Kate jde do školy

120 11 2
                                    

Dnes je ten den ,na který jsme všichni čekali. A to je, že Katharina jde do školy. Šla jsem Katharinku vzbudit, ale nechtělo se jí. Se jí nedivím mě se taky nechtělo. Nachystala jsem jí svačinu a snídani. Byla unavená a taky smutná. Sedla si ke stolu v kuchyni a začala jíst snídani. Snídala cereálie s mlékem. Promluvila jsem na ni. "Co se ti stalo? Proč seš zaražená?"
K: "Nechci jít do školy!"
Já: "Najdeš si kamarády a něco nového se naučíš. Vždyť je to skvělý."
K: "Není to skvělý. Žádné kamarády si stejně nenajdu, nemají mě rádi. A navíc umím počítat do deseti. To stačí."
Já se jenom pousmála. "Naučíš se i jiné věci třeba číst a psát."
K: "hmmm."
Přišel Daniel a řekl: "Jdeš? Jinak přijdeš pozdě."
Katharina se zvedla a šla si pro aktovku a do ruky skicák s tužkou a plyšáka. Já jenom vzdychla. Tak dobře může si to vzít. Je ještě malá.
Dorazili jsme před školu. Bylo tam hodně dětí. Šli jsme dovnitř, zeptali jsme se, kde je první třída. Přišli jsme do třídy a bylo plno. Kate chodí do 1.C. Učitelka si nás všimla a přišla za námi. "Volno už je jen vedle Nikolase." Ukázala a odešla. Kate si sedla vedle něho do druhé lavice u dveří a nachystala si věci. Všichni rodiče co tam byli, byli hodně starší než já. No kdo by rodil proboha v šestnácti, že?
Začala hodina a učitelka řekla, že bude seznamování a každé dítě má o sobě něco říct. Děti se posadili do kruhu. My rodiče stáli v zadu a dívali se. První den tam prý rodiče zůstávají. Stejně jim trvá vyučování jenom dvě hodiny. Zjistila jsem, že ten kluk Nikolas, co sedí vedle Kate, bydlí jenom o 2 domy vedle nás.
Když přišla řada na Katharinu, já jsem ztuhla. Nevěděla jsem co řekne. Dívala se na mě a začala povídat: "Jmenují se Katharina Andersonová."
Učitelka: "Kate, pokud něco říkáš, tak se musíš dívat na spolužáky."
Kate: "Jako, do očí."
U: "Chápeš to dobře."
Chvíli byl klid a já čekala co bude dál.
Začala povídat dál a dívala se všem narychlo do očí. Nebylo to ani vteřinu. Pověděla, že byla v dětským domově a že má táta super schopnosti aji ona a že jsem jí porodila v šestnacti. Potom jí učitelka stopla. Takhle nikdy nepovídala. Nemusela říct úplně všechno. Cítím se trapně. Ostatní rodiče se na mě začali dívat. Určitě si myslí ,že jsem nějaká Kurva, že mám dítě v šestnácti nebo, že si Kate myslí že je ona a táta superhrdina.
Ostatní děti dopovídali, dostali jsme od paní učitelky učebnice a sešity a šli jsme domů. Kate zalezla do svého pokoje. Přišla jsem za ní se svačinou. Nachystala jsem jí chleba s česnekovo-tvarohovou pomazánkou. Držela něco v ruce, nějaký papír a zkoušela ho luštit. "Chceš ho přečíst?"
K:" Tak jo." Byli to kroužky které jsou ve škole.
Začala jsem číst: "kroužky základní školy Na Lesné.
Florbal"
K: "To je co?"
Já: "Něco jako hokej, ale bez ledu a s míčkem."
Basketball, Keramika, kreslení, Tancování, Házená a Atletika.
Chtěla bys na něco chodit na něco?
K:" Jo kreslení"
Já:" Tak se někdy domluvíme. Stejně to začíná až za měsíc."
K: "Tak jo."
Já: Jdi si hrát s tátou ven. Čeká na tebe Chce hrát baseball.
Kate se zvedla a běžela za ním.

Další kapitola je tu, doufám ,že si jí užijte. ;-) Pokud najdete chyby napište do komentářů. :-D

Kluk Z BaseballuKde žijí příběhy. Začni objevovat