Serellia

Kapitola 25. Otázky a pravda

Tak další díl na světě, snad se vám bude líbit.

Z POHLEDU SEBASTIANA

Isaris nám dohodnul ubytování u svých přátel, Irel byla stále v bezvědomí, ale naštěstí pouze spala, nejspíše byla hodně vyčerpaná z událostí posledních dní. Nena si dopřávala šlofíka i Vain spojeně spal a cumlal si při tom palec. Byla pravá chvíle, abychom si v klidu promluvili.

„Myslím, že si můžeme v klidu promluvit," vyslovil Isaris nahlas mé myšlenky.

„Souhlasím," odpověděl jsem, nastala chvíle ticha.

„Asi máš na mě otázky, tak spusť," vyzval mě. Chvíli jsem uvažoval na co se ho zeptat nejdříve.

„Proč jsi šel do toho vězení?"

„Kvůli Vladimírovi, je to jeden z mích mála přátel, i ty jsi mezi ně kdysi patřil," odpověděl.

„Ale to bylo dávno, po té nám tam vlezla jedna maličkost, kvůli které jsme se stali nepřátelé na život a na smrt."

„Hmm, ale ta maličkost je už minulostí, ale to jsi si asi stačil všimnout," pousmál se.

„To je pravda, jak se to vlastně stalo? Nebo spíš proč? Kdykoliv na to pomyslím, tak nemůžu přijít na důvod. Kdyby to bylo kvůli tvému otci, tak už si padnul dávno. A jestli si dobře vzpomínám, tak si s většinou andělů nikdy nesouhlasil a tvou matku si nemohl vystát."

„Je to složité, věř, že jsem o tom hodně přemýšlel. Když jsem zjistil, čím se stal otec, chtěl jsem se k němu okamžitě připojit. Musel jsem si ale vyřídit pár věcí. Mezitím se stalo něco, co mě přimělo být andělem dál, tedy až do jedné osudové chvíle."

„Něco?"

„Ano, něco za co bych klidně položil svůj život a rozhodně nelituji toho, že se to něco stalo. Ostatní andělé byli přesvědčení, že budu otce okamžitě následovat. Musel jsem přesvědčit o své loajalitě, za každou cenu museli uvěřit, že jsem na jejich straně, proto jsem na tebe, tak často útočil a snažil se tě zabít, i když bych ti nikdy nezvládl zasadit smrtelnou ránu. Takže se ti moc omlouvám, ale andělé mi díky tomu uvěřili, že jsem na jejich straně, což bylo velmi důležité. A já mohl chránit to, co mělo pro mě v nebi vysokou hodnotu."

„Takže mír a zase přátelé?" navrhl jsem mu, tehdy mě dost mrzelo, že jsem přišel o tak dobrého přítele, možná dokonce nejlepšího.

„Ano, to bych moc rád," usmál se.

„A teď, co bylo to něco, které jsi chránil?"

„Má mladší sestra."

„Nevzpomínám si, že bys měl sestru."

„Narodila se až po tvém odchodu."

„Takže jsi chránil svou nevlastní sestru?"

„Nikdy jsem netvrdil, že je nevlastní. Je to má pokrevně vlastní sestra."

„Ale to by znamenalo, že její otec je..."

„Ano, je to on."

„Ví to?"

„Jestli máš na mysli otce, tak ano."

„A kde je tvá sestra nyní?"

„Na tuto otázku znáš odpověď."

„Jak bych mohl? Nikdy jsem se s ní nesetkal," možná Isarisovi hráblo.

„Ale setkal, znáš ji a pro tvou informaci spí ve vedlejším pokoji," oznámil, tak moment to znamená, že jeho sestra je, sakra.