Mistake [Tayvin fan fikce] CZ

32. část

Taylor

Taylor, vezmi mi to prosím. - Karlie

Tay, no tak prosím, bojím se o tebe. - Karlie

Jestli mi to okamžitě nevezmeš, tak volám Adamovi. - Karlie

Zlatíčko, proč mi nebereš telefon? Už jsem se ti pokoušela dovolat několikrát, ale nebereš mi to. Prosím zavolej mi ať vím, že jsi v pořádku. - mamka

Taylor, stalo se něco? - Austin

Tay, proč mi nebereš mobil? Jsi nemocná? - Sel

No tak Taylor, prosím zavolej mi, nebereš mi mobil ani nereaguješ na zprávy. Stalo se něco? - Cara

Tay, nepůjdeme spolu ven? Volala jsem ti, ale nebrala jsi mi to, doufám, že je všechno v pořádku. Prosím zavolej mi. - Abigail

Přečetla jsem si všechny zprávy, které mi přišly a mobil hodila zpět na noční stolek. Tolik zpráv, tolika lidem chybím. Jenom tomu jedinému, kterého tak moc potřebuju nechybím. A už nikdy nebudu. Nemiluje mě. Už mě nechce nikdy vidět. Zlomila jsem mu srdce na miliony malinkých kousíčků.

Zničeně jsem se schoulila do klubíčka a nechala slzy volně stékat po tvářích. Jsem tak pitomá. Celou tu dobu o Harrym věděl, ale neřešil to. Neřešil to, protože mě podle jeho slov až moc miloval na to, aby se se mnou rozešel.

Jenže teď je všechno pryč. Naše láska. Naše tajné zamilované písničky pro toho druhého. Naše dlouhé večery plné povídání si o našem miminku.

Miminku.

Zlomeně jsem rukou přejela po bříšku a ještě více se rozbrečela. Tak moc ho miluju. Tak moc ho chci zpátky. Jenže jsem to celé posrala a Adam už se nikdy nevrátí.

Z mého hlubokého depresivního přemýšlení mě vytrhl zvonek, který se hlasitě rozlehl po celém domě.

"Jděte všichni do prdele fakt!" rozkřikla jsem se a se slzami v očích se znovu zavrtala do peřin. Bohužel zvonek se rozezněl ještě podruhé. A pak i potřetí. Naštvaně jsem vylezla z postele a došourala se k hlavním dveřím. Neřešila jsem, že právě zřejmě vypadám jako mrtvola.

Zvonek se rozezněl i počtvrté. "No jo, no jo! Už jdu!" křikla jsem a lehce pootevřela dveře.

"No konečně! Už jsem se bál, že nejsi doma!" zazubil se hnědovlasý kluk, který držel v ruce růži.

"T-Tome? Co tady děláš?!" vykoktala jsem a nechápavě na něj zírala.

"Jo, taky tě rád vidím. Můžu dovnitř?" pousmál se Tom a předal mi růži.

"Jasně. Pojď dál."

Harry
"Louisi, Louisi, Louisi! On odjel z jejich společné dovolené! Víš co to možná znamená?!" zaradoval jsem se a hupsnul na postel vedle Loua.

"Hmmm?" zamručel a ospale pootočil hlavou směrem ke mně.

"Koukni se na tyhle fotky. On odletěl zpátky do Anglie! A od té doby spolu nebyli nikde viděni!" řekl jsem a podal Louisovi mobil s nejnovějšími drby na internetu.

"Harry, jsem unavený, nech mě se vyspat. Pak mi to ukážeš." zamrmlal Lou a opět se zavrtal do peřin. "Fajn, tak jo, pak ti to ukážu!" pousmál jsem se a pomalu vstal z postele.

Tom
"Taylor co se stalo?" vychrlil jsem ze sebe okamžitě po tom, co Taylor přiběhla zpět z koupelny.

"N-nic. Jak jsi věděl kde bydlím?" zeptala se nervózně. Poposedl jsem si směrem k ní a chytl jí za obě ruce. "Zjistil jsem si to. Ale teď mi prosím řekni co se stalo. Měli jste tam být ještě týden a najednou jste oba dva odletěli. Od té doby jste spolu nebyli nikde viděni. Stalo se něco?" špitl jsem a zadíval se jí do očí. Její krásné modré oči se pomalu začaly plnit slanými slzami.

Věděl jsem to. Určitě se rozešli...

Tay se ke mně přitiskla a její slzy mi pomalu smáčely tričko na hrudi. "T-Tome, o-on se se mnou ro-rozešel.." zavzlykala a přitiskla se ke mně ještě pevněji. Jemně jsem jí pohladil po vlasech a vtiskl jí malý polibek do vlasů.

"Ššš...to bude dobrý.." zašeptal jsem a lehce jí od sebe odtáhl. Zadíval jsem jí do uslzených modrých očí a pohladil jí po tváři.

"Je to idiot, pokud nechal jít někoho jako jsi ty.." zašeptal jsem a propletl si s ní prsty. Mlčky se mi dívala do očí, zatímco jí po tvářích stékaly další a další slzy. Lehce jsem se pousmál a palcem slzy setřel.

"Zasloužíš si někoho mnohem lepšího.." špitl jsem a poté sklopil zrak. Tohle jsem neměl říkat. Připadám si jako idiot. Taylor se pousmála a pohladila mě po vlasech. "Nebyla to jeho vina. Podělala jsem to já. Ale i tak děkuju, moc to pro mě znamená.." špitla a pomalu vstala z gauče.

"Dáš si něco k-" začala, ale já ji téměř okamžitě přerušil. "Ne, to je dobrý. Už budu muset jet. Jenom jsem chtěl vědět, jestli jsi v pořádku." zasmál jsem se a šel pomalu směrem ke dveřím. Když už jsem chtěl otevřít dveře, Taylor mě zastavila.

"Tome, děkuju moc."

"Nemáš zač, Tay. Vždyť víš, že jsem tu pro tebe."

"Ale mám. Opravdu moc to pro mě znamená.."

Když dořekla poslední větu, lehce se ke mně nahla a políbila mě na tvář. Na tváři se mi vyrýsoval úsměv a červenou barvu jsem zřejmě také nedokázal zakrýt.

"Zavoláme si potom, ano?"

"To je jasná věc!"

Ahoj!
Tak je tady skoro po týdnu nová část. Snad se líbí, i když je mi jasný, že po rozchodu Tayvin se vám nemůže už líbit vůbec nic :( :D

No nic, pokud se vám část líbila, budu ráda za votes a komentáře :)

Teri

PS: Tak co vysvědčení? :D ....u mě celkem dobrý :D .... Přeji Vám všem hezké prázdniny :). Během prázdnin budu také přidávat další části k Mistake, takže se nemusíte bát, že bych se k tomu vrátila až za dva měsíce :D :))