Kluk Z Baseballu

Cože?!

Probudila jsem se v nemocnici. "Ach ta nemocnice. Kolikrát tu ještě budu."
Vedle mě na židli spala Ell. Chtěla jsem se zvednout, ale bolelo mě břicho. Ell se probudila. "Je ti dobře?"
"Jo je. Co se stalo?" "Omdlela si." Do pokoje vletěl Daniel: "Promiň, promiň. Nechtěl jsem ti ublížit. Už nikdy nebudem spolu mít sex. Jasný nikdy. Budu si to celý život vyčítat. Promiň." tekli mu slzi. "Co se mi tedy stalo."
Ell: "Jsi těhotná."
Já: "Tak potrat, ne?"
On: "nejde to."
Já: "Cože?"
Do pokoje přišel doktor s mamkou od Daniela a moje mamka. Danielova mamka přišla a dala mu facku až malém odletěl. Moje mamka byla naštvaná, ale myslím tím totálně naštvaná. Hlavně na Daniela, protože nepoužíval ochranu. Jenže on měl ochranu, teda aspoň myslím. Byla naštvaná i na mě, protože je to i moje vina. Ne, počkat, to není moje vina. Vždyť on mě donutil. Mohla jsem jít domů až po sexu. Takže on za to může. Měl mě pustit.
Šla jsem na ultrazvuk s bodajícím břichem. Potom doktor ukazoval na snímcích plod který mám v břichu. Je hodně malí ,ale hýbe se. Moje mamka se ozvala: "Potrat."
Doktor: "Nejde to. Zkoušeli jsme plod zabít, ale nejde. Je to divné. To je jako by byl nesmrtelný."
Podívala jsem se na Daniela viděšeným a zároveň zabijecím pohledem. On se na mě smutně díval. Měl roztomilý kukuč. Co se stane když mám v břiše nesmrtelné dítě po jeho tatínkovi? To ho jako budu mít v sobě. To jako budu rodit šestnácti? No, ještě je mi patnáct ,ale za měsíc už ne.
Doktor: "Lauru si tu necháme na pozorování. Jo a ještě něco, je to holka. "
Hmmm super máme tu supermanku. Už by bylo lepší mít nějakého muže v oceli než ženu. Jinak já jsem úplně vpohodě. Bych si teď potřebovala šlehnout nějakou drogu a vybuchnout zuřivostí, ale jinam jsem v pohodě. (Ironie)
Začala jsem mít hrozný křeče v břiše. Doktor poslal pryč všechny krom Daniela. Protože je otec toho dítěte. Já v křečích a Daniel mě drží za ruku. "To bude dobrý." "To určitě. Pořád jsem na tebe naštvaná." v křečích jsem řekla. Doktoři a jedna sestřička mě snažili uklidnit a pomoct. Ale nešlo to. Zvišil se mi hrozně tep. Mohla jsem dostat infarkt a zemřít. A co dítě to by nezemřelo a žilo by jako nějaká buňka.
Doktoři a jedna sestřička se snažili se mnou něco udělat. Pak jsem ucítila jak mě někdo píchl injekci. Já se uklidnila. Byla jsem spocená a celou dobu jsem se dívala na Daniela. Vypadal jak kdyby to prožíval se mnou. Myslím ,že mě má hodně rád. No spíš mě hodně miluje. Já ho taky. Po prvním sexu a těhotná. Ach jo. Ta injekce mě uspala.

Je tu další kapitola. Líbí se vám? Mě jo. :-D