsy mobil, aby jsem se mohl podívat kolik je hodin. "4:12" mluvil jsem si potichu sám pro sebe. Asi za dvě hodiny už budu zpátky u své milované TayTay. Byl jsem pryč na jednu noc a už se mi po ní stýská.
S úsměvem na tváři jsem pozoroval naši společnou fotku, kterou mám nastavenou na tapetě.
Po dnešním koncertě jsem byl dost unavený, takže jsem si opřel hlavu a pomalu usnul.

Mistake [Tayvin fan fikce] CZKde žijí příběhy. Začni objevovat