Svatba

92 7 1
                                    

Na svatbu jsme pozvali mojí rodinu a Danielovu. Trochu se bojím jeho matky. Pozvali jsme i Ell s jejím přítelem Thomasem, se kterým se seznámila má střední. A i Šarlotu. Daniel ze začátku jí nechtěl pozvat, ale nakonec přikývl. Pozvali jsme i Nikolase. Může si vzít rodinu pokud chce, ale pochybuji. Těším se na Ell. Já jí neviděla už hodně let. Naposledy když mi bylo šestnáct. A teď mi je už 23. Přesně sedm let. Ona je teď v NewYorker. Má tam dočasnou práci. Narozeniny jsem měla týden před Kate. Dostala jsem od Daniela růže a čokoládu. Tu jsem ještě nesnědla. Je nugátová. Rozeslali jsme pozvánky a já si šla vybrat svatební šaty. S tím mě pomáhala moje máma. Daniel mě nemůže vidět. "Pořád tomu nemůžu uvěřit, že se budu vdávat. Celý život budem spolu. A příjmení budu mít Andersonová. Laura Andersonová. Ale jo sedí to k sobě." Budu mít bílé šaty a bílí závoj. Někdo se vdává třeba ve fialovém, ale to se mi nelíbí. Mám trému a to se vdávám až zítra. Šaty si vybírá i Kate. Dělá neplechu. Utíká mezi šaty a ječí. Ta bude mít modré, protože se jí líbí modrá. Líbí se jí i červená, ale takové šaty mají jenom na ples. Objednali jsme dort, třípatrový. Máme mít svatbu v kostele.

Další den už jsem byla v kostele a oblékala si šaty, když v tom jsem dostala hroznou trému. Začalo mě s toho bolet břicho. Táta ke mě přišel. Vede mě k oltáři. "Dnes máš svůj den, tak si ho užij."
Já: "Dík."
Mamka: "Opovaž se sním někdy rozvést, budeš s ním celý život. Chápeš to!"
Já:" Jo. Nejsem malé dítě. Jo a mami, čekám další dítě!"
Mamka: "To snad nemyslíš vážně. Ach jo Lauro." Pousmála se a objala mě.
Přiběhla Katharina a řekla: "Všichni sedí už to začne." Já se hluboce nadechla. Mamka mě objala. "To zvládneš. Jen klid o nic nejde."
Já: "O nic nejde? Vždyť se vdávám a to jde o hodně. Budeme mít společné příjmení, peníze a dům. Ten už je, ale teď se to potvrdí. Ne vůbec o nic nejde."(ironie)
Taťka: "Tak už pojďte ať nepřijde pozdě." Já se naposledy pořádně nadechla. S otcem jsme šli v ruku v ruce a vyšli jsme do místnosti. Kate mě držela vzadu šaty. Lidé, kteří byli pozvání seděli na lavičkách a dívali se na mě. Najednou začala hrát svatební písnička a já viděla Daniela ,jak stojí u oltáře a usmívá se na mě. Byl slušně oblečený a vlasy nagelovaný a byl oholený. Vypadal ještě o pár let mladší a krásnější. Pomalu jsme šli po uličce. Chtěla jsem jít rychleji, aby jsem to měla za sebou. Přišla jsem k oltáři, táta mě opustil a Kate se postavila dál za mnou. Stoupla jsem si naproti Daniela a pousmála jsem se na něho. On na mě taky a pošeptal mi: "Jseš nervózní?" Já jenom zakývala hlavou, že ano. Kněz začal povídat, moc jsem ho neposlouchala. Dívala jsem se upřeně na Daniela. Zkouška jsem rty. Když knež řekl: "Pane Danieli, berete si zde přítomnou Lauru Tesoro?"
D:" Ano" pousmál se
"Paní Lauro berete si zde přítomného Daniela Andersona?"
Já se podívala na přítomné svatebčany a viděla jsem mamku jak si kouše nehty a všichni se upřeně na mě dívali a čekali až řeknu ano. Najednou se to stalo řekla jsem...

Kluk Z BaseballuKde žijí příběhy. Začni objevovat