Kluk Z Baseballu

Kde je Katharina?!

Další den jsem zas odvedla Katharinku do školy. Zas si vzala skicák s tužkou a s plyšákem. "Kate, ale to nebudeš potřebovat."
K: "Já si to ale chci vzít!"
Já: Tak dobrá.
Když jsem jí odvážela autem, Kate si začala povídat sama ze sebou. "Kate s kým mluvíš."
K: "S kamarádkami" To nám ještě chybělo. Imaginární kamarádky. Co mám dělat je to hrozně těžký se starat o Kate, která si neumí najít kamarádky a ještě k tomu ubližuje druhým dětem svíma očima. Sílu nevyužívá a umí už ji ovládat. Doufám, že s toho vyroste.
Když jsme dorazili před školu bylo tam hodně dětí. Kate procházela do školy a ti kluci jí podkopli nohy. Byli to asi osmáci nebo devaťáci. Hned jsem jim začala nadávat, jak si to můžou dovolit podkopává malé holčičce nohy. Oni se začali smát. "Co je na tom vtipného!!" Začali mě urážet a mluvit na mě sprostě. Vzpomněla jsem si na to jak já jsem byla v devítce, jak mě taky kluci podkopávají nohy. Pokračovalo to.
Kate se naštvala a strčila je. Oni jí strčil žáky ale až moc že spadla na zem. "Co děláte! Vy jste teda nevychovaní."
Oni: "Spíše vy jste nevychovaná!" Začali se smát. Kate se totálně naštvala. "Nechte mojí mámu!!!!"
Oni: "A co jako uďelaš?" Kate se rozzářily oči modře jako nikdy předtím a podívala se těm klukům do očí. Kluci se začali omlouvat a utíkat pryč. Jeden kluk to viděl. Byl to Katharinku spolužák Nikolas. Jak si mě všiml ,že se na něho dívám, utekl do školy. Katharina běžela za ním a chytla ho za aktovku a přitáhla zpět.
On: Nejblíž mi Kate. Já jsem nic neudělal.
K: "Já ti nechci ublížit, ale opovaž se to někomu říct cos viděl. Jasný!"
On:" jo jo, jen mě pusť."
Jela jsem domů. Tam na mě čekal Daniel. Začal mě líbat. Pomalu mě vyslíkl triko a potom podprsenku. Tak to nějak pokračovalo a potom jsem byla celá nahá. Jsme se připravili na to nejlepší. Začal mě líbat dole a pak ho do mě zasunul v tu chvíli mě začal zvonit mobil. "Kdo si dovoluje mě takhle rušit." Podívala jsem se kdo volá. Byla to učitelka že školy. Zvedla jsem to.
"Dobrý den, proč pak voláte. Vždyť je hodina."
"Katharina utekla."
"Jak vám mohla utéct!"
"Utíkala hrozně rychle na její věk."
"Tak jo jsem tam hned."
Rychlé jsem se oblékla a nastartovala jsem auto Daniel jel se mnou. Rozjela jsem se co nejrychleji malém jsem to auto odřela.
D: "Prosím opatrně, stálo hodně peněz."
Já: "To je ten nejmenší problém. Hlavně najít Kate."
D: "Jasně, ale trochu se bojím, že se nabouráme."
Já:" Neboj už jsme tady."
Vběhli jsme do její třídy. "Kde je Kate!?" Ozval se Daniel.
Učitelka: Nevím. Probírali jsme písmenko A a najednou se zvedla a odešla nechala si zády věci. Podívala jsem se kde sedí. Nechala si tu skicák a plyšáka a to by nikdy neudělala. Sedí vedle Nikolase. Přišla jsem za ním. "Kde je Katharina."
Nikolas: "Nevím."
Daniel k němu přišel. "Kde je!"
On: "Nevím!"
D: "No jasně ty víš přesně kde je, že jo? Vidím ti do myšlenek."
On: "Tak když to víš, tak proč se ptáš?"
D: "Vím, že to víš, ale nevím, kde je."
On: "Nemůžu to říct. Ona by mě zabila svíma očima."
D: "Neboj to by neudělala. My by jsme jí zabránili"
On:" Šla za tím pánem, který jí včera potkal. Prý jí naučí, jak má využívat ty schopnosti."
Já: "Jak o těch schopnostech ví?"
On: "Tak to já nevím."
Já: "Pojď s námi. Musíme ji najít. "
On: "Moji rodiče budou mít o mě starost."
Já:" Doufám že jí najdeme dřív, něž zkončí škola."