Je mi špatně

153 8 7
                                    

Když jsem se vzbudila, bylo ráno. Všechno mě bolelo a hlavně od břicha dolů. Včera to bylo malé dobrý. Daniel vedle mě nebyl. Otevřeli se dveře dokořán a stal tam Daniel a začal: "Rychle vstávej jedem domů. "
Já: "Počkej musím se pořádně brobrat."
On: "Ne, rychle. Zachvilku přijdou mí rodiče a bratr."
Rychle jsem vyskočila a oblékla se. Když jsem si dávala ponožky, Někdo přišel do domu.
On: "Už jsou tady."
Já: " Co teď? "
On: "Znám východ zadem na zahradu. Následuj mě."
Šla jsem pomalu a potichu za ním. To by byl velký průser, kdyby nás viděli.
Jak jsme vkročili na trávník na zahradě, začali jsme utíkat a potom jsem přeskočili plot na ulic. Tam už jsme byli v bezpečí.
Já:" Nemám boty. Zapoměla jsem je u tebe!"
Chtěla mi dát svoje ale byli asi o čtyři čidla větší, takže nic. Potkali jsme stánek ve kterém prodávali pantofle. Tak mi jedny koupil.
Když Jsme přišli k mému domů. Daniel mě opustil a šel zase domů. Já přišla domů, zakopla jsem o práh a podívala jsem se na mamku, která byla v kuchyni.
Přišla ke mě a začala mě vítat: "Jak bylo u Ell?" Cože, u Ell? Ona nic neví? Řekla jsem jenom ,dobrý. Napsala jsem Ell, co to má znamenat. Odpověděla: Aby tě mamka zase moc nehledala a nebrečela, kde jseš, tak jsem řekla, že jseš u nás. Nestihlas ses rozloučit, protože spěchalas k nám. Jeli jsme totiž stanovat. Daniel mi řekl, že se o tebe postará. Tak co?
Já odepsala: Ale jo vpohodě, jenom jsem spadla z mrakodrapu v Miami a potom jsem se vyspala s Danielem. Ni c zvláštního.
Ell: Ne ,vůbec nic zvláštního.

O 2 týdny později
Šla jsem do školy jako obvykle. S Ell jsme nej kamarádky i když se někdy hádáme. Ve škole toho hodně doháním. Dnes jsem měla dostat měsíčky ,ale nedostala. Se asi zpozdí. To je možný. Nebo vlastně ještě tenhle den neutekl. Možná je dostanu až večer. S Ell jsme se domluvili ,že si dáme na večeři pizzu v parku.
Když už jsme tam byli rozložili jsme si deku a pizzu jme si položili do prostřed. Vypadala úžasně. Byla syrová s olivami a houbami. Ty já s Ell miluji. Dala jsem si první kousek ,byl moc dobrý. Chtěla jsem si dát druhý, ale udělalo se mi špatně.
Já: "Ell ,mě je trochu špatně."
Ell: "Zvládneš to? Nepujdem domů?"
Já: "Ne to je vpohodě."
Dala jsem si další sousto do pusy a najednou se mi udělalo zle, že jsem se musela otočit a vyzvracet se do trávy.
Ell: "Jdem dom. To máš s toho jídla.
Já: " Asi jo. "
Tak jsme šli domů, ale už mi bylo dobře.
Další den ve škole jsem dostala pětku ze zeměpisu. Psali jsme řeky ČR. Já tady žiju a neumím řeky. Po druhé hodině jsme si s kamarádky povídali, co si vzít na sebe do divadla, do kterého půjdem příští pondělí. Najednou se mi zase udělalo špatně. Letěla jsem rychle ke koši a zvracela jsem. Začala mě s toho bolet hlava. Jak jsem dozvracela proběhlo mi hlavou: nedostala jsem měsíčky, když jsem jela dostat, bolí mě břicho, zvracím a bolí mě hlava. A sakra! Otočila jsem se na Ell. "Ell?!" Podívala se na mě s vyděšeným pohledem. Najednou jsem Ell viděla dvakrát. Zamotala se mi hlava a omdlela.

Jak se vám to líbí? Už píšu další a vyjde asi chvíli po té co vydám tuhle kapitolu. Tak se těšte, bude to pecka.
Omg knďl! Lllk¡po pol 8k ( zakončili jsme to podpisem mého dvouletého brášky, který za mnou přišel a namačkal něco ).

Kluk Z BaseballuKde žijí příběhy. Začni objevovat