Mistake [Tayvin fan fikce] CZ

25. část

Taylor
"Adame?" zakřičela jsem hlasitě z kuchyně směrem k němu. "Ano?" odpověděl, zatímco seběhl ze schodů a přišel ke mně. Chytl mě zezadu kolem pasu a věnoval mi jemný polibek na krk, zatímco já domíchávala těsto.

"Co to bude až to bude?" zasmál se Adam a strčil do těsta prst, který posléze olízl. "Nech se překvapit a neujídej to!" zasmála jsem se a protočila očima. "No joo, ale co jsi potřebovala?" zeptal se Adam a opřel se o kuchyňskou linku. "Noo, myslela jsem, že bychom mohli dneska zajet k mým rodičům a říct jim o tom, přece jen mi přijde, že bříško už se začíná ukazovat. Ale zatím to stíhám skrývat." pousmála jsem se a koukla na Adama. Ten pouze nahodil nechápavý výraz ve tváři a ruce si založil do kapes svých kraťasů. "O čem to mluvíš?" zamračil se a zadíval se do země.

Nyní jsem nahodila nechápavý výraz prozměnu já. "Co to plácáš? O tom dítěti přece!" odsekla jsem mu. Zatímco jsem ho s nechápavým a lehce naštvaným výrazem pozorovala, Adam zvedl pohled od země a začal se smát. "Jen tě škádlím, babe. Nesmíš brát všechno tak vážně!" zasmál se a dal mi pusu na tvář.

"Idiote!" zakroutila jsem hlavou a praštila ho do hrudi. On se začal ještě víc smát a poté si vyndal z lednice vychlazenou plechovku Coca Coly. "Tak se potom připrav! Odpoledne vyrazíte k vašim!" promluvil hned po tom, co si upil z pití. "Dobře. Miluju tě." pousmála jsem a poslala mu vzdušnou pusu.

Harry
Draly jsme se davem ukřičených fanynek směrem ke dveřím. Dnes jsme zde měli vystupovat, takže jsme se akorát dostali do šatny a měli jsme zhruba hodinu do začátku vystoupení.

"No nic, nevím jak vy, ale já si jdu pro něco k snědku! Jde někdo se mnou?" zeptal se rozesmátý Niall a rozhlížel se kolem sebe, jestli se někdo přidá. Ano, tohle byl zkrátka náš typický Niall - vždy hladový, připravený něco sníst.

"Já půjdu!" pousmál se Liam a vstal z gauče. "Jde ještě někdo?" zeptal se Niall a podíval se na mě a poté na Louise. Louis pouze zakroutil hlavou, aniž by ani na sekundu nezvedl hlavu od displeje svého iPhonu.

"Ty jdeš?" obrátil ke mně Niall pohled. "Ne, ale přines mi prosím nějaké pití." odpověděl jsem a věnoval mu milý úsměv. Niall přikývl a společně s Liamem se vytratili z místnosti.

Nastalo ticho. Mučící ticho mezi mnou a mým nejlepším přítelem. Tohle se ještě nikdy v životě nestalo. Vždy jsme si měli co říct a smáli jsme se každé blbosti. Ale najednou jako bychom byli dva úplně cizí lidé, kteří si nemají co říct.

Už se ti nedalo vydržet. Rozhodl jsem se promluvil jako první. "Louisi?" špitl jsem a pohled upřel na něj. On pouze otráveně zvedl pohled od svého mobilu. "Co je?" sykl a nadzvyhl obočí. Popravdě jsem nevěděl co mám říct, ale potřeboval jsem si ho udobřit.

"Je mi to líto, promiň. Prosím nebuď na mě naštvanej!" zašeptal jsem, zatímco mě Lou pozoroval. "Myslím, že já nejsem ta správná osoba, které by ses měl omlouvat." řekl a opět upřel pohled na obrazovku mobilu.

"Jestli myslíš Taylor, tak ona je opravdu ten poslední člověk na světě, kterému bych se omlouval. Chci vědět jestli je to dítě moje a za tím si zkrátka stojím!" vyjel jsem na něj a postavil se na nohy. Louis se také postavil a zatímco si strčil mobil do kapsy se ke mně přiblížil.

"Harry, i přesto, že si myslím, že je tohle celé totální blbost, pomůžu ti. Nesmím zapomenout na to, že jsi stále můj nejlepší kamarád a potřebuješ pomoc. Takže se teď domluvíme. Já ti pomůžu vymoct z ní otcovské testy, ale pokud tam bude jasně dané, že ty nejsi otec, necháš ji být!" dořekl Louis a prohrábl si vlasy.

Na tváři se mi vyrýsoval široký úsměv. Pevně jsem se k Louisovi přitiskl a poplácal ho po zádech. "Děkuju!"

Adam
"Adame, brácho, tak jak se daří?" zasmál se Austin a poplácal mě po zádech. "Skvěle! Líp než kdykoliv před tím!" pousmál jsem se a koukl po Taylor, která právě pomáhala Andree s něčím v kuchyni.

"Večeře je hotová! Všichni ke stolu!" zvolala Taylor nadšeně do obýváku, kde jsem společně s Austinem a Scottem posedával. Všichni tři jsme se s úsměvem na tváři zvedli a šli si sednout ke stolu.

"Krásně to voní!" zvolal Scott a podíval se na Andreu s Taylor. Ty se pouze uculily a začaly na stůl nosit jídlo.

***

Během večeře jsme se všichni náramně bavili. Mám Taylořinu rodinu rád. Jejího bratra Austina mohu s klidným svědomím brát za jednoho ze svých nejlepších přátel a s jejím otcem Scottem a mámou Andreou jsem si také vždy skvěle rozumněl.

Ke konci večeře se na mě Taylor nervózně podívala a zkousla si ret. Já pouze tiše přikývl a pootevřel ústa, abych mohl říct onu novinu.

"Rádi bychom vám chtěli s Taylor něco říct. Něco kvůli čemu jsme také víceméně přijeli." začal jsem a pousmál jsem se. Andrea a Scott nastražili uši, zatímco se Austin tiše uchechtl. Zřejmě mu to bylo trochu jasné. Propletl jsem si s Taylor prsty a pokračoval. "Nebude to dlouho trvat a už nebudeme v domě bydlet jenom dva.." špitl jsem a nervózně sledoval pohledy překvapených rodičů mé přítelkyně.

"T-to, to je ale skvělá novina!" zakoktala Andrea a společně se Scottem nás přiběhla obejmout.

"Ale je tu ještě jedna věc.." začal jsem a pohledy všech v místnosti se opět stočily ke mně.

"Nechci aby se naše dítě narodilo do rodiny, kde se její matka a otec nevzali.." řekl jsem a z kapsy svého saka vytáhl malou krabičku. Taylor vypadala, že na chvíli ztratila dech.

"Takže se tě chci na něco zeptat.." pokračoval jsem a klekl jsem si na jedno koleno.

"Vezmeš si mě Taylor Allison Swift?"

Taylor si začala začala hřbetem ruky stírat slzy, jenž se jí kutálely po tvářích. Poté, když konečně popadla dech, se mi vrhla kolem krku. "Vezmu, Adame.." špitla a pevně se ke mně přitiskla.

Když jsme se za hlasitého potlesku ze strany jejích rodičů a bratra, od sebe lehce odtáhli, nasadil jsem jí na prst prstýnek s diamantem a nahnul se pro polibek. Nahnul jsem se pro polibek od své snoubenky.

Ahoj!
Tak je to tady! Swift a Wiles se budou brát!❤❤❤ (pane bože prosím, ať se to stane i ve skutečnosti 😂❤)

Ne jinak budu moc ráda za komentáře a votes! 😄😊

Teri