Mistake [Tayvin fan fikce] CZ

12. část

Adam
Nervózně jsem přecházel z jednoho rohu do druhého a v ruce svíral mobil. "Do prdele, Adame, můžeme se konečně vrátit k práci? Nechovej se jako hysterka!" vyjel na mě naštvaně Mike. Nechápavě jsem se na něj podíval. To si snad dělá prdel?!

"Ty jsi neuvěřitelnej kretén, viď Mik-" nedořekl jsem větu, protože mobil, který jsem ještě před chvílí svíral v ruce, začal hlasitě vibrovat.

Nervózně jsem se podíval na jméno volajícího. Karlie. Okamžitě jsem si přitiskl mobil k uchu."Halo? Karlie? Sakra, co se stalo?!" vyjel jsem na ní a nervózně si zkousl ret. Mike na mě zíral s naštvaným výrazem ve tváři a nepříjemně podupával nohou. V tu chvíli mi to bylo jedno. Jediné, na co jsem myslel, bylo to, abych se dozvěděl, co je s Taylor.

Už podle tónu hlasu, kterým se Karlie ohlásila, jsem věděl, že je zle. Začal jsem si nešťastně projíždět rukou vlasy. A pak jsem uslyšel ta slova. Uslyšel jsem něco, co jsem doufal, že se nikdy nestane nikomu mému blízkému.

"Adame, prosím, přijeď hned do nemocnice. Za chvíli tam budeme. Taylor měla autonehodu."

Karlie dořekla větu a mně se do očí nahrnuly slzy. Upřeně jsem zíral před sebe a začínal jsem pociťovat, že se mi špatně dýchá. Moje chvějící se ruka okamžitě típla hovor a já nebyl schopný slova.

"Adame, brácho, jsi v pořádku?!" přiběhl rychle Mike, který mě lehce  přidržoval, jelikož se mi po chvilce podlomila kolena. "Tay-Taylor je v-v ne-nemocnici." koktal jsem, zatímco mi po tvářích stékala jedna slza za druhou. "Musím jet za ní." řekl jsem odhodlaně, setřel si hřbetem ruky slzy a rychle popadl ze stolu klíče od auta. Mike mě ovšem rychle zastavil. "To určitě! Ještě se mi v tomhle stavu někde vysekáš. Pojedu s tebou." rozhodl a sebral mi klíče od auta z ruky.

Vyběhli jsme společně před studio a rychle nasedli do auta. Hned co Mike sedl za volant, nastartoval a vyjel směrem k nemocnici.

Už jedu Taylor, už jedu...

Karlie
Sanitka zastavila před nemocnicí a já si trochu oddychla. Taylor díky přístrojům stále dýchala a za chvíli už bude v péči profesionálních doktorů. Záchranáři ji rychle vyvezli výtahem, až do druhého patra, kde Taylor okamžitě přijali na sál.

Zničeně jsem se svalila na sedačku a dala si obličej do dlaní. Ona to přece musí přežít. Taylor je bojovnice, ona to zvládne! Ujišťovala jsem sebe samu.

Z přemýšlení mě vytrhl doktor, který vyběhl ze sálu. Okamžitě jsem se zvedla a šla směrem k němu. "Dobrý den, jak to s ní vypadá?" zeptala jsem se okamžitě. "Dobrý den, vy jste Karlie Kloss, že ano?" poznal mě okamžitě a mile se pousmál. "Ano...prosím řekněte mi...přežije to, že ano?" zašeptala jsem a pocítila, že se mi do očí derou další slzy. "Uděláme všechno pro to, aby přežila, to mi věřte." pousmál se povzbudivě a jemně mě pohladil po rameni. "A myslíte, že-" nedořekla jsem větu a sklopila zrak. "Cože?" doktor se nechápavě podíval a podrbal se na zátylku. "Myslíte, že zachráníte i to malé?" zkousla jsem si ret a sledovala každý jeho pohyb. "Počkejte...ona je těhotná?!" vyvalil oči a já jen přikývla. "On za chvíli přijde její přítel. Prosím, neříkejte mu o tom, že je těhotná." poprosila jsem ho a on jen nejistě přikývl. "Už budu muset jít, nashledanou." rozloučil se nervózně a rychle zmizel zpátky na sále.

Tak tohle nevypadalo moc nadějně...
To je v prdeli, fakt...
Najednou se rozlítly dveře na začátku chodby a dovnitř vběhl Adam, kterému byl hned v patách nějaký kluk. "Adame!" vyběhla jsem směrem k němu a rychle ho objala. Adam mi pevné objetí opětoval, zatímco mu po tvářích stékaly slzy. "Jak jí je?" zeptal se a trochu se odtáhl. "Je na sále..." šeptla jsem a nejistě si zkousla ret.

Adam se nešťastně svalil na sedačku a hlavu si položil do rukou. Vypadal totálně zničeně. Nejhorší na tom bylo to, že jsem mu nemohla pomoci. Byla jsem na tom stejně jako on a Taylořin stav nemohl nikdo z nás ovlivnit.

"Jsem si jistá, že bude v pořádku." pousmála jsem se na něj povzbudivě a pohladila ho po zádech. "To doufám..." zašeptal a pokusil se o malý úsměv.

Ahoj!
Doufám, že se dnešní díl líbí :).
Předem děkuju za všechny komentáře a hlasování :).
Teri