Mistake [Tayvin fan fikce] CZ

14. část

Harry
Rychle jsem zabouchl dveře od auta a vyběhl směrem k nemocnici. Zmateně jsem se rozhlížel kolem sebe, abych zjistil, kde by mohla být. Lidé okolo na mě házely nechápavé pohledy, zatímco já odchytl jednu ze sester, abych se mohl zeptat.

"Prosím Vás, kde leží Taylor Swift?" vychrlil jsem ze sebe na jediný nádech. "Ha-Harry Sty-Styles?!" koktala a dívala se na mě jako bych byl nějaký vzácný artefakt. "Ano. Prosím, kde je?!" zaúpěl jsem a ona jen pootevřela ústa. "2. patro, pokoj číslo 96." špitla potichu, zatímco ze mě ani na vteřinu nespustila oči. "Děkuju." pousmál jsem se a rychle vlezl s několika dalšími lidmi do prostorného výtahu.

Cítil jsem se nepříjemně. Všichni na mě vrhali překvapené pohledy. Za normálních podmínek bych to neřešil, byl jsem na to zvyklý. Ale zrovna v tuhle chvíli mi to bylo víc než nepříjemné.

Výtah zastavil v druhém patře a já jen rychle vyběhl a koukal po číslech pokojů.

91, 92, 93, 94, 95...

Počítal jsem si v duchu sám pro sebe, až jsem se dostal k pokoji číslo 96. Nervózně jsem si prohrábl vlasy a zaťukal na dveře. Srdce mi bušilo jako o závod a já si jen nervózně zkousl ret. Po chvilce mi otevřela Karlie. Pořád si jí pamatuji z dob, kdy jsme chodil s Taylor. Karlie je ten typ člověka, se kterým je vždycky sranda a vždy má na tváři úsměv od ucha k uchu. Jenže teď to nebyla tahle Karlie. Nyní její věčný úsměv na tváři vystřídal výraz plný strachu.

Překvapeně se na mě podívala, rychle vylezla z pokoje na chodbu a nejistě zavřela dveře od pokoje.
"Harry, co tady děláš??" vyjela na mě. "Chci vědět jak je Taylor. Co se jí stalo?!"

Trochu jsem sebou ucukl, když jsem za sebou zaslechl hluboký hlas. "Co tady děláš?!"  Rychle jsem se otočil a setkal jsem se s jeho očima. Očima plných nenávisti vůči mně. "Já.." nedořekl jsem větu a on už mě táhl za rameno směrem k pánským záchodům. Když se za námi zabouchly dveře, okamžitě jsem od něj schytal jednu ránu do obličeje. S nehoráznou bolestí jsem se skácel k zemi. "Vstávej ty kreténe!" ozval se nade mnou opět jeho hluboký hlas. Opatrně jsem se zvedl a opřel se o zeď. "Co tady kurva chceš?!" vyjel na mě a já se jen chytl za bolavou část obličeje. "Chci jenom vědět, jak je Taylor.." špitl jsem a čekal na jeho reakci. "Co ti je sakra do toho?! Ona tě nechce vidět, nesnáší tě. Uvědomuješ si vůbec jak moc jsi jí kdysi ublížil?! Myslíš si, že si sem jentak nakráčíš a ona ti hned padne k nohám, nebo co?!Já se snažím, aby konečně od té doby, co jste se rozešli, byla opět šťastná a nenechám tě to překazit! Takže ty teď hned odsud vypadneš a už nikdy se jí nebudeš plést do cesty, nebo si mě opravdu, ale opravdu nepřej!" domluvil, zatímco z jeho očí doslova šlehaly blesky. V tu chvíli jsem, ale zřejmě nepřemýšlel mozkem a vypustil z úst větu, které jsem o několik sekund později nehorázně litoval. "Jdi do prdele, nebudeš mi diktovat co mám dělat!"
Jediné, co jsem po této větě pocítil, byla prudká rána pěstí do břicha. Bezmocně jsem se skácel k zemi a pomalu přestal vnímat svět. Jediné, co jsem nad sebou ještě uslyšel byl Calvinův vyhrožující hlas. "Ještě někdy se nám připleteš do života Stylesi, přísahám, že tě zabiju!" pohrozil a následně za sebou hlasitě práskl dveřmi.

Karlie
Nervózně jsem přešlapovala po chodbě tam a zpátky. Najednou se z vedlejší chodby objevila Adamova postava. "Adame, kde jste sakra byli?!" vyjela jsem na něj. "To neřeš. Jediné, co ti můžu říct je to, že kdybych mohl, tak už ho dávno zabiju. Nenechám nikoho, aby mojí Taylor ubližoval." dořekl, zatímco pevně sevřel pěsti.

"Adame, prosím, řekni mi, že jsi ho nezmlátil." vysoukala jsem ze sebe a nervózně si zkousla ret. Adam se pouze sarkasticky zasmál a zmizel za dveřmi Taylořina pokoje.

Bylo mi to jasné. Zmlátil ho. Adam je nehorázně žárlivý člověk a hned, co jsem tady Harryho viděla, bylo mi jasné, že to nedopadne dobře.

Rychle jsem se rozeběhla chodbou, ze které Adam před tím vylezl. Nevěděla jsem kde byli, ale hned, co jsem zahlédla na konci chodby dveře s nápisem WC Muži, bylo mi to jasné. Opatrně jsem otevřela dveře a nakoukla dovnitř. "Harry?" šeptla jsem, když tu jsem ho uviděla schouleného na zemi. Rychle jsem se k němu rozeběhla a podepřela mu hlavu. "Jsi v pořádku?!" vyjekla jsem, když jsem uviděla jeho zkrvavělou tvář. I přesto, že vím, jak moc Taylor ublížil, ničilo mě vidět ho v tomhle stavu. Tohle bych nikomu nepřála.

Zatímco se mě lehce přidržoval, pomohla jsem mu na nohy. "Děkuju, Karlie." pokusil se o úsměv, ale místo toho projela jeho tělem další vlna bolesti. Rychle se chytl za břicho. "Ukaž mi to." Harry chvíli protestoval, ale nakonec si přece jen odhrnul kousek trička a mně se naskytl pohled na velkou modřinu na jeho břiše. Lehce jsem po ní přejela a on jen sykl bolestí. "Harry, omlouvám se za něj. Víš, Adam je akorát dost žárlivý. Hlavně prosím, nepodávej na něj žádnou stížnost."

Harry se akorát trochu pousmál a zavrtěl hlavou. "Nepodám na něj stížnost. Zasloužil jsem si to. Za to, jak moc jsem Tay ublížil." dořekl a pohled zaryl do země.

Najednou jsem si vzpomněla na tu věc, kvůli které se tohle celé stalo. Nevěděla jsem, jestli Harrymu můžu říct o jejím těhotenství. Na jednu stranu, jestli je to dítě Adamovo, nemusím mu říkat nic, nebyla by to jeho věc. Ale zase na tu druhou...jestli je to dítě nakonec opravdu Harryho, myslím, že by se o tom měl dozvědět co nejdříve.

"Harry?..." začala jsem nejistě.

"Hm?.."

"Když ti tady teď něco řeknu, zůstane to jenom mezi náma?"

"No...a o co jde?"

Zhluboka jsem se nadechla a s vědomím, že teď možná dělám strašnou chybu, jsem spustila.

"Vzpomínáš si na to, co se stalo mezi tebou a Taylor na té párty, že ano?"

"Jo..." jeho hlas se chvěl. Vypadal, že je zklamaný sám ze sebe.

"Harry, já...já nevím kde mám začít. Zkrátka Taylor zjistila, že je...no, těhotná. Jenže neví, jestli je to dítě Adamovo, nebo...nebo tvoje." vysoukala jsem ze sebe, zatímco Harry na mě koukal div ne s otevřenou pusou.

"Karlie...počkej...ty mi chceš říct, že právě teď možná čekám s Taylor dítě?!" Zaraženě se na mě podíval a já jen nejistě přikývla.

Harry opět zaryl pohled do země. Nastalo ticho, které se ani jeden z nás rozhodně nehodlal přerušit.

Ahoj!
Část 14. je tady!
Myslítě, že Karlie udělala chybu, když řekla Harrymu o dítěti?

Za komentáře a votes předem děkuji :))

Teri :)