Mistake [Tayvin fan fikce] CZ

17. část

O týden později...

Taylor
Vstala jsem z postele a do ruky si vzala svou tašku. Konečně můžu jít domů. Jen mě mrzí, že tu se mnou nemůže být Adam. Musel odjet pryč a přijede asi až za týden.

Rozloučila jsem se s doktorem Jacksonem a poděkovala jsem mu. Jsem mu opravdu vděčná za hodně. Jsem mu vděčná nejenom za svůj život, ale i za život toho malého.

Prošla jsem chodbou až k výtahu, který mě svezl do přízemí. Už zdálky byla vidět hromada paparazzi a fanoušků, kteří se tlačili a u vchodu do nemocnice. Už to zase začíná. Pousmála jsem se a hluboce se nadechla. Nasadila jsem si sluneční brýle a vyšla z nemocnice. Všude kolem mě se hrnuly davy fanoušků, se kterýma jsem se ochotně fotila a podepisovala se jim. Novináři se mě neustále vyptávali, co že se to vlastně stalo, že jsem skončila v nemocnici a jak se cítím. Neodpovídala jsem jim, jen jsem se drala směrem k autu, kde už na mě čekala Karlie.

Rychle jsem se nacpala do auta a tašku hodila na zadní sedadlo. "Ty jseš mi ale kámoška, že jsi mě nechala se tím davem procpat samotnou!" řekla jsem a uraženě založila ruce na prsou. Karlie se začala smát. "No jasně! A draly bysme se davem obě!" smála se a pomalu nastartovala. Opatrně vyjela na silnici a pustila rádio. Shake it off. Karlie okamžitě začala zpívat. "Ne, Karlie! Vypni to!" Začala jsem protestovat a natahovala ruku k tlačítku pro vypnutí. Přijde mi zkrátka divné, když slyším svůj vlastní hlas v rádiu.

Jenže to bych Karlie nesměla znát, abych nevěděla, že to rozhodně nevypne. Jediné, co udělala bylo to, že akorát zvýšila hlasitost a začala zpívat ještě více nahlas. No samozřejmě. Nejlepší kamarádka. To k tomu zkrátka patří.

Sklopila jsem hlavu a zacpala si uši. "No tak, Taylor! Nebuď suchar a přidej se!" bouchla mě pěstí do ramene a já jen zavrtěla hlavou. Jako bych toho po celém 1989WorldTour neměla dost.

Po chvilce jsem ale podlehla a začala zpívat s ní.

'cause the players gonna play, play, play, play, play
and the haters gonna hate, hate, hate, hate, hate
baby, I'm just gonna shake, shake, shake, shake, shake
I'm shake it off, I'm shake it off
heartbreakers gonna break, break, break, break, break
and the fakers gonna fake, fake, fake, fake, fake
baby I'm just gonna shake, shake, shake, shake, shake
I'm shake it off, I'm shake it off!

Obě dvě jsme hlasitě zpívaly přes celé auto. "Karlie, víš, že umíš opravdu dobře zpívat?" obrátila jsem k ní pohled. "Když myslíš. Mimochodem tvůj zpěv taky docela ujde!" řekla a začala se smát. "Oh děkuju, Karlie. Opravdu ti děkuju!" ironicky jsem odpověděla, zatímco se Karlie stále smála na plné kolo. Po chvilce jsem se ale přidala k ní.

Když jsme zastavily před mým domem, Karlie vylezla z auta a pomohla mi vzít tašku. Vytáhla jsem z kapsy u bundy klíče a opatrně otevřela hlavní dveře.

"Dáš si kafe, čaj, colu...?" zeptala jsem se a šla směrem do kuchyně. "Asi jenom vodu, prosím." poumála se Karlie a sedla si na gauč.

Když jsem vešla do obýváku, Karlie něco dělala na mobilu. "Ukliď to do tašky, ty závisláku!" začala jsem se smát a položila před ní sklenici s vodou. Karlie akorát protočila oči a mobil hodila do tašky.

"Tak, řekni mi, co se stalo, za tu dobu, co jsem byla v nemocnici!" obrátila jsem pohled ke Karlie, která si usrkávala z pití. "Nic moc." pousmála se a sklopila zrak. "Počkej...stalo se něco Karlie?" zeptala jsem se jí. "Ne...to nic." Pokoušela se znít v pohodě, ale na konci se její hlas zlomil a do očí se jí nahrnuly slzy. "Karlie, co se stalo?" sedla jsem si vedle ní a podívala se jí do očí.

"No...v poslední době, se furt hádáme s Joshem. Po tom, co to vypadalo, že je vše v pohodě, to zase začalo od znova. Už zkrátka nevím co mám dělat. Na jednu stranu už mě to strašně nebaví, ale na tu druhou...o něj prostě nechci přijít." dořekla a pevně se ke mně přitiskla.

"To bude dobrý Kar, věř mi." pokoušela jsem se jí uklidnit a jemné jí pohladila po zádech. Její vzlyky ovšem vůbec neustávaly. "Víš ty co?" řekla jsem a ona se ode mě trochu odtáhla. "Co?" zadívala se mi do očí a hřbetem ruky si utřela slzy, které jí stékaly po tvářích. "Pozveme Sel, Caru a Gigi a uděláme si takovou menší dámskou jízdu. Oslavíme, že jsem už doma z nemocnice a ty alespoň přijdeš na jiné myšlenky!"
Pohladila jsem jí po tváři a ona se trochu pousmála.

Úsměv jsem jí opětovala a poté jsem se natáhla pro mobil, abych mohla napsat holkám.

Ahoj!
Další část je tady, snad se líbí :D

Celý je psaný z pohledu Taylor, protože tu delší dobu nebyla :))

Za komentáře a hlasování budu ráda :)

Teri